[singlepic id=3930 w=101 h=133 float=left]EKOLIST.CZ – Polská elektrárna Turów slibuje českým starostům čistší vzduch. 9. března 2010 16.06. LIBEREC/TURÓW (ČTK) – Představitelé elektrárny polské skupiny PGE v Turówě slibují českým starostům čistší vzduch. Druhá největší polská elektrárna stojí v bezprostřední blízkosti česko-polské hranice a její vedení dnes představilo plány modernizace ve snaze rozptýlit obavy starostů z českého příhraničí. Ti se bojí zvýšení znečištění a také ohrožení zdrojů pitné vody v oblasti Frýdlantského výběžku.
Cílem projektu je zefektivnění výroby a snížení emisí, nejde o rozšíření a nepočítá se ani s tím, že by těžba uhlí šla do větších hloubek, ujistil dnes starosty generální ředitel elektrárny Roman Walkowiak.
V minulých měsících se na české straně hranice objevily informace, že se v hnědouhelném dole v Turówě počítá s těžbou až do hloubky 80 metrů pod úrovní moře. To vyvolalo paniku na Frýdlantsku, kde by to ohrozilo spodní vody.
“Pokud můžeme věřit ujištěním, o tom, že těžba uhlí nepůjde pod současnou úroveň a spodní vody nebudou ohroženy, je to jistě dobrá zpráva,” řekl dnes ČTK starosta Frýdlantu Dan Ramzer. Také starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta prezentaci PGE uvítal. “Odpověděli nám na všechny otázky, kdyby to udělali dřív, mohlo to být bez té hysterie,” dodal Půta.
O něco méně potěšitelné bylo pro starosty zjištění, že se v oblasti dolu počítá s výstavbou větrných elektráren, a že výroba elektřiny i těžba hnědého uhlí budou pokračovat až do roku 2045. Ještě v 90. letech přitom Poláci předpokládali, že zásoby dojdou už o deset let dříve.
“Počítáme se zvýšením účinnosti našich energetických bloků a díky tomu vydrží uhlí déle,” vysvětlil Walkowiak. Moderní bloky potřebují méně uhlí, ještě v 70. letech se v Turówě těžilo až 25 milionů tun uhlí ročně, v současné době stačí elektrárně deset až 12 milionů tun za rok. K tomu využívá ještě 180.000 tun biomasy a do budoucna počítá se zvýšením objemu na dvojnásobek.
Uhelná elektrárna Turów byla postavena v letech 1961 až 1971, kdy byl dokončen poslední blok číslo 10. Podle ekologů devastuje elektrárna krajinu a způsobuje lokální znečištění, které poškozuje zdraví. V 70. a 80. letech byly kyselé deště zaviněné elektrárnou příčinou devastace Jizerských hor. V letech 1992 až 2004 prošly ale bloky elektrárny modernizací za 1,5 miliardy USD (asi 28 mld. Kč), sedmý blok byl zcela odstaven. Díky modernizaci se podařilo snížit emise oxidů síry na osminu a výrazně klesly i emise oxidů dusíku a prachu.
Do roku 2012 počítá podle Walkowiaka PGE s postupným odstavením bloků číslo 8, 9 a 10. Jejich výkon má nahradit nový moderní blok s výkonem 460 megawatů. Bloky 1 až 6 se navíc dočkají dalších úprav. “Náklady odhadujeme na tři miliardy zlotých (20 mld. Kč), nový blok chceme spustit v roce 2016,” doplnil ředitel. Díky další modernizaci by se podle něj měly emise ještě snížit: u oxidu siřičitého na pětinu, v případě oxidů dusíku zhruba o třetinu a méně bude také prachu.
“Pokud se to povede, jistě to přinese výrazné zlepšení ovzduší v oblasti, teprve čas ale ukáže, zda to nebyla jen zbožná přání,” poznamenal Půta.
Ekologové by nejraději viděli, kdyby se uhelná elektrárna uzavřela, stejně jako jiná podobná zařízení. To ale podle PGE není možné, stejně jako není možné důl nevytěžit. “Nikdo na světě takové přírodní bohatství nezalije vodou,” poznamenal ředitel.
Elektrárna pokrývá osm procent spotřeby elektřiny v Polsku a v Dolnoslezském vojvodství je dominantním zaměstnavatelem. “Máme 1800 zaměstnanců, dalších 1600 lidí pracuje v dalších podnicích skupiny a 4000 lidí zaměstnává důl,” vysvětlil ředitel. Ti všichni by se s odstavením elektrárny a ukončením těžby ocitli na dlažbě.
Leona Vacková
ZDROJE:
Hnědouhelná elektrárna Turów, Hnědouhelná elektrárna Turów na jihozápadě Polska poblíž hranic s Německem a Českou republikou. Licence: GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty). Foto: Michael Kreibohm/Wikimedia Commons
