[singlepic id=4468 w=101 h=133 float=left]JINDŘICHOVICE POD SMRKEM – Jeden svět 2010. 9.4.2010 – 11.4.2010 v aule jindřichovické školy. Jindřichovický druhý ročník jednoho z nejvýznamnějších mezinárodních festivalů dokumentárních filmů. Ve třech podvečerních pásmech budou promítány vybrané snímky věnované problematice lidských práv, ekologii a multikulturním tématům. Vstupné na celý večer je vždy 50 Kč. Po promítání bude čas na besedu. Program je následující (vznikl na základě hlasování potenciálních diváků):

pátek 9.4.

• 17.00h

Tibet zpívá (“Tibet in Song”, Ngawang Choephel, USA, 82 minut)

V létě roku 1995 se tibetský muzikolog Ngawang Choephel vydal do své vlasti, odkud jako dítě utekl s matkou do Indie. Vyzbrojen malou kamerou se pokusil zdokumentovat, v jaké míře se Tibeťanům v okupované zemi daří uchovávat si svou bohatou hudební tradici. S hrůzou zjišťuje, že ve Lhase zní z každého obchodu, baru nebo pouličního tlampače čínská pop-music a že většina mladých Tibeťanů jí dává přednost před tradičními tibetskými písněmi. Ty se mu podaří zaslechnout až na venkově. Během zaznamenávání lidových písní je ale zatčen, obviněn ze špionáže a odsouzen k osmnácti letům vězení. V práci na svém strhujícím a velmi osobním dokumentu plném unikátních archivních i současných záběrů z okupovaného Tibetu pokračuje Choephel po šesti a půl letech, kdy je po tlaku mezinárodních kampaní i americké vlády konečně propuštěn. Emocemi nabitý snímek zaznamenává i nepokoje ve Lhase z března 2008 a jejich brutální potlačení či výpovědi mladých Tibeťanek o mučení v čínských věznicích. Naplno odkrývá skutečnou podobu čínské okupační politiky v Tibetu. Na loňském festivalu v Sundance získal film Cenu poroty v kategorii dokumentů.

• 19.00h

Země snů (Martin Ryšavý, ČR)

Jak se u nás žije vietnamským imigrantům, kteří se kvůli své neinformovanosti, naivitě a touze po slušném výdělku ocitají v nečekaných problémech. Uvěřili tomu, že Česká republika je země snů. Zadlužili se až po uši, aby sem mohli vycestovat a vydělávat pěkné peníze. Teď jsou mladí Vietnamci tu, ale mnohým z nich se země snů mění v zemi hrůzy. Agentury, které jim měly zorganizovat cestu za výdělkem, je obraly o peníze i o naději. Někteří tu vydělávají méně, než by měli ve Vietnamu. Někteří přišli o práci. Bez ní však pro ně nemá pobyt v České republice smysl. Na návrat do vlasti přitom nemají ani pomyšlení – z čeho by uhradili obrovské dluhy?

sobota 10.4.

• 17.00h

Taqwacore: zrod islámského punku (“Taqwacore: The Birth of Punk Islam”, Omar Majeed, Kanada, 87 minut)

Hudba bez ideologie, nabízející autonomii a prostor k vlastnímu vyjádření. Tak vnímá punkrock skupina mladých muslimů a muslimek, tvořících několik různých kapel a dohromady tuto žánrovou hudební scénu. Většinu z nich oslovila kniha Michaela Muhammada Knighta The Taqwacore, punkový manifest. Knight, vychovávaný jako katolík, konvertoval k islámu ve svých sedmnácti letech na výraz protestu proti despotickému otci. Jako “bílý muslim” budí pozornost v západní i muslimské společnosti. Knight a jeho přátelé ze skupiny The Kominas uspořádají turné po amerických velkoměstech a po cestě přibírají do svého vyzdobeného autobusu další interprety. Půl roku po americké “šňůře” koncertují v Pákistánu a snaží se tak punkrock a vlastní interpretaci koránu přiblížit i tamním muslimům. Vystoupení punkrockerů jsou kontroverzní pro americkou i pákistánskou, muslimskou i nemuslimskou komunitu. Režisér Omar Maajed ve svém snímku pracuje s konceptem “minority uvnitř minorit” a přibližuje, jak těžké je dostát tradicím a zároveň bojovat o možnost projevit se nonkonformně.

