Na dvě desítky historických fotografií regionálního fotografa Jaromíra Bachtíka ze sbírek Severočeského muzea by se měly představit v celoroční expozici Muzea Jizerských hor na Jizerce. Tuto sklářskou osadu Bachtík svým objektivem zachycoval přibližně v šedesátých letech minulého století.

„Obecně jsou většinou dobře známé snímky obce z předválečného období. Bachtíkova tvorba představuje jakýsi doplněk těchto starších vyobrazení, jejichž autory byly povětšinou fotografové českoněmečtí. Ani u Bachtíka ale nechybí chronicky známé pohledy na Bukovec nebo na říčku Jizerku,“ uvedl ředitel severočeského muzea Jiří Křížek.

„Historické fotografie jsou důležitým dokladem života té které doby. A to nejen doby dávno minulé, ale i několik desítek let zpátky na fotografiích ukazuje proměnu, na kterou lidská mysl tak často zapomíná. Nyní se zájemci budou moci seznámit s fotografiemi Jaromíra Bachtíka přímo v srdci Jizerských hor, kde působil,“ řekla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Jaromír Bachtík (1902–1980) žil v Šumburku nad Desnou nedaleko kostela v domě číslo 192. Více fotit začal ve čtyřicátých letech, soubor uložený v Severočeském muzeu ovšem zahrnuje především léta šedesátá. Obchodně používal značku Foto Bachtík a zachycoval do sedmdesátých let zejména Tanvaldsko či Pojizeří a tamní lidovou architekturu. Fotografickému řemeslu se vyučil u známého držkovského malíře a fotografa Aloise Otahala staršího (1871–1952), což se odrazilo v jeho tvorbě.

Jizerka, malá obec, ležící historicky na pomezí českého a německého panství, často vyhledávaná pro svou fotogeničnost, je prvně zmíněna v roce 1539. Tehdy tam bydleli čihaři a ptáčníci, později byla známa hlavně díky nálezům drahokamů a výrobě skla. Nyní se jedná o ryze turistickou oblast. Bachtíkovy fotografie Jizerky jsou dokladem života a činnosti v nejvýše položené obci Jizerských hor v době poválečné.

Zdroj: Liberecký kraj 

Jan Mikulička
odborný zaměstnanec vztahů s veřejností
jan.mikulicka@kraj-lbc.cz
485226324

Na odnomu korabli – zapojujeme ukrajinské rodiny

Na odnomu korabli – zapojujeme ukrajinské rodiny

Od roku 2022 přibylo na Frýdlantsko 600 ukrajinských uprchlíků. Mnoho jich už region opustilo, ale mnoho jich u nás zůstává. Aktuální situace je trochu nepřehledná, jedná se o 200-500 osob. Projekt Na odnomu korabli pomáhá uprchlíkům z celého...

číst více
Školy a školky na Frýdlantsku – Nová mapa vzdělání

Školy a školky na Frýdlantsku – Nová mapa vzdělání

Frýdlantsko je těžký kraj. Na relativně velkém prostoru nás žije 24,7 tisíc a jsme roztroušeni po 18 obcích. Máme tu 3 střední školy (1 106 žáků), 15 základních škol (2 276 žáků) a 14 mateřských škol (805 dětí). Naše děti učí 296 učitelů v mateřských (78)...

číst více

Pin It on Pinterest