Jednání zástupců Libereckého kraje, představitelů měst a obcí Frýdlantska a části veřejnosti se v úterý 8. září 2015 zúčastnil v Raspenavě starosta Frýdlantu Dan Ramzer. Hlavním bodem programu byl připravovaný projekt Od zámku k zámku, v jehož rámci by se mělo na Frýdlantsku zrekonstruovat na 25 kilometrů silnic ve velmi špatném technickém stavu. Jejich modernizaci ale musí ustoupit na 900 stromů, často alejí, což se nelíbí části veřejnosti. Starosta Frýdlantu se jednání účastnil také z pozice místopředsedy Euroregionu Nisa a člena Monitorovacího výboru česko-polských přeshraničních fondů Interreg V, který v současné době rozhoduje o dotaci pro tento projekt za bezmála půl miliardy korun.
Projekt Od zámku k zámku se na Frýdlantsku týká pěti komunikací. „Tou první je sinice z Frýdlantu do Bogatynie, která se také jako jediná přímo týká Frýdlantu. Dále jde o silnice z Raspenavy na Krásný Les, z Řasnice na Srbskou, z Nového Města pod Smrkem do Horní Řasnice a v Novém Městě pod Smrkem ke státní hranici s Polskem,“ říká starosta Frýdlantu Dan Ramzer. Všechny tyto komunikace by mohly v letech 2016 – 2019 projít rekonstrukcí díky financím z česko–polského přeshraničního programu Cíl 3.
Proti záměru rekonstrukcí silnic se ale v současné době postavila kvůli nutnému kácení stromů při obnově silnic část veřejnosti. Problémem je především kácení alejí. Na společné schůzce v Raspenavě si tak obě strany vyjasňovaly některé informace. „Rozhodně nechci, aby byl projekt obnovy silnic zastaven, protože je jasné, že silnice potřebujeme. Nicméně nás zajímá, jestli nelze počet stromů, které mají padnout, snížit. Nebo alespoň zajistit jejich náhradní výsadbu, ideálně u stejných silnic,“ podotkl během jednání občan Jindřichovic pod Smrkem Zbyněk Vlk.
Podobné požadavky jako on měli i další zástupci veřejnosti a všichni přítomní se shodli, že by se hledání kompromisu mělo stát předmětem dalšího jednání. „Naším cílem není to, abychom vyasfaltovali krajinu. Chceme jen zlepšit dopravní infrastrukturu na Frýdlantsku, které po tom už léta volá. Sami si přejeme, aby co nejvíce zeleně v krajině zůstalo. Ať už půjde o zachování některých stromů či částí alejí, tak o nově zasazené stromy,“ řekl za investora celé akce, Liberecký kraj, hejtman Martin Půta. Podle něj je v projektu na náhradní výsadbu dostatek financí. Problémem je ale to, že zatímco nyní jsou stromy na pozemcích Libereckého kraje, po dodržení nových norem budou moci být zasazeny až ve vzdálenosti 5 metrů od krajnice. A tak daleko už pozemky kraje nesahají. „Je otázkou, nakolik budou pak soukromí vlastníci ochotní svoji půdu odprodat pro účely výsadby alejí. Dosavadní zkušenost z regionu hovoří spíše o nechuti, zvláště u zemědělců, kteří na půdu dostávají dotace,“ zhodnotil situaci Dan Ramzer. Je tedy ochoten spolu s dalšími starosty hledat jiná místa, kde by aleje mohly vzniknout.
Jednání všech zúčastněných stran budou v následujících týdnech pokračovat prostřednictvím pracovní skupiny koordinované Libereckým krajem. „Pevně věřím, že se nám podaří dobrat k nějakému rozumnému kompromisu. Doba, kdy se lidé přivazovali řetězem ke stromům je pryč. Shodli jsme se, že nechceme projekt shodit ze stolu, protože obnova komunikací je v tomto regionu potřeba. To znamená, že stromy se kácet budou. Teď musíme jen dosáhnout společným jednáním toho, aby šlo jen o stromy, které je nezbytně nutné pokácet,“ podotkla jedna kritiček kácení Jolana Bláhová z Horní Řasnice.
Jednotlivé návrhy budou v současné době konzultovat všechny zainteresované strany s projektanty. Ti ale upozorňují, že ne vždy půjde všemu vyhovět. Například u diskutované aleje mezi Raspenavou a Krásným Lesem tento problém už podrobně zkoumali. „Snažili jsme se zanést do projektu variantu, kdy bychom ponechali alespoň jednu stranu aleje. Nicméně ukázalo se, že to není příliš reálné hned ze dvou důvodů. Jednak bylo prakticky nemožné rozhodnout, která strana je na tom zdravotně lépe. A to v tom smyslu, že stromy na obou stranách jsou dle dendrologického průzkumu tak poškozené, že jsou téměř nezachranitelné. Druhým důvodem je pak fakt, že pokud bychom chtěli stávající stromořadí zachovat, došlo by k posunu osy silnice o zhruba 7 metrů a ta by se rázem ocitla mimo pozemky Libereckého kraje,“ vysvětlil inženýr projektu Jiří Ehrenberger ze společnosti AF-CITYPLAN s.r.o.
Je ale stejně jako jeho kolegové připraven projednat další postřehy a návrhy, které by mohly v konečné fázi snížit počet stromů určených ke kácení. Podobně jako v případě obce Kunratice, kde se společným jednáním se starostou tento počet podařilo zredukovat.
Stromořadí je u silnic nejen z estetického hlediska, ale především chrání pozemní komunikaci před nárazovým větrem, ostrým sluncem a v zimě návěji sněhu. Pokud u silnic nic nebude, podle čeho se řidiči budou v mlze a hustém sněžení orientovat ? Stromy, které shazují plody, jsou u hlavních tras zase nebezpečné (zvěř, padání do vozovky), tak jako stromy přestárlé, ze kterých se odlamují suché větve. S obnovou a rozšířením pozemních komunikací jinak samozřejmě souhlasím, neboť se již dávno nejezdí jen na kole či povozem. V dobách, kdy se pozemní komunikace dělali, byly jiné nároky, než-li dnes a doba si žádá své. Zdravím Věra