Heřmanice

Kontakt

Obecní úřad
Heřmanice 2
464 01 Frýdlant
Tel: +420 482 317 119
Email: hermanice@volny.cz
www.hermanice.com

Historie

 

HEŘMANICE byly dle urbáře frýdlantského panství z roku 1381 založeny a vlastněny přímo rodem Biberštejnů. Na konci 16. století byl na místě dnešního Kristiánova nevelký lenní statek rodu Schwanitzů, kteří Heřmanice drželi někdy od roku 1544 do roku 1668, kdy po smrti Kryštofa Fridricha připadlo léno rodu Gallasů. Po dlouhou dobu byly Heřmanice ve stínu sousedního Dětřichova, ve kterém byla místní fara i škola. Snad pod vlivem Dětřichova se heřmaničtí zúčastnili nepokojů vedených Andreasem Stelzigem. Roku 1869 žilo ve vsi 1313 obyvatel, v roce 1900 jich bylo 1308 a o třicet let později 1125. Po vysídlení Němců poklesl počet obyvatel na 454 roku 1950. Současná obec je tvořena třemi původně samostatnými vesnicemi: Heřmanicemi, Kristiánovem a Vysokým. Ty byly do jediného celku spojeny roku 1952. V roce 1960 připadla obec pod Dětřichov a v roce 1986 pod Frýdlant. Když se roku 1990 od Frýdlantu odtrhly, měly Heřmanice jen 180 obyvatel.

Ve roce 1900 byla obec napojena na úzkorozchodné dráhy do Frýdlantu a do Žitavy, ke slavnostnímu otevření došlo 25. srpna. Provoz na trati do Žitavy byl přerušen v roce 1945, kdy došlo k po zabrání saského území na východ od Lužické Nisy Polskem. Podobný osud postihl i úsek do Frýdlantu, kde byl provoz v roce 1976 definitivně zastaven a roku 1984 byla trať oficiálně zrušena. Chátrající staniční budova prozatím zůstává v majetku Českých drah.

Dne 22. září 1938 vnikla ozbrojená jednotka henleinovského freikorpsu na území obce a bez odporu její část obsadila. Zdejší jednotka Stráže obrany státu tomu nemohla zabránit. Protože o tomto přepadu kolovaly ve Frýdlantě zkreslené zprávy, rozhodl se učitel frýdlantské školy Otakar Kodeš zjistit skutečnou situaci. Přestože byli heřmanickou vojenskou hlídkou před další cestou varováni, pokračoval Kodeš a další frýdlantský občan jménem Perner do nitra obce. Ušli asi 100 metrů, když se ozval křik útočníků bezprostředně následovaný střelbou. Zatímco Kodeš svým zraněním podlehl, Perner byl zajat a drážďanským soudem odsouzen za velezradu. Zemřel v koncentračním táboře. Po válce se podařilo odhalit Kodešova vraha Maxe Frinkera a Mimořádný lidový soud jej v lednu 1947 odsoudil k smrti.

Dne 7. srpna 2010 stihla obec povodeň, která zničila místní komunikaci a množství domů.

 

Pamětihodnosti a tipy na výlet

 

Kodešova skála

Kodešova skála je čedičový skalní masiv se stěnou, na níž je patrné vzácné vějířovité uspořádání sloupců. Skála je od 1. 2. 1997 přírodní památkou, území památky má rozlohu 0,11 ha. Skála byla pojmenována podle frýdlantského učitele Otakara Kodeše, který u ní byl 22. 9. 1938 zastřelen příslušníkem sudetoněmeckého oddílu.

Rozhledna Heřmanice

Nad Heřmanicemi na Frýdlantsku vyrostla v létě 2012 do výšky bezmála čtyřiadvaceti metrů nová dřevěná rozhledna, která nabízí nádherný výhled do okolní krajiny.
Abyste mohli na rozhlednu vystoupat a rozhlédnout se po okolí, musíte zdolat bez jednoho stovku schodů. Schodiště vedou nahoru hned dvě, takže se nově příchozí návštěvníci nemusí vyhýbat sestupujícím turistům. Z rozhledny uvidíte krajinu jako na dlani – dohlédnete na Jizerské i Lužické hory, Žitavskou nížinu, Dětřichov, část Heřmanic i elektrárnu Turów v Polsku.
Věž postavená z modřínového dřeva je vysoká 24 metrů, má tvar tubusu zakončeného kopulí. Dřevěná konstrukce s dvojitým schodištěm je opláštěna pletencem dřevěných větví. Kromě modřinu při stavbě posloužily i náletové bukové dřeviny z blízkého okolí a další zajímavé artefakty lesa, jako například třeba houby.

