Život na kolečkách. Film o neobyčejném Jakubovi se blíží do finále. Podpořte jej také!

Při jedné cestě vlakem mě mile překvapila jedna rodinka. Hodně dětí, hodně křiku hodně otázek. Jedna směřovala i k bezpečnostnímu pásu. Otec pohotově zareagoval se slovy: „To je pro lidi, kteří jsou na vozíku.“  A jsou tu pro ně další věci. Bezbariérové wc, vstupy, nástupy, dopravní prostředky, přechody, auta, školy, vany, a další. To víme. Ale co dál víme o životě lidí, kteří žijí na kolečkách? Mnozí prakticky nic. Jsou smutní? Jsou přítěží? Baví se? Ano baví. Ano, jsou břímě. Jsou tu, a my s nimi. A je pouze na nás, jak se k nim postavíme. Jestli před ně, a nebo za vozík a půjdeme společnou cestou. O tom, že i vozíčkáři se umí bavit a žít, vypovídá dokumentární film Život na kolečkách. Jeho tvůrci jsou obyčejní lidé z našeho regionu, kteří se rozhodli dát šanci neobyčejnému Jakubovi a on dalším.

Život na kolečkách

Někdo žije na hromádce, na vesnici a ve městě, a někdo na vozíku. Třeba Jakub. Film pojednává o jeho životě, o strastech a radostech o snech a přáních a cestě k nim.

Jakub se narodil před šestadvaceti lety v Mostě s těžkým postižením kloubů. Začal v kojeneckém ústavu, podstoupil kvůli špatnému zdravotnímu stavu hned několik operací. Z Mostu se přesunul do ústavu v Kostelci nad Černými lesy, kde byl až do svých pěti let. Už tady si vybudoval první vážnější sociální vazby. Tamní vychovatelka ze školky si Jakuba oblíbila natolik, že si ho dokonce brávala i k sobě domů.
V pěti letech čekala chlapce změna zásadní – odchod do Jedličkova ústavu v Liberci, kde prožil prakticky celé dětství i ranou dospělost. Jakub nemůže kvůli svému postižení hýbat nohama ani rukama, pohybuje se na vozíku a sám se nedokáže třeba ani vysprchovat. Přesto se ve svých jednadvaceti letech rozhodl, že začne bydlet sám, jen s pomocí přítelkyně, kamarádů a s využitím občasných služeb pečovatelů. Dopředu musí vědět, jestli ten den někam půjde s přáteli, v kolik hodin bude snídat nebo půjde spát. Na svůj život si ale nestěžuje, bere ho takový, jaký je.

kubaJakub miluje fotbal a hokej, věnuje se sportu zvanému bocca a rád tráví čas s kamarády, kteří se mu snaží život co nejvíc usnadnit. Na rodiče se spolehnout nemůže. S otcem není v kontaktu vůbec, s matkou se poprvé setkal teprve nedávno. Vystudoval obchodní akademii a v budoucnu by se rád věnoval takové profesi, při které bude moci využívat počítač. Jakub má i další přání, některá už si splnil, další si bude plnit v průběhu příštích let.

Snímek divákovi ukáže nejen to, jak vypadá Jakubův všední den, nebudou chybět ani emotivní chvilky, při kterých se budou řešit mezilidské vztahy. S kamerou za zády Jakub navštíví svoji matku, mluvit se bude o jeho vztahu k přítelkyni a přátelům. Ve filmu se budou plnit také některá Jakubova přání – diváci uvidí, jak se pětadvacetiletý muž poprvé v životě proletěl letadlem nebo jak ho kamarádi vynesli na libereckou dominantu, horu Ještěd. Jakub také prozradí své plány do budoucna…

A jaké je vaše role? I vy můžete pomoci. Stát se tvůrcem filmu. Donátorem. Přispějte na webu Hithit a dejte šanci Kubovi ukázat jeho svět všem.

1 komentář

  1. Dobrý den,včera jsem měla možnost s tím to mladíkem jet autobusem. Usmál se na mě a mě to vzalo u srdce,smekám klobouk před těmito lidmi,jejich šikovností a pokorou s kterou vzhlíží k nám zdravým lidem. Obdivovala jsem jak se svým postížením dokázal bez pomoci manipulovat s telefonem,uhnout se s vozíkem paní s kočárkem. Jakube držím Vám palce ať se splní všechna tajná přání,která máte.

    Napsat odpověd

Odeslat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pin It on Pinterest

Share This