Úvodem se zmíním o pozici ředitelky s myšlenkou – vnášení zdravého socializačního procesu:
Domnívám se, že je to uchopitelné téma, které je velmi podstatné v oblasti pedagogiky a řízení školy, i když si to příliš neuvědomujeme. Veškeré negativní chování je opisem chování těch druhých. Chování a jednání bude ovlivňovat funkčnost pedagogického týmu, ať už budete pracovat jako učitelka či ředitelka školské instituce. Dejme tedy svým spolupracovníkům vzor!
V souvislosti s dětmi? Vidím to asi takto: Zamysleme se nad Montessori metodou a jejím působením na daného jedince! Hlavní Montessori myšlenky vycházejí z poznání spontánní tvořivosti dětí a jejich celkového vývoje. Všichni jsme schopni pochopit, že naši psychiku ovlivňují vnitřní a vnější stimuly.
U této metody se především vyzdvihuje spontánní tvořivost, která vychází z vnitřní a vnější spokojenosti daného dítěte, a je spojena s přirozenou lidskou kreativitou. Pokud vytvoříme dětem volný prostor (námi připravené prostředí) či svobodu v projevech chování a jednání poté – se do činnosti zapojují samy od sebe na základě své vlastní vůle a iniciativy – aniž se jim říká, co a kdy mají dělat. Pokusme se využít spontánní tvořivost všech dětí, kdy bezděčně tak vkládají veškerou svou energii a úsilí do formování své osobnosti procvičováním těla, kdy dochází k socializaci dítěte.
Dejme těmto dětem v činnostech prostor pro jejich lepší poznání a netlačme je tam, kde se necítí dobře! Naslouchejme jim více! Omezte poslušné sezení v lavicích! Nahraďte sezení pohybem! Ano, třeba i v českém jazyce. Proč by děti nemohly zastupovat vyjmenovaná slova a mezi svými spolužáky hledat příbuzná…
Co mě k tomu vede?, psát o postu ředitelky? – mým zájmem je zdůraznit to, že v dnešní společnosti převládá v komunikaci kritika či takový postoj, který nás vysává z optimistického vhledu do dané problematiky. Hospitace nefunguje jak má! Není to něco, co má děsit či naopak chlácholit. Prostě a normálně upřímně jednat. Lidově řečeno, nezdůrazňovat svou pozici, ani ji nezlehčovat. Vždyť to je vhled do procesu vyučování a nalézáme v něm jasně vymezené kroky pro pokrok všech dětí na škole. Učitel se má měnit, pak se mění žák. Neberte vše doslova, chápu i krizové siuace! Pak povolejme odborníky, nemyslím tím pedagogického asistenta, …, a jak tedy chápeme tuto roli?, jako pomocnou sílu? či jakou roli hraje v pedagogickém procesu? Ve funkci ředitelky je nutné stále se zdokonalovat, protože v dnešní době působí především jako manažer.
Manažer! Tak potom, kde je ten zisk? Pod ziskem (v uvozovkách) si mohu představit – lepší výsledky v hospodaření s finančními a materiálními (nemateriálními) prostředky jasně přidělené z daného rozpočtu obce či kraje. Také i spolupráci s několika sponzorskými organizacemi a pochopitelně ve výsledcích i v chování a jednání dětí a jejich známek během daného vyhodnoceného roku pro možná další srovnání každoročních úspěchů.
Co je ta změna? Změnu bych považovala za nejdůležitější v tom, když budeme optimističtější a ohleduplnější sami k sobě, pak mohu jako ředitelka si jasně trvat na některých požadavcích týkajících se dané školy. Slabá ředitelka nemůže bez tohoto umu nic dalšího zvládnout. Dobrý tým je ten nejsprávnější náboj pro rozvoj dané školy.
A co kompetence? mám či nemám?, nyní se vyjádřím asi takto: vše se ukáže během času pro řízení dané školy. Ale co je ta priorita v kompetencích daného postu? Vždy je třeba zachovat respekt k lidem, protože je třeba věřit, že i oni poté, jej opětují i vám. Když nikoli, je třeba se k tomu postavit a stručněji řečeno, odosobnit se od problému a pozitivně komunikovat. Tomu já říkám, alchymie pro odhalení podstaty takového sdělení či působení pracovníka na škole.
Na závěr si neodpustím myšlenku: Ředitelku by mělo zajímat – jak se tým cítí (nezjišťovat si to zprostředkovaně) – co učitelé potřebují k tomu, aby jim na škole bylo lépe. Jedině tak i oni mohou přinášet a vnášet pozitivní vhledy na výsledky, a to ve prospěch svých žáků a studentů. Věřím, že bez toho pokrok není možný (snad jen za delší dobu a s mnoha problémy, které by nemusely vůbec nastat)! „Svět řeší to, co lidé si sami uměle vytvoří.”
Pozn.: taktéž i pro opačné pohlaví…
