Jak ses dostala k sociální práci? A jak k zaměření na dluhy? U sociální práce se říká, že to, jak se člověk zaměří – na dluhy, seniory, závisláky a podobně, souvisí úzce s jeho osobnostním nastavením, s tím, co je zač…
Jak to tak bývá, to důležité se člověku zpravidla přihodí náhodou. Tak mně zrovna po šesti letech na mateřské náhodou má milá kamarádka Magda Křížková z Jazzové osvěžovny (která tou dobou u Člověka v tísni začala pracovat jako podpora vzdělávání) oslovila s tím, že Člověk v tísni shání do Frýdlantu „dluhaře“. Moje cesta ale měla být o něco krkolomnější, nakonec jsem nastoupila jako terénní pracovnice na Frýdlantsku a k dluhařině jsem se dostala oklikou po třech letech v terénu, kde ale nicméně člověk dluhy řeší také prakticky denně.
Co tě na tom baví, co máš na své práci ráda?
Baví mě příběhy lidí. Baví mě zjišťovat, že nic není na první pohled tak jednoduché, jak se zdá. Baví mě hledat cesty a ještě víc mě baví je nacházet. Nacházet způsoby, jak pomoci lidem, kteří si mnohdy myslí, že už jim pomoci nejde. A taky mě baví rozbíjet si svoje vlastní předsudky a stereotypy.
Co tě štve?
Že ochrana není systémová. Že různé vlády na naší politické scéně daly vzniknout právním normám, které a priori nemají pouze ochránit zájem věřitele (a ten nijak nezpochybňuji – dluhy se platit rozhodně mají!), ale dát těžce vydělat některým skupinám, jejichž jednání je – byť jsou formálně zastřešeny nějakou komorou – v podstatě bezhraniční a že tím jednáním mnohdy fatálně ničí životy lidí, kteří by za normálních okolností své dluhy splatit byli schopni.
Narážíš na to, že jsou lidé v dluzích odsuzováni? S jakými představami o zadlužených lidech se setkáváš u těch, kteří dluhy nemají?
Dluhy jsou velké stigma a dlužník nemá nijak snadnou pozici ve svém okolí, leckdy i v rodině. Dluhy jsou problém pro zaměstnavatele dlužníka, špatnou sociální situaci rodiny vnímají i děti a bohužel ji velmi často vnímají i kamarádi či spolužáci dětí. O výkřicích na sociálních sítích a v internetových diskusích lépe nemluvit.
Obecně oblíbený úsudek je ten, že dlužník je člověk, který si půjčil na dovolenou a na vánoce. S takovým dlužníkem jsem se za čtyři roky své práce nesetkala ale ani jednou.
Nevidím dluh za nájem, vidím mámu, která zůstala sama s dětmi a na nájem si z důvodu zpožděné výplaty nemocenské musela půjčit bohužel u nejhorších šmejdů, protože pro banku není bonitním klientem.
Nevidím dluhy za dovolenou a vánoce, vidím rodinu, která si na likvidaci následků povodní před deseti lety musela půjčit postupně desítky tisíc a výpadek v příjmu v důsledku nemoci způsobil zpoždění ve splácení a postupné zesplatnění úvěrů, které jsou dnes už v exekuci.
Nevidím marnotratné požitkáře, ale lidi, kterým do života vstoupil úraz, nemoc, rozvod.
Tyhle věci se nedají paušalizovat, i když bychom je rádi jednoduše viděli.
Rozumíš tomu, že to tak vnímají a proč to tak vnímají?
Rozumím tomu, že existují lidé, kteří doma navnímali ty „správné“ vzory a mají poměrně silnou přirozenou sociální síť – to znamená, že v případě vzniku nějaké nepříznivé sociální události si s ní relativně snadno poradí. Z pohledu takových lidí je těžko pochopitelné, že spousta z nás tohle štěstí v životě prostě nemá a že to není ničí chyba. Že člověk může dělat chyby, že člověk může onemocnět, že může přijít výpadek v příjmech a už jedeme v kolotoči, který se nedá vůbec snadno zastavit. Chybí nám možná trochu pokora k tomu, co všechno se může stát i nám.
Ovlivnila tvá práce nějak to, co považuješ za důležité a jak vnímáš, co je hodnotné?
Spíš jsem díky té práci zjistila, že průšvih nemusí být nikdy daleko a že se opravdu nikomu nevyhýbá. Že zítra nemusím být tam, kde jsem dnes.
A co praktického si z ní případně odnášíš – co dělat, nedělat, na co bacha?
