
Doc. PhDr. Ing. Miloš Raban, Th.D. (20. června 1948, Kryštofovo Údolí – 7. ledna 2011, Liberec), byl římskokatolický kněz, teolog, filosof a inženýr, od roku 1990 farář ve farnosti Raspenava a administrátor excurrendo farností Hejnice a Mníšek u Liberce. Zasloužil se o rekonstrukci poutní baziliky Navštívení Panny Marie v Hejnicích a přilehlého františkánského kláštera, v němž založil Mezinárodní centrum duchovní obnovy (MCDO Hejnice), jehož byl ředitelem. Učil zejména filosofické kurzy na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci, jejímž děkanem byl v letech 2005–2007. Také pracoval jako litoměřický biskupský vikář pro církevní školství. Byl členem Řádu sv. Lazara.
Narodil se v rodině lesního inženýra jako nejstarší ze tří dětí. Vystudoval systémové inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze, oženil se a stal se otcem dvou dcer. Až do roku 1977 pracoval ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce. Tam se definitivně obrátil k víře v Boha: „Dospěl jsem k tomu, že čím větší riziko člověk podstupuje, tím méně se může opřít o naše praktické bezpečnostní systémy. A tím více hledá oporu v něčem, co ho přesahuje. Tak jsem se dobral ke koncepci transcendentálního zajištění bezpečnosti.“
Rozhodl se studovat teologii, ale protože v Československu by ji legálně studovat nemohl a přitom ještě měl možnost odjet za hranice, v roce 1977 odjel legálně na služební cestu do Vídně, ze které se již nevrátil. Studoval teologii a filosofii nejprve na Papežské lateránské univerzitě, doktorát pak získal na Papežské univerzitě Gregoriana.
Osobně poznal psychiatra a filosofa Viktora Frankla, kterého navštěvoval ve Vídni. Stal se velkým znalcem jeho díla a na jeho filozofii postavil jak svou disertaci, tak metodiku své osobní spirituality na duchovní cestě za Bohem.[3]
Za velkých obtíží a s přispěním Mons. Karla Vrány, tehdejšího rektora papežské koleje Nepomucenum, získal od papeže Jana Pavla II. dispens od povinnosti celibátu.[3] V listopadu 1985 pak byl v Římě vysvěcen na kněze s určením, že jakmile to bude možné, nastoupí službu v rodné litoměřické diecézi.
Poté působil jako kněz v Německu, ve Frankfurtu nad Mohanem. Vzhledem k tomu, že vyrůstal uprostřed Prachovských skal, miloval horolezectví, a proto i během německého pobytu v horských výstupech pokračoval a zdolal většinu alpských vrcholů včetně Matterhornu či Mont Blanku.[4] Cestoval také po světě, navštívil mimo jiné USA, Filipíny a Brazílii.
V době, kdy už se zamýšlel usadit v Německu, navštívil Řím při příležitosti svatořečení Anežky České nový litoměřický biskup Koukl a komunistický režim se v Československu zhroutil. Biskup Rabana požádal o návrat do rodné diecéze, poté jej poslal do Jizerských hor, do Raspenavy a do Hejnic, kde začal působit v roce 1990.
Zdroj:
Město Hejnice, Jizerské Hory
http://cs.wikipedia.org/wiki/Milo%C5%A1_Raban















