Lázně Libverda

Zobrazeno 15 423 x

Lázně Libverda (německy Bad Liebwerda) je lázeňské místo na severu České republiky, v okrese Liberec. Leží v Jizerských horách, jeden kilometr km severně od Hejnic, protéká jí Libverdský potok. Původní německé jméno Liebverde má patrně význam „líbezný ostrůvek uprostřed bažin“. Existují však i jiné výklady původu jména.

Lázně Libverda

Lázně Libverda

Adresa:
Obecní úřad Lázně Libverda
Lázně Libverda 16
463 62 p.Hejnice
Telefon/ Fax: +420 482 322 151, +420 482 323 155
e-mail:info@laznelibverda.cz
webové stránky http://www.laznelibverda.cz
počet obyvatel 452
starosta Ing. Jan Pospíšil


Lázně Libverda – školy

Základní škola Lázně Libverda
Lázně Libverda 112, 463 62
Telefon: +420 482 322 174
E-mail: zvslibverda@volny.cz

Lázně Libverda – kultura

Obecní knihovna Lázně Libverda
Lázně Libverda 16, 463 62 Hejnice
Telefon: 482 322 151 (OU)
E-mail: knihovna.libverda@seznam.cz
Vedoucí knihovny: Josef Forman
internet: ano
Otevírací doba
pondělí: 15.00 – 17.00

Lázně Libverda – služby

Ortopedie lázeňská péče
MUDr. Milan Richtr CSc.
zdrav. zařízení: Lázně Libverda 82, 463 62 Lázně Libverda;

Lázně Libverda, a.s.
463 62 Hejnice
Telefon: +420 482 368 111
Fax: +420 482 368 110
IČ: 44569505
DIČ: CZ 44569505

 

Informační centrum
Lázně Libverda 17, 463 62 p. Hejnice, CZ
Tel./ fax. +420 482 322 457
e-mail: infocentrum@laznelibverda.cz,
http://www.laznelibverda.cz
Odpovědná vedoucí infocentra: Bc. Veronika Pelikánová
Provozní doba
pondělí – pátek 8.00 – 12.00 12.30 – 17.00
sobota 8.00 – 12.00
Provozní doba
(1.12.2008 – 15.2.2009)
pondělí – pátek8.00 – 12.00 12.30 – 16.00
sobota 8.00 – 10.30
Služby
vysokorychlostní přístup k Internetu
kopírovací, faxové a další kancelářské služby
zprostředkování ubytování všech cenových kategorií
zprostředkování jednodenních výletů, příp. průvodcovské činnosti
prodej turistických map a průvodců, cyklomap, knih, brožur, upomínkových předmětů, pohlednic s regionální tématikou, prezentačních DVD a CD

Lázně Libverda – spolky

Sbor dobrovolných hasičů Lázně Libverda
Adresa: Lázně Libverda , 463 62
Telefon: +420 482 322 156

Tělovýchovná jednota Sokol

Kynologická organizace 251
Lázně Libverda 91, 463 62 p.Hejnice
http://kynologie.unas.cz,
http:/fotografka.rajce.idnes.cz
Václav Prchal, předseda
telefon: 724 636 321e-mail: farax99@seznam.cz

Horský spolek Lázně Libverda
Občanské sdružení přátel Lázní Libverda a okolí
Lázně Libverda 16, 463 62 Hejnice
Vít  Šosvol, předseda, telefon: 776 786 456

Lázně Libverda – sport

Koupání v okolní přírodě
Rybník Petr, osada Peklo, nabízí koupání v místním rybníku Petr, jehož voda je stále trochu zbarvená zbytky nevytěžené rašeliny.
Autokemp a koupaliště, Hejnice, koupaliště
Rekreační areál SmědáRaspenava, 50 metrů dlouhý venkovní bazén, travnatá pláž, občerstvení.
Šolcův rybník, Raspenava, za Raspenavou při silnici směrem na Oldřichov v Hájích a Liberec.

