Nějaká kila navíc, trochu rebel, trochu kontroverzní, trochu vyklidněný… Říká o sobě exstarosta Jindřichovic Petr Pávek

Pane Pávku, léta o Vás nebylo slyšet, co se stalo?

Vstoupil jsem do veřejného života v roce 1997, od 1998 až do 2010 jsem působil v Jindřichovicích pod Smrkem ve funkci starosty. V letech 2006 až 2007 jsem pracoval jako náměstek ministra v Praze. Ve stejném roce se mi narodil syn a já se rozhodl stáhnout se do soukromí a věnovat se rodině a farmaření.

Vždy jste měl punc rebela a kontroverzního politika. Jaký jste teď?

Nálepku rebela jsem získal poté, co jsme v Jindřichovicích vydali v roce 2003 tzv. protibyrokratickou vyhlášku, která zakazovala státním úředníkům ve službě vstup na území obce bez předchozích souhlasu starosty. Reportáže o tom obletěly doslova celou planetu, nikde lidi nemají rádi šikanu na úřadech. Možná k přezdívce rebela přispěla i skutečnost, že jsem jezdil na motorce a málokdy chodil v obleku. V televizi běžel seriál “Odpadlík”, kde hlavní hrdina také jezdil na motorce.
Kontroveze asi znamená, že jsem se nenechával unášet proudem, že jsem vždy hledal a někdy i nacházel podněty, jak život lidí v obci a v regionu vylepšit. Něco se povedlo, něco ne, ale odcházel jsem s pocitem dobře odvedené práce.

Teď jsem starší, klidnější a snad trochu moudřejší. Ale motorka zůstala a s proudem také pokaždé nejdu. Takže nějaká kila navíc, trochu rebel, trochu kontroverzní, trochu vyklidněný …

Proč kandidujete zrovna do parlamentu? A proč právě v těchto volbách?

Protože chci a protože můžu. Jsem smutný, když vidím, kolik nenávisti, závisti, pomluv a zloby se podařilo rozšířit v naší společnosti. To není zdravé prostředí pro rozvoj, ani ekonomický, natož kulturní, společenský a mravní. To není svět, který chci přenechat svým dětem. Jsem obklopen řadou lidí, kteří si ještě udrželi vzájemnost, pracovitost, smysl pro humor. Ale těch, kteří všechno vzdali, kteří ničemu a nikomu nevěří, těch, kteří nevytváří žádné hodnoty a jenom parazitují na systému, těch bohužel přibývá.
Vidím, jak se objevili štváči, kteří šíří strach a pak ho léčí ještě větším strachem. Vidím, jak se vyrojili miliardáři z dob privatizace, kteří zjistili, že už mohou vylézt na veřejnost, že stačí založit si politickou stranu, nakoupit média a vstoupit do politiky, a že stačí si upravit podmínky tak, aby v rozkrádání národních zdrojů mohli pokračovat.

Působíte jako ředitel Domova důchodců v Jindřichovicích pod Smrkem. Když byste se dostal do parlamentu, skončíte ve funkci?

Budu muset, určitě po dobu mandátu. Ale rád bych si ponechal přehled o tom, jak se domovu, klientům i zaměstancům bude dařit a v případě potřeby mohl pomoct.
Jsem za zkušenost v domově důchodců moc vděčný. Stárnutí, nemohoucnost, zdravotní problémy a smrt jsou témata, která lidé ze svého života vytěsňují. Podle mého názoru neprávem. Vidím v tom přirozené završení života, jeho poslední vydechnutí, který začal příchedem na svět a prvním nádechem. Možná všichni neskončíme v domově důchodců, ale všichni zemřeme. A jsem vnitřně přesvědčený, že je lepší trávit život v lásce, porozumnění, vzájemnosti a prací než v nenávisti, strachu, sobectví a neužitečnosti.
Právě v zaměstnání potkávám množství žen, které denně odvádí úžasnou práci při péči o naše klienty. Ve dne v noci, bez ohledu na osobní problémy a strasti. Den za dnem. I kvůli nim chci měnit věci zhora. Chci sociální služby zbavit byrokratické zátěže a spousty parazitů, kteří jsou na ni přisáti.