• 19.00h

Tučňáci v tísni (Marcel Barelli, Švýcarsko, 10 minut)

Vinou globálního oteplování došlo k rozpuštění Antarktidy, a tučňákům nezbylo, než se poohlédnout po jiné zemi. Vysněnou destinací se díky pohlednici se zasněženými vrcholky Alp stalo pro jednoho z nich Švýcarsko. Neoblomný celník ale nehodlá tučňáka do země za žádnou cenu pustit. Tense ale nevzdává a pro uskutečnění svého snu neváhá použít nejrůznější důmyslné triky. Úsměvný snímek kombinující animaci s hraným filmem svou pointou připomíná, jak často se představy o vysněné zemi mohou rozcházet s realitou.

Byl jednou jeden ostrov (“Te Henua e Nnoho”, Briar March, Nový Zéland, 80 minut)

Na první pohled vypadá nevelký atol Takku obývaný čtyřmi sty Polynésanů jako ráj na zemi. Pospolitá komunita žijící v bambusových příbytcích se živí rybami, které loví v průzračných vodách jihozápadního Pacifiku. Vinou globálního oteplování je však korálový ostrov v posledních letech stále častěji zaplavován stoupající hladinou oceánu. Polynéská vláda chce proto ostrovany přestěhovat na pevninu, těm se však do neznámého prostředí a nejisté budoucnosti nechce. Raději na svůj ostrůvek pozvou dvojici vědeckých odborníků v naději, že pro ně najdou řešení. Novozélandský snímek Briara Marche v duchu cinéma verité a s využitím skvělé kamery poutavě zachycuje přímý dopad ekologických změn na komunitu původních obyvatel. Skrze portréty Tela, Endara, Satty a dalších ostrovanů pak nabízí unikátní vhled do tradičního způsobu života a myšlení Polynésanů – lidí, kterým i přes jejich harmonické soužití s přírodou, promlouvají zásadním způsobem do života negativní dopady klimatických změn.

neděle 11.4.

• 17.00h

AUTO*MAT (Martin Mareček, ČR, 90 minut)

Ovládáme město nebo město ovládá nás? Stáváme se automaty? Je pražský primátor spíše cyklista nebo populista? Jedeme v tom všichni? Inspirující, emotivní a vtipný dokumentární příběh režiséra Martina Marečka hledá hravým způsobem odpovědi na otázky související s životem ve městě, civilizací v pohybu a dobrodružnou cestou ke změně. Osobní příběh režiséra a jeho pokusu proměnit město kolem sebe.

• 19.00h

Šil jsem u Kubiše (Pavel Štingl, ČR, 57 miut)

Hlavní postavou nejnovějšího dokumentu Pavla Štingla je dvaadevadesátiletý moravský sedlák Alois Denemark, poslední přímý pamětník aktérů atentátu na Reinharda Heydricha. Když gestapo bezprostředně po atentátu zatklo a později popravilo všechny příbuzné i pomocníky vůdce skupiny atentátníků Jana Kubiše, jeho soused Alois Denemark jen o vlásek unikl smrti. “Němcům odpustit dokážu, přece jen byla válka, ale co dokázal provést během komunismu Čech Čechovi, to odpustit nelze”, říká Alois Denemark, který v roce 1948 odmítal zakládat jednotná zemědělská družstva, a byl proto komunisty poslán na pět let do pracovního tábora. I když po propuštění z vězení v padesátých letech začínal úplně od nuly, dokázal rodinu uživit hospodařením na malém kousku své půdy. Poutavé vyprávění zkušeného hospodáře, který i v úctyhodném věku stále obdělává své políčko, kouří, hraje na harmoniku a rád posedí s přáteli nad sklenkou dobrého vína, doplňuje ve filmu jen minimum archivních záběrů. V intimní kameře Míry Janka tak může nerušeně zaznít Denemarkovo hluboké porozumění životu, okolní přírodě i lidské povaze.

ZDROJE:

Zbyněk Vlk

http://www.jindrichovice.cz/cs/web/spolky-a-sdruzeni/lunaria/000779_jeden-svet-2010.php

Pin It on Pinterest