Lázně Libverda – ubytování

Penzion IVANKA
Oldřich Dygrín, Lázně Libverda 29, Hejnice
tel. + fax: 482 322 203, 728 681 215
olda.dygryn@seznam.cz
http://www.severni cechy.info/penzionivanka

Penzion NA KOPEČKU
Růžena Mikasová, Lázně Libverda 95, Hejnice
– tel.:
482 322 105, +420 728 903 511,
e-mail: jiri.mikas@seznam.cz,
http://www.severni cechy.info/penzionivanka

Turistická ubytovna VZLET TJ SOKOL
Tomáš Štětina, Lázně Libverda 56, Hejnice
tel.: +420 482 322 473+420 482 322 473, +420 604 872 205+420 482 322 573,

Penzion PROTĚŽ
Ing. Ladislav Pižl, Lázně Libverda 150, Hejnice
tel./ fax: +420 482 322 573+420 482 322 573,
mobil: pí. Pižlová Olga +420 603 290 606+420 482 322 573,
email: pension.protez@volny.cz
http://www.protez.cz

Penzion POŠTA
Olga Pižlová, Lázně Libverda 143, Hejnice
tel./fax: +420 482 322 573+420 603 290 606,
mobil: pí. Pižlová Olga +420 482 322 573+420 482 322 573
email: pension.protez@volny.cz,
http://www.protez.cz

Penzion MONTANA
Ing. Ladislav Pižl, Lázně Libverda 71, Hejnice
tel./fax: +420 603 290 606+420 603 290 606,
mobil: pí. Pižlová Olga +420 482 322 573,
email: pension.protez@volny.cz,
http://www.protez.cz

Penzion LUČINA
Ing. Ladislav Pižl, Lázně Libverda 150, Hejnice
tel./fax: +420 482 322 174,
mobil: pí. Pižlová Olga +420 603 290 606,
e-mail : pension.protez@volny.cz,
http://www.protez.cz

Penzion VÝSLUNÍ
Jiří Škoda, Lázně Libverda 180, Hejnice,
tel.: +420 777 330 059, +420 602 330 052
skoda59@seznam.cz,
http://www.vysluni-libverda.cz

Chata PIKTYCH
Miroslav Neumann, Petr Blažek, Lázně Libverda 7, Hejnice
tel.: +420 602 648 532, 777 648 532, 603 346 507
e-mail: piktych@centrum.cz
http://www.ceskehory.cz/piktych
http://www.severnisechy.info/chatapiktych

Hotel NOVÝ DŮM: Lázně Liberda, a.s.,
Lázně Libverda, 463 62 p. Hejnice
tel.: 482 368 111 + fax, 482 368 110 + fax,
e- mail: info@lazne-libverda.cz
www.lazne-libverda.cz

Hotel HANÁ: Lázně Libverda, a.s.,
Lázně Libverda, 463 62 p. Hejnice
tel.: 482 368 111 + fax, 482 368 110 + fax,
e- mail : info@lazne-libverda.cz
www.lazne-libverda.cz

Penzion FRÝDLANT: Lázně Libverda, a.s.,
Lázně Libverda, 463 62 p. Hejnice
tel.: 482 368 111 + fax, 482 368 110 + fax,
e- mail: info@lazne-libverda.cz,
www.lazne-libverda.cz

Penzion LABSKÁ: Lázně Libverda, a.s.,
Lázně Libverda, 463 62 p. Hejnice
tel.: 482 368 111 + fax, 482 368 110 + fax,
e- mail: info@lazne-libverda.cz,
www.lazne-libverda.cz

Penzion OSTRAVA: Lázně Libverda, a.s.,
Lázně Libverda, 463 62 p. Hejnice
tel.: 482 368 111 + fax, 482 368 110 + fax,
e- mail : info@lazne-libverda.cz,
www.lazne-libverda.cz