Proč bychom Vás měli volit? Kandidujete za Starosty a nezávislé, očekáváte úspěch?

Byl jsem starostou 12 let a nikdy jsem jím ve svém nitru nepřestal být, to se dostane do krve. Nezávisle na osobních pocitech, výhradách a ideologiích mám starostky a starosty v úctě. Jsou to lidé, kteří minimálně jednou přesvědčili své spoluobčany a vyhráli volby. Jsou to lidé, kteří pracují v obcích a ve městech bez ohledu na pracovní dobu. Jsou to lidé, za kterými lidé často chodí večer i k nim domů s různými problémy a žádostmi. Jsou to lidé, kteří jsou denně vystaveni kritice svého okolí, mnohdy nevybíravé. Potkáte je na ulici, v hospodě, v obchodě. Řeší cesty, dopravu, školky a školy, osvětlení, hasiče, sportovce a spolky, sníh, záplavy, nezamněstnost a tisíc dalších témat. Nejezdí v limuzínách, nemají tiskové mluvčí. Jsou skuteční, nikoliv virtuální. Oni znají potřeby a trápení obyvatel. Oni jsou nárazníkem mezi blbostma, které se valí z Prahy směrem dolů a lidma v obci.
Je na čase, aby do parlamentu zasedli lidé se zkušenostmi z provozu. Takže ano, věřím v úspěch STANu. Navíc nám paní Štěstěna přiřkla v losování šťastné číslo 7.
Co se mně týče, nikdy jsem nezradil mandát, který jsem dostal od lidí. Bez ohledu na osobní újmu jsem vždy dělal pro obec, kraj, zemi a nyní domov důchodců to nejlepší, čeho jsem byl schopen. Tak třeba proto …

Děkujeme Vám pane Pávku

Hotovo. Kraj má novou vládu

Liberecký kraj – Dohodu o vytvoření koalice podepsali SLK, ANO, ODS a ČSSD.

Starostové, ANO, ČSSD a ODS vytvořili v Libereckém kraji koalici.Foto: ČTK

Devět dní od voleb a je to stvrzené černé na bílém. Lídři čtyř stran podepsali dnes dohodu o vytvoření koalice, na základě které chtějí vládnout Libereckému kraji následující čtyři roky. Žádné překvapení se přitom nekoná. Už v prvních minutách po zveřejnění výsledků krajských voleb začal hejtman Martin Půta mluvit o široké koalici. Ač Starostové pro Liberecký kraj vyhráli s velkou převahou, k vládnutí si k sobě přizvali Hnutí ANO, které skončilo ve volbách druhé a potom ODS a ČSSD, které obsadí v Radě kraje po jednom místě.

Pokračování naleznete ZDE

Liberecký deník

Frýdlantský pivovar se vrací k původnímu výstavu piva, jaký zde byl v dobách největší slávy

Velkou slávu zažívá v těchto dnech Zámecký pivovar ve Frýdlantu. Po pouhých několika letech, kdy povstal z ruin, se tu vracejí k původnímu výstavu.

„Návrat k výstavu, který tu byl v dobách největší slávy za první republiky, kdy pivovar vlastnil rod Clam-Gallasů, je v historii pivovaru významný mezník,“ raduje se majitel pivovaru Marek Vávra.

Výstav odvisí od druhu piva. „Když budeme vařit dvanáctku, jsme schopní uvařit minimálně pětadvacet tisíc hektolitrů. Pokud tam bude i desítka nebo osmička, můžeme bez problémů uvařit pětatřicet tisíc hektolitrů ročně,“ uvedl Vávra.

Pivovar začal Vávra zachraňovat v roce 2010. V září 2014 prošel kolaudací. „Začínali jsme na pěti stech hektolitrech. V roce 2015, po rozšíření pivovaru, jsme byli schopni uvařit dva tisíce hektolitrů piva. Letos, podle současného výkonu, vyprodukujeme kolem šesti tisíc hektolitrů. Příští rok si troufám odhadnout, že budeme vařit kolem patnácti tisíc hektolitrů piva,“ řekl Vávra.

