Višňová

Višňová (německy Böhmisch Weigsdorf) je vesnice v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Leží v nivě řeky Smědé při česko-polské státní hranici. Je tvořena devíti osadami, z nichž nejstarší je Višňová, založená roku 1334, dále Andělka 1340, Předlánce 1373, Víska 1396, Poustka 1444, Saň 1457, Loučná 1457, Minkovice 1768 a Filipovka 1725. Územím obce déle protéká Pertoltický potok a je v něm Dubový rybník o rozloze asi 12 ha. Leží na železniční trati z Frýdlantu do Černous. V osadě Andělka je pěší hraniční přechod do polské obce Lutogniewice.

Obec tvoří devět vsí:
Andělka (Engelsdorf) obyvatelé 156
Loučná (Lautsche) 18
Poustka (Wustung) 18
Saň (Zahne) 8
Višňová (Wiegsdorf) a Michalovce (Michalsberg) 557
Filipovka (Philippsthal) 37
Minkovice (Minkwitz)112
Předlánce (Priedlanz)
Víska (Dörfel) 144
Frýdlant
464 01
tel.: 482 348 168, 724 088 769
e-mail.: visnova@ob-vis.net
webové stránky: http://www.ob-vis.net

Adresa: Obecní úřad Višňová
Višňová čp. 184

Pořet obyvatel  1 310
starosta Mgr. Marie Matušková

 

Višňová – školy

Základní a mateřská škola Višňová
Višňová 173
464 01
tel./fax: 482 348 148, 482 348 077
E-mail: skola@zsvisnova.cz
http://www.zsvisnova.cz

Višňová – kultura

Místní knihovna ve Višňové
Poštovní adresa: Višňová 162, 464 01 Frýdlant
Telefon: 482 348 005 (OU)
E-mail: mlkvi@volny.cz
Vedoucí knihovny: Mgr. Hana Severová
internet: ano
Otevírací doba
pondělí: 16.00 – 18.00
středa: 14.00 – 15.00

Višňová – služby

všeobecné praktické lékařství
MUDr. Viera Holečková
zdrav. zařízení: Višňová 162, 464 01 Višňová;

Višňová – spolky

Sbor dobrovolných hasičů Višňová
Velitel: Lubomír Erban ml.
Višňová 184
464 01 Frýdlant v Čechách
Tel.: +420-482 348 218
Mobil: +420-724 268 909

Dívčí hudební skupina PROUDY
Jana Kauerová, Hanka Krúpová, Blanča Čáslavská, Renča Kauerová

Višňová – sport

Višňová – ubytování

Višňová – turistika

Přírodní rezervace Meandry Smědé, která leží na území obce, byla zřízena k ochraně přírodního rázu údolní nivy této podhorské řeky.

Hrázděné domy jsou typickou ukázkou hornolužické architektury

Kostel sv. Ducha

Kostel sv. Anny v Andělce byl poprvé zmiňován v roce 1464, nový kostel byl postaven roku 1785.

Pohanské kameny se nacházejí ve Frýdlantské pahorkatině, v katastru obce Višňová. Jedná se o skupinu mohutných balvanů z rumburské žuly. Ještě koncem 19. století byly Pohanské kameny považovány za lidský výtvor, ale ve skutečnosti se jedná o výtvor přírodní. Je pravděpodobné, že v minulosti sloužily Pohanské kameny jako kultovní místo. Ve skále je vsazena mramorová pamětní deska vztahující se k návštěvě prof. Virchowa, který zde v roce 1895 zkoumal tzv. „skalní hrnce“, prohlubně vzniklé působením povětrnostních vlivů.

Meandry Smědé. Přírodní rezervace Meandry Smědé byla vyhlášena 1. července 1998 na ochranu krajinářsky hodnotného území údolní nivy řeky Smědé s vyvíjejícími se meandry a slepými rameny a štěrkopískovými náplavy. Má chránit přirozený charakter říčního koryta se společenstvy rostlin a živočichů mokřadů, říční nivy a svahového lesa. Rezervace má rozlohu 137 hektarů, leží v nadmořské výšce 220 – 280 metrů, nachází se v katastrech obcí Višňová a Černousy. Součástí chráněného území je také Dubový rybník, ornitologicky významná lokalita severních Čech.

