„Je to ohromně krásný pocit, když vidíte, jak se ze šedivé poloruiny klube zpět chrám piva,“ říká majitel Zámeckého pivovaru ve Frýdlantu Marek Vávra

To je to, co mne nabíjí, co mi dává energii do další práce. Jak je patrné přímo na místě, energie tu bylo, je a ještě bude zapotřebí mnoho. Zámecký pivovar totiž Marek Vávra koupil ve skličujícím stavu. Přitom jde o pivovar v minulosti velmi slavný. Za první republiky byl považovaný za jeden z nejlepších v Čechách. „Poprvé je zmiňovaný – už jako existující – v roce 1381,“ vysvětluje Marek Vávra, „nejslavnější časy pak zažil za Albrechta z Valdštejna, který v letech 1627 až 1629 areál mohutně rozšířil a barokně přestavěl.“ Tehdy se jednalo o jeden z vůbec největších pivovarů českého království; zdejší moky se vozily až do Prahy. Po staletí pak nebylo možné si domácí pivní scénu představit bez frýdlantských piv. Konec slavné minulosti přišel v roce 1949. Tehdy tu uvařili poslední várku piva a pak celý pivovar zrušili. Nějaký čas poté se zde skladovalo ovoce a zelenina, zrály tu i sýry. Pěkných pár let ale byla většina areálu opuštěná, ponechaná napospas počasí. Dobré časy se vrátily až nyní, vaření piva se opět rychle rozvíjí. Lahodné moky se značkou Albrecht (na památku Valdštejna) už znají a vyhledávají spousty pivních znalců.

Zájem nestačíme uspokojovat

„Rozhodnutí, že se pokusím Zámecký pivovar ve Frýdlantu zachránit, padlo ke konci roku 2009,“ říká jeho nynější majitel, „to už objektu zčásti chyběla střecha a podle odhadů zbývaly jen měsíce do chvíle, kdy by se propadly krovy. Pak by pivovar čekala jen demolice. Za této situace jsem areál procházel s pracovníkem Národního památkového ústavu a během prohlídky jsem si řekl, že tohle historicky cenné místo si  zaslouží zachovat. Tušil jsem samozřejmě, že to nebude jednoduché. V té době vypadaly moje plány jako čirá utopie a nikdo nevěřil, že je záchrana pivovaru ekonomicky vůbec možná.“ Dobrá věc se ale podařila, i když za cenu nezměrného úsilí Marka Vávry a jeho kolegů. Největším problémem bylo sehnat finance na opravu. Kdyby šlo o pivovar někde u Prahy, asi by se peníze sháněly snadněji – do obnovy rozpadlého barokního areálu v ekonomicky slabém kraji se ale žádné bance vložit prostředky nechtělo. Nakonec se je však povedlo získat a spustit skutečně velkorysou obnovu. Návštěvníky dnes vítá unikátní recepce z tepaného železa ve tvaru pivovarské varny, je tu i příjemná restaurace. A hlavně skvělá frýdlantská piva, která už za krátkou dobu obnovené existence pivovaru získala mnoho různých ocenění. Nejvíce si tu považují titulů Pivo ČR a Zlatá pivní pečeť, které Albrecht získal v letech 2016 i 2017. Například Secret Enigma (22 stupňů), Irish Stout (17) či Imperial Stout (24) nabízejí požitek pro skutečné pivní labužníky. Tato piva nepotřebují žádnou reklamu – Zámecký pivovar jich naopak nestíhá vařit tolik, kolik by se prodalo. Tady nenabízejí hospodským různé „úplatky“ v podobě vybavení lokálu, jak je běžné u jiných pivovarů. Frýdlantští naopak musejí zájemce o čepování svých piv s politováním odmítat a vysvětlovat jim, že se mají ozvat později. „Z úspěchů našich piv a z jejich obliby máme velkou radost,“ říká Vávra, „potvrzuje se nám tak to, co říkáme od začátku – že totiž jediným receptem na úspěch je vařit pivo poctivě a s láskou. Lidé, kteří před pivem průmyslovým dávají přednost pivům s autentickou chutí a vůní, to poznají a ocení.“

Probuzení sladkou vůní

Úspěch frýdlantských piv se samozřejmě pozná i na výstavu pivovaru. „V roce 2014 pět set hektolitrů, o rok později dva tisíce hektolitrů, v roce 2016 téměř čtyři tisíce hektolitrů a letos už plánujeme zhruba osm tisíc hektolitrů,“ vypočítává Marek Vávra. Kvůli zvýšení kapacity bylo vloni do Zámeckého pivovaru investováno 66 milionů korun, takže má dnes jedno z nejmodernějších vybavení v zemi. „Díky němu jsme schopni vařit tolik piva, kolik činil v minulosti rekordní výstav – tedy mezi třiceti až čtyřiceti tisíci hektolitry,“ dozvídáme se dobrou zprávu pro všechny přátele mimořádných piv, „na tuto úroveň se chceme dostat nejpozději do roku 2020.“ Barokní pivovar však také čekají velkorysé stavební úpravy. V první fázi se plánuje zbudování velké kuchyně a zvětšení restaurace – její kapacita už teď nestačí zájmu návštěvníků. Zároveň se připravuje výstavba pivních lázní a hotelu se stovkou lůžek. „Inspirovali jsme se v dalešickém pivovaru – lidé tam večer popíjejí, pohodlně přespí a ráno se probudí rachocením sudů, otevřou okno a cítí sladkou vůni vařeného piva a je jim dobře,“ říká Marek Vávra. Místo pro nový hotel – který vzniká za asistence památkářů, aby byl zachovaný celkový barokní ráz pivovaru – bude dost unikátní. Kromě šalandy, kde bydlívali pivovarští dělníci, totiž apartmány a pokoje vyrostou i v bývalé ledárně. To je prostor nad historickými pivovarskými sklepy, kde v zimě dělníci lili vodu do forem a zmrzlé bloky ledu shazovali do lednic, aby bylo v létě čím pivo chladit. „Všimněte si krásně zachovalé netypické dřevěné konstrukce střechy,“ upozorňují nás v prostorách ledárny, „tu samozřejmě zakonzervujeme. Pokud to jde, snažíme se vracet pivovar do jeho původní podoby.“ Což je znát třeba i ve velkém sále pivovaru, jemuž dominuje původní historický krov. Tady se mimochodem také pořádají kurzy pro sládky – v Albrechtu nechtějí konkurenci potlačovat, ale pomáhat jí v růstu. Minipivovarů je totiž sice u nás kolem tří set padesáti, ale vaří jen 1,5 procenta celkového výstavu v zemi, takže si navzájem příliš nekonkurují a mají velký prostor pro rozvoj.

Vrátíme pivovaru krásu a slávu

„Nejhorší začátky už snad máme za sebou,“ klepe na dřevo s úsměvem majitel Zámeckého pivovaru, „teď už se můžeme těšit nejen z toho, že naše pivo dává tisícům lidí radost, ale i z faktu, že zachraňujeme unikátní industriální areál starý skoro čtyři sta let. Tvář naší krajiny totiž modeloval i rozvoj průmyslu a řemesel – staré poplužní dvory, bývalé továrny a podobné historické objekty však bohužel nyní nenávratně mizí. Věříme, že se nám podaří vrátit Zámeckému pivovaru jeho bývalou krásu a slávu a že stejně jako v minulosti bude jednou z ,výstavních skříní‘ českého průmyslu.“

Ivo Bartík

Zdroj: Měsíčník Profit a Zámecký pivovar Frýdlant

Další informace najdete zde: http://www.pivovar-frydlant.eu/

 

Pin It on Pinterest