[singlepic id=2489 w=101 h=133 float=left]FRÝDALNTSKO (MFDnes) – Obavy z tepelné elektrárny a dolu Turów, který leží těsně u hranic našeho kraje, mobilizují i špičky české politiky. Pomoc Frýdlantskému výběžku slíbil při včerejší návštěvě Frýdlantu předseda Senátu Přemysl Sobotka. „Z Frýdlantského výběžku se nesmí stát znovu černý trojúhelník, který navíc nebude mít dostatek vody,“ uvedl včera po schůzce se starosty obcí předseda Senátu. Naráží tak na osmdesátá léta minulého století, kdy emise z elektrárny zcela zničily Jizerské hory. „Je potřeba, aby se problému ujala vláda,“ míní Marie Matušková, starostka Višňové. Tedy obce, která je činností Turówa nejvíce postižena. Z přívalových hald tam stéká jemný kaolín a způsobuje lokální povodně. Starostové Frýdlantského výběžku proto sepsali deklaraci, kterou předali Sobotkovi a europoslanci Edvardu Kožušníkovi.

V ní žádají ministerstvo životního prostředí a vládu České republiky k urychlenému jednání s Polskem a Německem o Turówu. Požadují podporu představitelů Libereckého kraje, i všech politiků z tohoto regionu. Starosty obcí nabádají na toto téma jednat s polskými a německými obcemi.

„Tento manifest jsme předali panu Sobotkovi,“ říká Matušková. Seznámili ho se záměrem polské strany postavit nový blok elektrárny. „Má mít výkon 460 megawatů. To jsou dva Prunéřovy,“ konstatuje starostka.

Aby měli elektrárnu čím sytit, míní pokračovat v hloubení dolů. „Podle jejich plánů mají jít až do hloubky osmdesáti metrů, což je pod hloubkou moře. Jde o ohrožení podzemních vod na Frýdlantsku,“ upozorňuje starostka. Dalším nebezpečím je podle ní postavení stovky větrných elektráren.

„Ty mají být na výsypkách, které vznikly vyvezením hlušiny z dolu,“ vysvětluje. Haldy se naruší, dojde k prašnosti. Větrníky budou nasávat vzduch a chrlit ho do Česka.

Starosta: Bojíme se sucha „Už teď tu srážek ubylo, bojíme se sucha,“ sdělil Vladimír Stříbrný, starosta Heřmanice a předseda sdružení obcí mikroregionu Frýdlantsko.

Přemysl Sobotka přislíbil regionu pomoc. „V tuto chvíli už nejde jen o regionální otázku životního prostředí, ale o celorepublikový problém znečišťování ovzduší a ztížení podmínek k životu v místě, které v Senátu reprezentuji,“ řekl Sobotka.

Hnědouhelné elektrárny jsou hlavním zdrojem skleníkových plynů. Turówská elektrárna je jednou z největších na světě. „Ročně vypouští 13 milionů tun oxidu uhličitého,“ uvedl Vojtěch Kotecký, energetický expert Hnutí Duha. Prunéřov – největší česká tepelná elektrárna – jich vypouští 9 milionů. V případě rozšíření by Turów hrubým odhadem vypouštěl ještě o 4,5 milionu tun oxidu siřičitého více než v současnosti.

V Polsku je devadesátých procent elektrické energie vyráběno v tepelných elektrárnách. „Mají tu ještě největší hnědouhelnou elektrárnu na světě, Belchatów,“ upřesňuje Kotecký.

Podle jeho kolegy z organizace Greenpeace Jana Rovenského Poláci tradičně blokují jednání o snižování emisí skleníkových plynů. „Jakmile se má Evropská unie dohodnout na opatřeních k ochraně klimatu, Polsko je ze všech zemí nejagresivnějším odpůrcem jakéhokoli snižování emisí či opatření, které by zvyšovaly ceny hnědého uhlí při výrobě elektřiny,“ uvádí. Tímto způsobem podle něj blokují závazky na dvacet let dopředu.

„Naše polská pobočka v podstatě nedělá nic jiného, že se zabývá tímto problémem a snaží se neutralizovat vlastní vládu,“ upozorňuje Rovenský. Do konce ledna mají rozvinuté země předložit svůj návrh o kolik sníží své emise skleníkových plynů do roku 2020. „V Evropské unii je společná klimatická politika. Hrozí, že kvůli Polákům se jednání zadrhnou, nebo dojde k hodně kompromisní, mizerné dohodě,“ obává se Rovenský.

Sdílet

Pin It on Pinterest