Zakládající členové Jizerské padesátky navštívili Frýdlantsko

Výlet na Frýdlantsko uspořádal 21. října bývalý organizační výbor Jizerské padesátky – Memoriálu expedice Peru spolu s někdejšími pracovníky Jizerské magistrály.

První zastávkou byly Hejnice, kde účastníky přivítal v Muzeu horolezectví předseda horolezců Jaroslav Akrman. „Bylo zde ke zhlédnutí mnoho zajímavého, od počátku horolezectví v Jizerkách přes historické vybavení až po mnoho fotografií,“ říká účastník výletu Josef Římek.

Došlo také na návštěvu hejnického chrámu Navštívení Panny Marie, jehož počátky sahají až do 13. století a jenž se zrodil na základě legendy o zázračném uzdravení ženy a dítěte chudého řemeslníka z nedalekého Lužce. Původní dřevěná kaplička byla postupně přestavována až do dnešní barokní podoby, přičemž poslední rekonstrukce se areál kláštera a kostela dočkal  díky faráři Miloši Rabanovi v roce 1990. „Za obdiv stojí nástropní malby, které v letech 1902 až 1906 vymaloval vídeňský profesor Andreas Groll,“ zmínil Římek. Zajímavostí hejnického chrámu je malovaný hlavní oltář který vytáří optický dojem oltáře kamenného. Hlavní lodě kostelů bývají směrovány tak, že oltář lodˇuzavírá na východní straně.  V Hejnicích je však výjimka kdy oltář je obrácen k jihu a to z architektonických důvoůkdy je k začlenění do krajiny využita vrcholová skála Ořešníku v pozadí kostela.

Následoval přejezd autobusem do Frýdlantu, kde se výletníků ujal Petr Kellner a další členové Horské služby  Vlastimil Bechný a Tomáš Melichar. Asi dvoukilometrová procházka vedla po obvodu městských hradeb vzniklých za vlády Biberštejnů ve 14. století, kdy byla zdejší osada povýšena na město přidělením městských privilegií.

„Postupně jsme zhlédli děkanský chrám Nalezení Svatého Kříže s rodinnou hrobkou Redernů z roku 1566 a mramorovou  biberštejnskou a redernskou pohřební kaplí ze 17. století,  s obvodovou kamennou zdí, v níž se částečně zachoval soubor zastavení křížové cesty, několik barokních náhrobků a mariánský sloup. Dále historickou kašnu, dům Na panské zvůli, bohužel nepřístupný domek s frýdlantským betlémem a v neposlední řadě novorenesanční radnici. Rovněž jsme si prohlédli „katovskou branku“ a její nově upravené okolí.“

Zlatým hřebem pak byla návštěva Zámeckého pivovaru. „Přivítal nás majitel pivovaru  Marek Vávra, který se představil jako znalec historie nejen pivovaru, ale i Frýdlantu. Prohlídkou nás doprovázel i autor etiket a dvorní fotograf pivovaru Petr Bíma“ uvedl Římek. „Po zajímavém projevu pana Vávry následovala prohlídka pivovaru. Podívali jsme se do nově zbudovaných objektů a nahlédli do prostor v původním stavu, kde majitele čeká ještě mnoho a mnoho starostí a práce. Po ochutnávce piva přímo z tanku se s námi Marek Vávra rozloučil a ještě jednou – díky. Byl to neobyčejný zážitek a dobré pivo můžeme doporučit.“

Tým zakládajících členů Jizerské padesátky

[justified_image_grid preset=11 mobile_preset=11 thumbs_spacing=15 link_title_field=title prettyphoto_social=yes prettyphoto_theme=facebook magnific_zoom=yes lightbox=prettyphoto]

Frýdlantsko z ptačí perspektivy / květen 2016

freedlantko_frydlantsko_eu_flickr_001

Frýdlantsko a okolí nafotil z letadla František Horký.

 

Virtuální prohlídka Supího vrchu se záhadnými znaky

supi_vrch_001

„Chtěli bychom poděkovat všem pozorným čtenářům našich stránek,kteří se snažili a věříme, že se i nadále budou snažitobjasnit záhadné znaky v lese na Supím vrchu. Ktomu jim může pomoci nová virtuální prohlídka tohoto místa, kterou naleznete ZDE.“ (Pokračování textu…)

Supí vrch si své tajemství i nadále uchovává

IMGL8636

Po uveřejnění našeho článku se ozvalo několik čtenářů, kteří dokázali vysvětlit pravděpodobný význam vyrytých znaků na skále, příběh místa samého je nadále neznámý.

Z došlé korespondence – bez zveřejnění jmen autorů  a dalších komentářů – Vám předkládáme jejich vysvětlení.

Posvátná sedmička, sedm znaků, sedm čaker, sedm barev duhy, sedmiramenný svícen, sedm dní stvoření – každopádně je to něco v procesu, dva trojúhelníky se doposud neprolnuly. (Pokračování textu…)

Pin It on Pinterest