Heřmanička – úzkorozchodná dráha

Železniční trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice (někdy nazývaná též Heřmanička) byla jednokolejná úzkorozchodná místní dráha, která spojovala město Frýdlant s obcí Heřmanice na česko-polských (do roku 1945 česko-německých) hranicích. Zde trať plynule navazovala na síť saských úzkorozchodných drah, což umožňovalo spojení po kolejích z Frýdlantu až do dnešní Bogatynie a Žitavy. Kvůli návaznosti na trať ze Žitavyměla Heřmanička specifický rozchod koleje 750 mm. Na území Předlitavska neexistovala žádná jiná trať o tomto rozchodu, na níž by byla zajišťována veřejná doprava. V Předlitavsku se navíc nenacházel žádný jiný hraniční přechod, na němž by – jako v případě Heřmanic – tvořila úzkorozchodná trať mezistátní spojnicí.

O zbudování tratě se začalo uvažovat s rozvojem průmyslových podniků v jihozápadní části Frýdlantska. Po úvahách o vybudování nakonec nerealizované tratě o normálním rozchodu ze saské Žitavy do pruské Lehnice, která měla procházet přes Frýdlant (a tedy přes Rakousko-Uhersko), se okresní úřad ve Frýdlantě zasadil o vybudování železničního spojení z Frýdlantu do Heřmanic. Ve spojení s německým podnikatelem Herrmannem Bachsteinem a jeho stavební firmou se začala začátkem roku 1899 trať stavět a 25. srpna 1900 byla za velkého zájmu přihlížejících uvedena do provozu. V okolí tratě se následně otevíraly další průmyslové podniky, čímž se zvyšovalo využití této železnice. Avšak vlivem krize během první světové války a následných nevýhodných finančních machinací se společnost Frýdlantské okresní dráhy, která trať provozovala, dostávala do obtíží, na něž její zaměstnanci reagovali i stávkou. Požadavky stávkujících se sice podařilo uspokojit, leč firma se dostávala do stále větších problémů, až provoz na jejích tratích k začátku roku 1925 převzaly Československé státní dráhy(ČSD).

Po druhé světové válce se kvůli nerentabilitě provozu začalo uvažovat o zrušení tratě. Osobní doprava byla ukončena ke konci září 1947, nákladní provoz počátkem března 1951. Obce v okolí tratě však měly zájem na jejím opětovném zprovoznění a jejich přání se splnilo o letních prázdninách roku 1957, kdy na trati došlo k obnově osobního i nákladního provozu. Zájem o nákladní dopravu však postupně klesal, takže v červnu 1964 skončila definitivně; osobní pokračovala dále. Roku 1971 delegáti sjezdu Komunistické strany Československa, tehdy vládnoucí strany v zemi, schválili rozhodnutí o rušení neefektivních provozů. Byla proto zpracována studie rentabilnosti železničních tratí, z níž vyšla trať do Heřmanic jako neefektivní. A právě na jejím základě se započalo s jejím rušením. K ukončení provozu došlo k 13. lednu 1976. Část vozového parku přešla na úzkorozchodné železnice v okolí Jindřichova Hradce a zbytek sešrotován. Ve sběrných surovinách skončily v polovině devadesátých let 20. století i kolejnice.

Roku 2004 vzniklo uskupení, které o čtyři roky později otevřelo v bývalé frýdlantské výtopně muzeum věnující se této úzkorozchodné železnici. Snahou spolku je obnova tratě. Naproti tomu obecní úřad v Heřmanicích by rád na železničním tělese zbudoval cyklostezku.

Zdroj:

http://www.hermanice.com/

http://www.kudyznudy.cz

https://cs.wikipedia.org/wiki/He%C5%99manice_(okres_Liberec)

 

 

 

 

Pin It on Pinterest

Share This
X

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close