Proč se ve Frýdlantu rozhodli zvýšit výstav? „Protože poptávka po našem pivu převyšuje nabídku a máme ho absolutní nedostatek. Čtyři z pěti zákazníků odmítáme a dodáváme pouze těm stávajícím,“ vysvětlil majitel pivovaru.

Nyní nově využívají v pivovaru unikátní technologii. Když spustí proces výroby na tři dny, uvaří tolik piva, co předtím zvládali za měsíc. „Abychom zachovali původní receptury, nechali jsme navrhnout pětinádobovou varnu. Nejmenší nádoba má třicet tři hektolitrů, největší pětapadesát. Jsme schopní na ní vařit stejně, jako bychom měli varnu minimálně stohektolitrovou. Akorát jsme proces výroby piva rozložili do jednotlivých částí a vaříme menší objem piva. To nám zaručí vysokou kvalitu výsledného produktu,“ informoval Vávra. „Nyní máme varnu, která je nejmodernější mezi minipivovary v Evropě, zkrátka ukázková varna 21. století.“

Technologie vyšla na 45 milionů korun, stavební práce na zhruba 15 milionů. „Evropská unie přispěla přibližně jednou třetinou – dvaceti miliony,“ doplnil Vávra.

Frýdlantské pivo se pije nejen v prostoru kolem komína, jak se v pivovarské hantýrce říká – tedy v Liberci a okolí. „Dodáváme především do Prahy a hodně si naše pivo oblíbili v Brně. Dokonce i na jihu Moravy, kde jsou vinařské oblasti, mají naše pivo moc rádi, z čehož máme velkou radost,“ sdělil Vávra. „Mimochodem, od jara do začátku podzimu, když se Praha průběžně vylidňuje, nám stoupá odbyt tady v regionu. Naopak když se do Prahy většina lidí před zimou zase vrací, prodáváme víc piva tam,“ doplnil sládek Pavel Palouš.

Největší zájem je o piva, kterých mají ve Frýdlantu paradoxně nejméně – o jedenáctku a dvanáctku. „Je to z toho důvodu, že na malém pivovaru trvá výroba českých ležáků nejdelší dobu; zatímco navaříme dva tanky piva druhu ALE, tak klasické dvanáctky tank jeden. Jinak je ale zájem o všechny druhy z naší produkce, zkrátka co člověk, to jiná chuť,“ řekl Vávra.

Letos navíc v pivovaru začali ladit recepty na svoje vlastní limonády. „Experimentovali jsme s černým rybízem, malinou a citrónem a příští rok je chceme uvést na trh. Cenově se vyrovnáme ostatním limonádám známých značek, ale nabízíme čistě přírodní produkt: ovoce, voda, cukr, oxid uhličitý a kapka kyseliny citrónové,“ poznamenal sládek Pavel Palouš.

Něco málo z historie: Výroba piva ve Frýdlantu probíhala přinejmenším od roku 1381; na místě, kde se dnes opět pivo vaří, se tento nápoj vyráběl minimálně od přestavby pivovaru v letech 1595 až 1598, během panování Kateřiny a Melchiora z Redernu. Za éry Albrechta z Valdštejna došlo v letech 1627 až 1629 na velkou přestavbu pivovaru  a přístavbu barokní palírny. Po druhé světové válce byl pivovar vyvlastněn, výroba piva tu skončila roku 1949. Zpustlý areál v katastrofálním stavu zakoupil v roce 2010 Marek Vávra a představil svou vizi obnovy, kterou nyní naplňuje.

[justified_image_grid preset=11 mobile_preset=11 thumbs_spacing=15 link_title_field=title prettyphoto_social=yes prettyphoto_theme=facebook magnific_zoom=yes lightbox=prettyphoto]

Relevantní odkazy:

http://www.marek-vavra.cz/aktualne/

http://www.marek-vavra.cz/o-pivovaru/

http://www.pivovar-frydlant.com/

Pro Zámecký pivovar Frýdlant nafotil Petr Bíma.

