Část knihovny františkánského kláštera, který v letech 1692 až 1950 působil v Hejnicích, převzala do úschovy Krajská vědecká knihovna v Liberci. Knihovna obsahuje 1.200 svazků, z toho 489 titulů je nyní uschováno v liberecké knihovně. Převzetí dalších svazků proběhne v následující fázi.

Stěhování probíhá na základě dohody mezi Provincií řádu františkánů a Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci o úschově knihovního fondu hejnické klášterní knihovny. „Provincie bratří františkánů se rozhodla svěřit svůj historický fond hejnického kláštera do rukou Krajské vědecké knihovny v Liberci. Tyto knihy se v Praze ocitly spíše souběhem okolností a bratři františkáni se je, podobně jako u dalších fondů, snaží umístit v jejich původní lokaci. Celá akce by se dala vystihnout sloganem: Vraťme knihy domů. Vzhledem k tomu, že prostor původní knihovny hejnického kláštera již není k umístění historických svazků vyhovující, bylo třeba najít jiného příjemce v regionu. V Krajské vědecké knihovně pak františkáni našli ideálního partnera, který je pro správu a uložení historického fondu knih vybaven jak personálně, tak technicky, přičemž může garantovat kvalitní uchovávání dlouhodobě a navíc je schopen svazky zpřístupnit badatelské veřejnosti,“ vysvětluje Bonaventura Ondřej Čapek, poradce představeného řádu františkánů v ČR a delegát pro historické fondy.

Vznik a původ knihovny je úzce spojen s františkánským klášterem v Hejnicích, který vznikl v 90. letech 17. století při poutním kostele Navštívení Panny Marie. Počátky knihovny sahají do roku 1692, kdy vznikl první knihovní katalog. Knihovna v počátku obsahovala 400 svazků, ale během let a století se rozrostla na 4500 svazků v roce 1950. „Velmi si vážím důvěry, kterou dostala od Provincie bratří Františkánů naše Krajská vědecká knihovna. Staletí budovaná knihovna významně obohatí naše knihovní fondy,“ říká Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

V průběhu dějin klášterní knihovnu postihly dvě katastrofy. V roce 1761 došlo k požáru kláštera, který z velké části zničil i fond knihovny. Nejhorší katastrofou však byl rok 1950, kdy v rámci tzv. Akce „K“ komunistická moc přepadla kláštery a následně zlikvidovala v tehdejším Československu řeholní život. Fond knihovny byl nejprve nešetrně roztříděn a značná část byla poslána do stoupy papírny ve Ferdinandově. Zbytek fondu byl následně převezen do klášterní budovy v Obořišti ve středních Čechách, odkud po dalším neodborném třídění putoval do nově vzniklého Památníku národního písemnictví, sídlícího v prostorách Strahovského kláštera.

V roce 1990 bylo torzo knihovny v počtu 1 200 svazků vráceno obnovené Provincii řádu františkánů. Následně byla knihovna přestěhována do sídla provincie v klášteře u chrámu Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí v Praze. V letošním roce se bratři františkáni obrátili na libereckou knihovnu s nabídkou možnosti deponovat fond hejnické klášterní knihovny v Liberci. Důvodem je idea, že knihovna od samého svého počátku patří do libereckého regionu a její vznik a vývoj je s tímto regionem úzce propojen. Krajská vědecká knihovna v Liberci nabídku přijala a v letošním roce zahájila stěhování fondu. V průběhu měsíců března až června proběhlo předání prvního souboru knih v celkovém rozsahu 489 titulů. V budoucnu se počítá s postupným předáním i zbývajících svazků.

„Nabídku jsme bez váhání přijali. Vnímáme ji jako další způsob, jak přispět k rozvoji zájmu o regionální historii, což je jeden z důležitých úkolů krajské knihovny. Po zpracování bude knihovní fond dostupný též badatelům z řad studentů a odborníků, kteří si budou moci dokumenty objednat do našich studoven,“ doplňuje Dana Petrýdesová, ředitelka liberecké knihovny.

Knihovna se především skládá z paleotypů (knihy vytištěné v letech 1500 až 1550) a starých tisků (knihy vytištěné v letech 1551 až 1800). Tematicky převládají díla teologická. Dále je možné ve fondu nalézt i knihy právnické a historické.

TZ: Krajská vědecká knihovna

Jan Mikulička
odborný zaměstnanec vztahů s veřejností
jan.mikulicka@kraj-lbc.cz
485226324

Zdroj: Liberecký kraj

Na odnomu korabli – zapojujeme ukrajinské rodiny

Na odnomu korabli – zapojujeme ukrajinské rodiny

Od roku 2022 přibylo na Frýdlantsko 600 ukrajinských uprchlíků. Mnoho jich už region opustilo, ale mnoho jich u nás zůstává. Aktuální situace je trochu nepřehledná, jedná se o 200-500 osob. Projekt Na odnomu korabli pomáhá uprchlíkům z celého...

číst více
Školy a školky na Frýdlantsku – Nová mapa vzdělání

Školy a školky na Frýdlantsku – Nová mapa vzdělání

Frýdlantsko je těžký kraj. Na relativně velkém prostoru nás žije 24,7 tisíc a jsme roztroušeni po 18 obcích. Máme tu 3 střední školy (1 106 žáků), 15 základních škol (2 276 žáků) a 14 mateřských škol (805 dětí). Naše děti učí 296 učitelů v mateřských (78)...

číst více

Pin It on Pinterest