cimrfest_15_75

„Jsme o něco drsnější a temnější,“ míní frontman Folimanky Blues Ladislav Jakl

LÁZNĚ LIBVERDA – V novém obsazení dorazí v sobotu 11. července do klubu Stodola v Lázních Libverda pražská kapela Folimanka Blues. Naposledy ji tam lidé slyšeli v srpnu 2012. Za tu dobu kapelu potkaly dvě tragédie, ale nezastavila se a postupuje dál. „Hrajeme pořád tvrději a pořád o něco temněji a drsněji,“ říká frontman kapely Ladislav Jakl. Ten jako jediný zůstal z původního obsazení.

V názvu kapely máte blues, ale hrajete čistokrevný bigbít? Neklamete tak trochu lidi?

Občas někdy v průběhu koncertu v žertu řeknu, že po našich produkcích chodí Česká obchodní inspekce a prověřuje, jestli fakt hrajeme blues, a že tedy jedno povinné blues zahrajeme, aby z toho nebyla pokuta. Ale jinak si vážně myslím, že blues není jen hudební forma, nějaký definovaný žánr. Je to hlavně pocit a nálada. Je to prožitek hořkosti, citu, beznaděje, trpkosti. A taky vzdoru. Je to divokost a pak kocovina. V tom případě jsme blues do poslední nitky. Ostatně si myslím, že pokud v bigbítu není uvnitř blues, není to skutečný bigbít.

Folimanka je plnoletá dokonce i v zemích, kde se plnoletost počítá až od jedenadvaceti. Kolik se v ní vystřídalo muzikantů a jakou cestu urazila?

To by bylo strašně dlouhé povídání. A často ne zrovna veselé. Z původní sestavy jsem poslední mezi živými už jen já, čtyři kamarádi už hrají někde nad oblaky. Máme za sebou léta trmácení, krásných večerů i zklamání, všeho co tahle muzika přináší. A jakou cestu? To by asi měli posoudit posluchači, pokud nějací pamětníci ještě mají paměť. Asi hrajeme pořád tvrději a pořád o něco temněji a drsněji. I ta sranda je asi ještě trochu drsnější než dřív. A víc si všeho vážíme.
fb2KM_15_49

 

Nemůžu se nezeptat na Václava Klause, tvého dlouholetého šéfa. Nevím, jestli je váš fanoušek, ale jednou jsem ho na koncertě FB potkala. Jak se mu líbilo, co hrajete?

Několikrát na koncertě byl a prý se bavil dobře. On je na ten jazz a taky rokenrol. A v bluesovém bigbítu je obojí. Ale celý ten životní styl kolem bigbítu je pro něj coby vědce a sportovce asi dost jiná planeta.

Jak jste se vůbec vyloupli v Libverdě a na Frýdlantsku vůbec. Jezdili jste přeci hrát i do Ferďáku k Cimplovi?

Poprvé jsme hráli v Pekle už v roce 1998. Pak jednou v Raspenavě, několikrát ve Fedinandově a posledních tak osm let se vracíme do Stodoly v Libverdě. Jsou to krásná místa a hlavně jsme tu získali tolik báječných přátel, že už se sem jezdíme jako domů.

Přijedete po třech letech výuky, co se od té doby v kapele změnilo?

No, několik členů, pár nových písniček. Játra máme tvrdší, žízeň větší. Ale jsme to pořád my, Folimanka Blues. Nehrajeme ale svůj vlastní revival, pořád jdeme dál a chceme se v muzice posunovat k tomu, co považujeme za nejopravdovější.

Posledním albem byla Krajina po bitvě? Chystáte něco nového?

Před několika dny jsme v limitované sérii vydali živý singl k 20. výročí naší domovské hospody Magister Kelley v Praze Na Folimance. Pro příští měsíce chystáme živé album, možná DVD, plus studiový singl nových písniček.

Proč by měli lidi strávit sobotní večer 11. července právě ve Stodole v Libverdě?

Zažijí pořádný bigbítový mejdan, u kterého je ale občas zamrazí. A řeknou si, že ta muzika je vlastně pro ně a hlavně o nich.

Folimanka Blues v Libverdě
Kdy: 11. července
Kde: Klub Stodola
V kolik: Ve 20.00 hodin

O kapele: Dohromady ji dal v květnu roku 1993 Ladislav Jakl, známý také ze svého veřejného působení. Současný název nese Folimanka Blues od prosince 1993, nyní hraje v sestavě zkušených a osobitých muzikantů.

Hadži Hrkal *1957 – bass guitar, Ladislav Jakl *1959 – vocal, accoustic guitar, Pavel Jiroušek *1963 – piano, Eugen Pál Baláž *1967 – guitar, Miroslav Lahoda *1979 – drums.

Autorka: Milada Prokopová, redaktorka 5plus2

Folimanka Blues 2

Pin It on Pinterest

Share This