Hotel MORAVĚNKA: Lázně Libverda, a.s.,
Lázně Libverda, 463 62 p. Hejnice
tel.: 482 368 111 + fax, 482 368 110 + fax,
e- mail: info@lazne-libverda.cz,
www.lazne-libverda.cz

Hotel VODOLÉČBA: Lázně Libverda, a.s.,
Lázně Libverda, 463 62 p. Hejnice
tel.: 482 368 111 + fax, 482 368 110 + fax,
e- mail: info@lazne-libverda.cz,
www.lazne-libverda.cz

 

 

Lázně Libverda – turistika

Výletní restaurace Obří sud, známá výletní restaurace nad Lázněmi Libverda. Budova ve tvaru sudu je 11 m vysoká a 14 m dlouhá. Obří sud postavilo roku 1931 dvanáct tesařů, šest zedníků a tři truhláři. Vzorem jim byla podobná restaurace na Javorníku nad Libercem, ta však vyhořela 20. září 1974 a Obří sud je jedinou stavbou svého druhu v Česku

Klasicistní a empírové pavilony lázní (1783 – 1808)

Dvoukřídlá kolonáda (1. polovina 19. století)

Klasicistní zámeček s Clam-Gallasovským erbem

Lázně Libverda jsou výchozím bodem cesty na Smrk

Bývalá přírodní rezervace Tišina (dnes část přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny)

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery, se nachází v Jizerských horách nedaleko státní hranice s Polskem v mělkém údolí Jizery. Nejcennější rašelinná, resp. přírodovědecká lokalita CHKO Jizerských hor. Rašeliniště Jizery neboli Velká Jizerská louka je nejvvětším rašeliništěm v České republice. Výměra: 202 ha, nadmořská výška: 877 – 825 m

Klečoviště na Smrku, přírodní památka

Přírodní park Peklo
www.karolinthal.cz

Kočičí kameny
Skála má skutečně podobu kočičí hlavy. Po schodech vytesaných do žuly můžeme vystoupit na vrchol, odkud se otvírá hezký pohled k Bílému Potoku na Hejnický hřeben. Podle pověsti se v Kočičích kamenech skrývají poklady. Poloha: 2 km východně od obce Lázně Libverda.

Lázně Libverda – zajímavosti

Historické
První zmínka o obci pochází z urbáře frýdlantského panství z roku 1381, jejími tehdejšími obyvateli byli patrně pastýři. Obec se stala známou ve 14. století, když se rozšířily pověsti o léčivosti zdejšího pramene. Tato zvěst se dostala až na drážďanský dvůr saského kurfiřta Augusta I., který si roku 1583 nechal dovézt několik soudků této léčivé vody. Později si ji nechal posílat také Albrecht z Valdštejna na svá tažení.

Samotné lázně začaly vznikat až ve druhé polovině 18. století za správy Jana Kryštofa Clama, kdy zde vznikaly první léčebná zařízení a kdy byl také roku 1785 podroben chemickým zkouškám nejstarší pramen – Boží voda. V letech 1786, 1793, 1805 a 1818 byly podchycovány další prameny pojmenované po členech rodiny Clam-Gallasů, vznikly tak prameny Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefinin, Bierbon a Hubertův. Za zakladatele lázní je považován Kristián Filip Clam-Gallas a jeho syn Kristián Kryštof Clam-Gallas. V době jejich panování byly postaveny mnohé lázeňské budovy a také empírový zámeček. Jak lázně získávaly na věhlasu, navštívil je 16. září 1779 císař Josef II. a v červnu a červenci 1807 ruská velkokněžna Anna Fedorovna. V roce 1814 v lázních načerpal hudební skladatel Carl Maria von Weber inspiraci pro svou operu Čarostřelec. V letech 1840–43 v lázních pobýval také Josef Jungmann a později mimo jiné Franz Kafka, Alexander von Humboldt, Josef Vítězslav Šimák, Jan Masaryk či Václav Talich.

