tetrivekJaro je v živočišné říši dobou námluv a rozmnožování. Nejinak je tomu u tetřívků obecných. Ti jsou jedním z nejvzácnějších druhů, které žijí na území Krkonošského národního parku – žije zde pouze 120 samců. Doba jejich toku, kdy spolu tetřívčí kohoutci zápolí o slepičku, právě začíná. Rušit je mohou zvědaví pozorovatelé ale i zásobování hřebenových bud.

Krkonošský národní park si je vědomi jedinečnosti této ptačí populace, proto již řadu let podniká kroky k vytvoření vhodného prostředí pro jejich přežití. Rozvolňuje přehoustlé mladé porosty, aby v nich tetřívek mohl hnízdit i tokat, vysazuje pionýrské dřeviny, jako například břízu a jeřáb, a obnovuje původní vodní režim na v minulosti meliorovaných lokalitách.

Navíc se snaží s provozovateli objektů na hřebenech hor domluvit, aby průjezdy přes tokaniště směřovali do doby, kde tetřívky nebudou rušit. Takové lokality jsou například oblast Pančavské a Labské louky a oblast mezi Výrovkou a Klínovými Boudami. S provozovatelem Labské i Luční boudy, který při zásobování přes obě lokality projíždí, je Správa KRNAP domluvena na usměrnění provozu na denní dobu mezi 8 a 17 hodinu.

Počet tetřívků bohužel mírně klesá. Důvodem je úbytek vhodných stanovišť, nárůst počtů jejich přirozených nepřátel (divoká prasata, lišky), kteří žerou na zemi hnízdícím tetřívkům vajíčka i kuřata. Třetím důvodem je nadměrné rušení člověkem. Přispívají k němu zejména zimní nelegální aktivity, například pohyb mimo vyhrazené turistické trasy, nebo skialpinismus a horolezení v ledovcových karech, kde tetřívci tráví spoustu času především v zimním období, protože tu nad sněhovou pokrývku často vyčnívají jehnědy a pupeny vrb a jeřábů, důležitá složka jejich potravy. Krkonoše spolu s Krušnými horami jsou zřejmě poslední oblasti v České republice, o nichž se odborníci domnívají, že tu má tetřívek perspektivu zachování dlouhodobě udržitelných populací.

Zdroj: Kudy z nudy

Pin It on Pinterest

Share This