Den architektů s prohlídkou nových prostorů pivovaru

Den architektury v Zámeckém pivovaru Frýdlant

Studenti volili nanečisto. Vítězem voleb v Libereckém kraji by se stali Piráti před Starosty

Jak by dopadly volby do krajského zastupitelstva, kdyby volili studenti gymnázií, středních škol a učilišť? Víc než překvapivě! V Libereckém kraj si volby nanečisto pod hlavičkou organizace Člověk v tísni vyzkoušelo koncem září více než 900 žáků z devíti škol. Nejvíce hlasů od nich získali Piráti, těsně před Starosty pro Liberecký kraj.

volby

Starostové ztratili na vítězné Piráty jediný hlas. Ti získali přesně 140 hlasů. Zhruba jedenáct procent studentů pak hlasovalo pro TOP 09 a také pro ANO, které skončilo čtvrté. Necelých osm procent pak získala Budoucnost pro Liberecký kraj a Změna pro Liberecký kraj.

Pokračování naleznete ZDE

Liberecká drbna

Nejsem typ, který sedí nečinně s rukama v klíně

Liberecký kraj – K politice přičichl, když mu bylo 25 let. Bylo krátce po revoluci a Dan Ramzer chodil na skoro všechna veřejná zastupitelstva. „Chtěl jsem být tak říkajíc u toho.

Dan RamzerFoto: ČTK

Deník představuje hlavní kandidáty na hejtmana: Lídr kandidátky ODS, Dan Ramzer

Po revoluci bylo všechno jiné, Frýdlantsko mělo ohromnou příležitost k rozvoji. Tehdy jsem vůbec nevěděl, ani jak funguje jednací řád, pořád jsem se proto na něco ptal a všechno komentoval,“ říká lídr kandidátky ODS pro Liberecký kraj. Dnes je Danu Ramzerovi 47 let a v politice už je značně protřelý. Jak sám říká, od dětství má v sobě zakotveno být tam, kde se něco děje a spolupodílet se na řízení věcí. „Odmalička mi rodiče vštěpovali, že se nesmím flákat a že za všechno musím být zodpovědný sám. Když se mi něco nelíbí, tak pro to musím něco udělat. Je to lepší, než nečinně čekat, co se stane,“ říká Ramzer.

Pokračování naleznete ZDE

Liberecký deník

Frýdlantský pivovarník a kandidát do senátu Marek Vávra nabízí desatero priorit pro rozvoj našeho regionu

Rád bych na začátek zdůraznil, že nejsem profesionální politik, nikdy jsem jím nebyl a ani být nechtěl. Vše co mám, vzniklo poctivou prací a je výsledkem sledování a naplňování vize, kterou jsem měl.
Osobně vnímám senátora jakožto jediného přímo voleného politika z daného území – v širším smyslu jako určitého „prezidenta“ dané oblasti. Takový prezident také nemá příliš pravomocí, ale má možnost se ptát a otevírat jistá společenská témata.
A právě v tom, pokud mi dáte svou důvěru, bude spočívat má práce. Jsem připraven být vaší neúnavnou hlásnou troubou na kraji, ministerstvech, státních institucích, a dalších místech.
Jsem připraven vyslechnout každého a pomoci tam, kde to bude možné. Rozhodně nechci být tradičním „ležákem“ v českém senátu. Naopak jsem přesvědčen že neformální role senátora je významná.
Program jsem si dovolil situovat do pěti hlavních cílů, které dle mého názoru jako jediné vedou k budoucnosti našeho kraje i země. Konkrétně jsem cíle specifikoval do svého desatera priorit, které budu postupně rozvádět v samostatných článcích, tak abyste se mohli dovědět více o mých postojích a názorech.