Pověst
Název obce byl tehdy Lybenwerde a jejími obyvateli byli místní pastýři. Obec začínala být známou ke konci 14.století, kdy se začaly šířit zprávy a pověsti o léčivých účincích zdejšího pramene, a to hlavně díky velkému množství poutníků. Ti putovali zejména z Lužice do mariánského poutního kostela Navštívení Panny Marie v sousedních Hejnicích a osvěžovali se léčivou minerální vodou, v té době již přezdívanou „Boží voda“. Stejným názvem pojmenovali poutníci i samotný pramen. Věhlas obce se jejich zásluhou velmi rychle roznesl na všechny strany a v 15. století tak byla obec známa již v širokém okolí.
Místní legenda o jednom tlustém kohoutovi aneb proč má Libverda ve znaku kohouta … Slyšte předávnou pověst o tom, kterak jeden kohout ztloustl, protože snídal první ze všech proslulou libverdskou kyselku. Kdysi za dávných časů, kdy tudy vedla prázdnými divokými hvozdy stará pohraniční stezka, po které chodívali jenom hajníci a nebylo tu nikdež nic než skály, lesy, oblaka a zase lesy s hlubokými údolími, jimiž se čeřily hojné potoky, bublavé jako libverdský a nebo divoké jako Štolpich, tedy v oněch dávných dobách bylo tu v těch místech, co dnes leží Libverda, také jen takové bažinaté údolí, ve kterém se podél potoka rozkládala širokým pruhem slatina a místy močál. Už tenkrát tu v těch místech bylo sídlo „salikvardy“, to jest takového hajníka, který neobcházel strážní pohraniční stezku, jako jiní hajníci, ale bydlel tu natrvalo a poskytoval pěším strážcům hranic hospodu a lože po únavné hlídkové cestě. Když už se tu „salikvarda“ usadil, založil si malé hospodářství. Jak se ten náš starodávný „salikvarda“ jmenoval, to už dávno nikdo neví. Hlavně, že ten první usedlík měl chalupu, kolem ní pár polí, nějakou louku, dvorek a na tom dvorku prasata, kterým se tu náramně dobře dařilo – i houf slepic, kterým kraloval kohout. Ten kohout totiž jednoho krásného dne začal náramně tloustnout, jako když ho někdo očaruje. Salikvardovi, jeho ženě i dětem to začalo být nápadné a tak začali toho začarovaného kohouta pozorovat. Sledovali ho, až přišli na to, že ta mlsná „pejcha“ nechodí jako slepice pít z potoka, ale že si chodí do mokřiska nedaleko stezky, mokřiska ostatně hodně nepřístupného, houštinami stromů a křoví zarostlého, kam bylo dost nebezpečno jít, protože se tam půda pod nohami pořádně prohýbala a houpala. No ale kohouta – toť se ví i bahno unese, protože není těžký, byť by ztloustl sebevíc. Vrtěl salikvarda hlavou, co to může být za vodu, že z ní kohout tak tloustne – ale to ještě nebyl historie konec. Kohout stárl, ale byl pořád statný a plný života, jenže do sta let to přeci nevydržel a tak jednoho dne vzal za své. Když ho salikvarda rozřízl -užasl. Tloušťka nebyla od tučnosti, ale za to v něm všechny vnitřnosti byly obrovské. I rozhodl se vyzkoušet vodu na sobě. Prosekal k studánce, jejíž hladina vybuchovala velkými bublinami, cestu. I tloustl a zdravý byl. Po čase nemohl salikvarda utajit studánku, a tak všichni hajníci chodili ze studánky popíjet. Dali tomu místu jméno Libverda a pověst končí. Je-li z 15. či 16. století Vám nepovím. Je to vlastně vedlejší. Ten kohout na střeše Eduardova zřídla je hlavní. (z oficiálního webu obce Lázně Libverda)

Pin It on Pinterest

Share This