Nepodceňujte rychlé tempo řeči, je to breptavost?
V článku se pokusím vysvětlit projevy breptavosti a předložím konkrétní postup. S breptavostí u dětí se ve své praxi setkávám poměrně často. Rodičům je sdělena a většina z nich ji podceňuje. Domnívají se, že se napraví a vzrůstajícím věkem dítěte. Tuto větu považuji za klišé. Napraví, ale za určitých pravidel v přístupu k dítěti. Dítě má žít v řádu, ale v příjemném řádu – tedy s pozitivním vidění světa a s respektem ke všemu, co nás obklopuje. Řád má obsahovat metodiku doporučenou odborníkem. Zvolit si den, kdy budu pravidelně cvičit s dítětem. Cvičíme krátce a radostně. Kreativitě se meze nekladou.
Nyní hlouběji k problematice.
Breptavost je zrychlené tempo mluvy, a když si k tomu představíme dyslálii (např. dítě nevysloví správně některé hlásky) – nastane v budoucnu velký problém (ve škole – především v českém jazyce, v rodinném prostředí neustálým napomínáním (jak to mluvíš, to je hrozné, kolikrát jsem ti říkala apod….). Nemohu popřít, že ve své praxi se častěji setkávám s dětmi, které pospíchají v mluvě a především nevydrží být v klidu. Jejich hrubá motorika je na nižší úrovni a soustředěnost pozornosti klesá. Položme si otázku – a co výchova? Má na to vliv? Ano, může mít a velký. V rodinném prostředí je mnoho vazeb, sociálních (komunikačních) vazeb, které ne vždy musí být správné. Jsou prostě zaběhlé, dalo by se říci, je to tzv. stereotyp životního stylu.
Jde mi o to, aby rodiče vyhledali vždy odborníka, pokud mají podezření na jakoukoliv poruchu v řeči. Péči sice nakonec vyhledají, ale nevydrží spolupracovat. Bez dřiny není úspěchu. Možná, že úspěch se dostaví – myslíte si, že za několik let? Nebo – kdy tedy? a v čem je ten úspěch?
Opravdu zná rodič – v čem se porucha vyznačuje?-, umí nalézt veškeré znaky projevů poruchy, kdy se stav dítěte zlepšuje? Odpovězte si sami. Na druhou stranu, děti jsou rodičů, odborník je pomocník. Odborník je rádce, metodik a pomáhá také i psychologicky (speciálně-pedagogicky, speciálně-psychologicky). Například si poví: “Dítěti je v osmi letech rozumět, ale rychlé tempo řeči přeci nevadí, hovorově řečeno a např.: “… alespoň se ze všeho vykecá, prorazí se ve skupině. A ten přebrebt? – je přeci běžný, věkem vymizí apod.”
Nyní ještě hlouběji k problematice.
Budu se zaobírat jen breptavostí. To znamená, že dyslálií nikoli. Breptavost je náročná pro nápravu, ale to ještě neznamená, že odborník si neví rady. Můžeme složitost stručněji vystihnout a) myšlení předbíhá řeč, nebo za b) řeč předbíhá myšlení.
Ilustrace 1: Převzato z internetu – http://www.abeceda.org/abeceda.php?k=metoda-zrychleneho-uceni – Obrázek je k představě k tomu, co zde píši. Jde o to, že levá hemisféra je unavená, tudíž ani pravá nemůže příliš spolupracovat, když není posilována zárověň s levou. Musíme posílit obě, aby ta pravá levé pomohla.
V prvním případě za a) je nutné zklidnit psychiku dítěte. Velmi vhodná vybraná pomůcka je Montessori – při využívání spolupracují obě hemisféry mozku (to je velmi podstatné – hemisféra je jednostranně zatěžována a nesprávně) – předložím pomůcku “červené tyče” či bubínek … a několik minut trénuji soustředěnost pozornosti. Pokud dítě spolupracuje a já návodně dítě brzdím ve vyjadřování, pak myšlenkový pochod je v klidu a svou řeč mi ukáže ve své činnosti – dospěje k výsledku. Jinak řečeno, myšlenkový proces ukáže konkrétně nikoli slovy – vidíme výsledek na koberečku, kde pracuji s dítětem. Tedy přeji si – aby nemluvilo – nepopisovalo, ale jen se dívalo a pracovalo, nikoli hlasitě přemýšlelo či šlo nám o výkon. Bubínek napomáhá připravit slovo jako zvuk (nemyslím, bouchnu a mluvím) – prožít si ho.
V druhém případě za b) lze použít také bubínek. Dítě bubnuje slova zároveň se mnou. Zpomalím řeč svým vlastním klidným přístupem a dítě bubnuje diktovaná s velmi pomalým tempem v mé řeči, slova jemu známá a příjemná. Slova diktuji tedy já. Dítě musí být uvolněné, bez požadavků na výkon. To je zásada, jde nám o zpomalení tempa, nikoli o běžný úkol ze školy apod.
A to není vše! Myslíte si nadále, že doma zvládnete péči o dítě s poruchou řeči? Breptavost je velmi složitá – a to se nezmiňuji ani o tom, že breptavost je často propojena s dyslálií (stručně vysvětleno: nesprávná poloha jazyka či nesprávné zapojení mluvních orgánů potřebných pro vyjadřování).
Věřím, že tento článek vás nevyděsil, ba naopak, pomohl více pochopit problematiku poruchy breptavosti. Doba nápravy vždy souvisí s věkem dítěte, s čím přichází a jeho individualitou (jaké má schopnosti a naučené dovednosti – z domova či ze škol). To je třeba mít vždy na paměti.
Napsala: Mgr. Pálová Helena, dne 17. 11. 2016, předsedkyně Integrující poradny Montessori, z.s., v Hejnicích