Desatero priorit

  1. Dopravní dostupnost a obslužnost regionu

Zlepšení dopravní infrastruktury i veřejné dopravy a snížení rizikových míst v dopravě

  1. Děti jsou budoucností a největší hodnotou národa

Podpora pracujících rodin i samoživitelů a samoživitelek s dětmi

  1. Podpora dostupného sociálního bydlení

Stát, potažmo obce musí mít nástroje, jak vytvořit prostupný systém bydlení, tak aby na sociálních dávkách nevydělávali spekulanti

  1. Zastavit znevýhodňování vyloučených lokalit

Stát musí přijít se systémem podpory smysluplných projektů pro ekonomické oživení v znevýhodněných regionech, jakými jsou Frýdlantsko a Českodubsko

  1. Spravedlivé příjmy pro města a obce

Problém není jen v rozpočtovém určení daní, ale i v podpoře místních firem

  1. Exekuce jako prostředek práva, ale ne k bohatnutí exekutorů

Exekuce musí plnit svůj primární účel, a to vymahatelnost práva. Rozhodně nemají vytvářet nesmyslné nezaplatitelné dluhy a armády lidí, kteří nemají žádnou motivaci pracovat, protože jim stejně všechno vezmou. Je třeba podpořit osobní finanční i trestně právní odpovědnost exekutora.

  1. Podpora podnikání

Snížení administrativní zátěže, úředníci musejí lidem pomáhat a ne se k nim chovat pansky nadřazeně

  1. Liberecko jako ideální cíl cestovního ruchu

Liberecko představuje neuvěřitelnou perlu pro cestovní ruch, ať už z pohledu přírodních zdrojů, sportu, nebo kulturního a historického dědictví. Je potřeba toto podporovat, propagovat a vytvořit odpovídající infrastrukturu.

  1. Ochrana kulturního dědictví

Dědictvím nejsou jen hrady a zámky, ale například i historické továrny, které jsou dnes velmi vzácné. Celé Liberecko je kolébkou průmyslové revoluce v Čechách a je třeba zastavit ničení technických památek.

  1. Životní prostřední a naše území jako dar, který musí zůstat i dalším generacím

Čisté životní prostředí, vzduch, který jde dýchat, voda, jež jde pít, zdravý les – to vše jsou hodnoty, které by po nás měly zůstat. Voda je národní poklad, má patřit všem a ne soukromým firmám. Nepřipustím také zabrání našeho území a jeho proměnu v důl nebo skládku zeminy z polského dolu a elektrárny.

Více se dozvíte zde:

https://www.facebook.com/Marek-V%C3%A1vra-1727895754165476/

http://www.marek-vavra.cz/pro-media/volebni-program/

174x122cm_vitrina_fugnerova_SRPEN-3

Marek Vávra

Marek Vávra (* 7. června 1975, Liberec) je liberecký podnikatel, který obnovil po 64 letech provoz frýdlantského pivovaru.

Absolvoval Střední průmyslovou školu stavební v Liberci. Po maturitě v roce 1993, nastoupil na rok studia Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v oboru Geologie, která zůstala životním koníčkem. Po absolvování prvního ročníku se vrátil v roce 1994 ke stavebnímu oboru a nastoupil na inženýrské studium ČVUT v Praze – Stavební fakultu do rozvíjejícího se oboru zaměřeného na IT a zároveň začal podnikat, jako fyzická osoba.

Ve čtvrtém ročníku v roce 1998 inženýrského studia studium přerušil a začal se naplno věnovat rozvíjejícímu se podnikání. Postupně k podnikání v oboru IT přidal činnost školicího střediska v rámci výuky práce na PC, výuky práce na CNC strojích a v poslední řadě i k výuce v oboru pivovarnickém (od roku 2014).

Od roku 2005 je ženatý, má 4 děti (2007, 2009, 2011, 2013). Svou sociální odpovědnost vůči společnosti se snaží naplnit nejen velkou rodinou, ale i záchranou technické památky, která by dnes již nestála.

Záchrana Zámeckého pivovaru Frýdlant, započala vyklízením zdevastovaných budov a základní záchrannou opravou střech v roce 2010. Následně v letech 2010-2014 byla opravena budova s číslem popisným 4073, kde v roce 2014 vznikla škola sládků a minipivovar s ročním výstavem 1200 hektolitrů piva. Postupně záchrana areálu pokračuje a jedná se tak o zachování českého kulturního dědictví nejen záchranou cenných industriálních budov, ale škola zachraňuje se tak kulturní dědictví předáváním znalostí generace sládků vyučených v pivovarech pod mistry řemesla z dob první republiky.

Další informace: http://www.marek-vavra.cz/pro-media/odkazy-v-mediich/

Pin It on Pinterest