000000000001

Jakmile se začne něco řešit, je to začátek konce… řešíme, jak vypadáme, že by bylo dobré zhubnout, řešíme vztahy, řešíme, zda nás má rád, zda jsme nereagovali příliš emocionálně, řešíme, kolik máme peněz na účtu, řešíme, zda se nám v práci líbí, zda žijeme dobře, jestli by náhodou nebylo lepší změnit práci, jestli bychom neměli změnit barvu, řešíme, kdy zavolat zmeškanému telefonnímu číslu, kdy uklidit, zda ta boule v podpaždí je pouze tuková nebo něco víc, řešíme, zda si koupit ten jarní kabát a nebo šetřit, řešíme, co si o nás druzí myslí a od mala řešíme různé hádanky a když umíme psát řešíme i křížovky a s postupem času, kdy umíme sčítat, řešíme sudoku a ve škole rovnice o jedné neznámé až po rovnice diferenciální. Tak a pouze na to, co řešíme od dětství po rovnice, dostaneme pravdivou odpověď. Za předpokladu, že náš mozek má rád matematiku a křížovky  🙂 ale odpovědi na ostatní „řešitelnosti“ pouze odvozujeme z toho, co jsme zažili, co zažili ostatní, co jsme se dočetli, co nám radí okolí, co by se mělo a nemělo a v konečné fázi jsou řešením našich „řešitelnost“ pouze domněnky a myšlenky, nikoli jedno jediné číslo. Naopak naše rovnice nemají řešení, neboť odpověď víme, aniž bychom museli cokoli řešit. Víme ji uvnitř sebe, naše tělo nám řekne samo, my jen předáváme mozku zodpovědnost, aby to vyřešila za nás. Když se cítíme dobře, také vypadáme líp, když milujeme, neřešíme, zda nás má někdo rád, když víte, že si máte koupit, co chcete, cítíte to, vidíte ten kabát a víte, že je pro Vás, neřešíte, kolik máte na účtu, užíváte si nový kabát a máte z něj radost, když máte rádi svou práci, neptáte se mozku, jak moc ji máte rádi a zde byste ji neměli vyměnit, protože ve vedlejší firmě Vám dají o dvojku víc, neřešíte, kdy uklidit, prostě jdete a uklidíte, až budete chtít, stejně tak nemá smysl řešit, kdo a proč volal, prostě stačí zavolat a zeptat se a nedělat si předem vlastní realitu, „Kdo to asi byl co asi chtěl?“, když se cítíme dobře, tak jak bylo psáno, dobře vypadáme a když děláme, co chceme my, nikoli, co bychom měli dělat, neřešíme, co si o nás druzí myslí, když řešíme bouli v podpaždí, vymyslíme tolik verzí a možná také novou nemoc. A tak přestaňme řešit životní situace mozkem a nechejme ho řešit rovnice, hádanky a sudoku, které pocitově odhadneme cca, jakoby, tipuju…stejně jako mozek tipuje odpovědi na životní situace 🙂

Kačka

………………………

Jméno: Ing. Kateřina Kašparová
Věk: 28 let
Strava: pestrá, barevná a zdravá
Zvláštnosti stravy: sama jím pouze stravu rostlinnou
Sport: běh, trx, inline, kolo, lezení do hor, snb, běžky, kruhové tréninky
Vzděláním: ekonom
Pracovně: obchodně-technický specialista
Volnočasově: učitelka matematička, propagátorka zdravého životního stylu, autorka osobních článků
Astrotyp: kůň se třemi ohni
Povahou: energicky usměvavá, živá

Pin It on Pinterest

Share This