Flóra
Z celkové rozlohy 137 ha připadá 17,2 ha na lesní půdu. Na sutích zde rostou dub zimní a dub letní, dále lípa srdčitá, lípa velkolistá, jilm vaz, javor klen, habr, jeřáb, jasan, jedle a bříza. V mokřadech roste olše lepkavá, vrba bílá, jíva trojmužná, jíva ušatá, topol osika, brslen evropský, kalina obecná, střemcha hroznatá, bez černý, bez červený, byl zde vysazen smrk, modřín, borovice lesní a keřík lýkovec jedovatý.
V lesích roste lilie zlatohlavá, dymnivka dutá a dymnivka borovitá, konvalinka vonná, pryšec sladký, samorostlík klasnatý, kruštík širokolistý, zvonečník klasnatý, v mokřadech a ve vodě je to rákos obecný a hvězdoš kalužní.

Fauna
Vyskytuje se zde velmi vzácný pavouk slíďák popelavý, žijící na písčitých náplavech pouze na třech místech v ČR, dále vzácný pavouk druhu Marpissa radiata. V řece žije mihule potoční.

Višňová – zajímavosti

Historické
Poprvé se název obce Višňová objevuje roku 1334 ve jménu Petrus de Wicgnandisdorf, kostel nad obcí je písemně doložen roku 1346. Pojmenování se z původního Wicgnandisdorf změnilo na Weigsdorf, které se používalo až do roku 1948.
Obec se historicky dělila na tři části: Horní Višňovou, patřící k závidovskému panství, Střední Višňovou, patřící k Žitavě a Dolní Višňovou, patřící k panství frýdlantskému. Toto rozdělení bylo zrušeno v roce 1848 při úpravě zemských hranic. Tak vznikly dvě obce: česká a saská. Saská část tehdejší Višňové leží dnes v Polsku a nazývá se Wigancice Žytavskie.
Již po třicetileté válce se v obci rozmohlo pěstování lnu a tkalcovství a koncem 18. století také bavlnářství. Ve druhé polovině 19. století se však začala prosazovat moderní strojová výroba v továrnách. Námezdní práce v továrnách se společně s výrobou domácí staly nejčastějším způsobem obživy obyvatel Višňové. Pouze menší část obyvatel se živila výhradně zemědělstvím.
Kvůli pokračující industrializaci byly v oblasti postaveny moderní komunikace: silnice ze Saska roku 1852, do Frýdlantu roku 1872. Rozhodující pro další hospodářský rozvoj oblasti bylo postavení železnice Liberec – Frýdlant – Závidov a nádraží ve Višňové (1875).
První písemná zmínka o obci Andělka je z roku 1340, její původní jméno bylo Engilsdorf, později Engelsdorf. Na Andělov změnila jméno obce zde umístěná československá vojenská jednotka. Konečně roku 1945 bylo jméno obce úředně změněno na Andělka. K obci patřily od roku 1850 osady Filipovka, Loučná a Sáň. Samosprávná byla Andělka do roku 1980, kdy byl zdejší Místní národní výbor sloučen s MNV Višňová.
Víska (Dörfel) je připomínána již v roce 1396, kdy patřila k závidovskému panství. K Čechám připadla až v roce 1848 při úpravě hranic. Byla nejprve částí Višňové, od roku 1880 byla samostatná. Víska se skládá ze dvou částí: severní a lépe zachované jižní, kde se nachází množství hrázděných domů. Ve Vísce se od roku 1853 těžilo uhlí, později zde byla postavena mechanická tkalcovna podnikatele Hermanna Pollacka a další tkalcovna a barvírna Carl Engemann. Na řece Smědé byla postavena vodní elektrárna vyrábějící proud také pro okolní obce.

1 komentář

  1. Kamila Bergmannová

    Vážení, upravte si informaci o višňovské knihovně – pokud stále existuje, musí být vedoucím někdo jiný, neboť paní H. Severová zemřela.

    Odpovìdìt

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pin It on Pinterest

Share This