Bude to znít jako klišé, ale jednoznačně vždycky bacha na stěhování a na poštu. Důsledně dbát na to, aby pošta chodila tam, kam má. A nemyslet si, že mě pro malý dluh nebude nikdo hledat. Bude. Teda určitě to minimálně zkusí, a když nenajde, dluh zcela jistě nepřestane existovat. Další zásadní a trochu školometská poučka je nepodepisovat nic, co jsem si nepřečetl. Vím, že to ne vždycky je snadné, bohužel většina mnohostránkových obchodních podmínek je psaných tak, že jsou velmi nesrozumitelné, neřku-li nečitelné. Už jenom to by ale mělo v člověku vzbudit pozornost a vlastně i podezření.
Jak se z toho nezblázníš?
Asi jsem nikdy neměla pocit, že bych se z něčeho měla zbláznit. Pomáhá mi víra v to, že to malými kroky jde měnit. Že se mění legislativa a že se koneckonců daří i pomalými krůčky měnit životy těch konkrétních jednotlivých lidí, kteří se mnohdy po mnoha měsících či letech mohou v klidu vyspat a nadechnout.
Proč dluhaříš tady?
Za prvé jsem se tu narodila a vím, že žít tu není v porovnání s jinými oblastmi republiky nijak jednoduché. Vysídlené (a dosídlené) příhraniční oblasti nikdy nebyly nejatraktivnějším místem k životu, lidé, kteří mají potenciál studovat, zpravidla odcházejí a jen málokdy se vracejí. Je potřeba udržet tu život a je potřeba vytvářet tu takové prostředí a takové podmínky, aby se tu lidem žilo, když už ne snadno, tak alespoň ne vyloženě těžko.
Kdybys měla spoustu peněz a nemusela pracovat, jak bys žila?
Asi bych nechtěla mít tolik peněz, abych nemusela pracovat. Ale dokážu si představit, že se ráno probudím, vystoupám na kopec, čtu knihy a žiju si svůj malý život v malém městě s těmi, které mám nejraději. Což se mi ale vlastně děje a součástí mého malého života v malém městě je to, že můžu dělat i tuhle práci, takže vlastně… teď jinak žít nechci.
Co nouzový stav?
Přímé dopady zatím nejsou nijak citelné, ale to neznamená, že nepřijdou. Lidem docházejí rezervy, firmám už nebudou kompenzovány ztráty formou státních dotací či úlev, dobíhají odklady splátek. Zaměstnavatelé začínají snižovat mzdy, někteří i propouštět. Všechno dohromady to není úplně optimální koktejl, který by mě naplňoval pozitivním očekáváním. Naopak – upřímně se domnívám, ač tedy dost nerada, že nejhorší nás teprve čeká.
Jak bys jednou, dvěma jednoduchými větami poradila lidem, jak předejít velkému dluhovému průšvihu? Pokud to jde… Něco, na co by si snadno vzpomněli v nějaké krizové situaci, jednoduché pravidlo či zásada.
Nenechávat věci vyhnít a nebát se přijít. Dluhy nejsou ostuda a téměř vždy se dá najít nějaké řešení.
119 let od nehody Heřmaničky: dramatické ráno na trati Heřmanice – Frýdlant
Ve čtvrtek 24. ledna 1907 došlo v ranních hodinách na železniční trati mezi Heřmanicemi a Frýdlantem k vážnému železničnímu neštěstí, které se jen shodou okolností neproměnilo v tragédii s oběťmi na životech. Za silné bouře vyjel z kunratického nádraží první ranní...
Milan Götz o Jamparádě, životě v Kunraticích a proměně zámečku Jednička / Rozhovor
Starosta Kunratic Milan Götz v rozhovoru pro Freedlantsko.eu mluví o rekordním ročníku Jamparády, který letos přilákal přes 700 marmeládových vzorků i stovky návštěvníků, o životě a komunitních akcích v obci, provozu vesnické hospody a postupné obnově fascinujícího...
Polární záře nad Českem: pohledy z Frýdlantska
Frýdlantsko zažilo v noci na úterý nečekanou podívanou. Severní oblohu nad Českou republikou ozdobila mimořádně intenzivní polární záře, která byla viditelná pouhým okem – a to i z velkých měst. Nejinak tomu bylo i u nás. Severní oblohu nad Českou republikou v noci na...
Měření mobilního signálu v Hejnicích: co ukázala kontrola ČTÚ
Hejnice a jejich místní části se s problémy s mobilním signálem potýkají dlouhodobě. Na situaci si opakovaně stěžují obyvatelé i návštěvníci města, především po rekonstrukci vysílače mobilního signálu na věži hejnického kostela. Právě na tuto skutečnost upozornil v...
Rekordní silvestrovský výšlap na Pohanské kameny. Obec Višňová chystá Kamennou stezku / Fotoreportáž
Více než dvě stovky lidí se na konci roku vydaly na Pohanské kameny, aby se společně zúčastnily 3. ročníku Silvestrovského výšlapu. Oblíbená akce, kterou pořádá obec Višňová, zaznamenala dosud nejvyšší účast a potvrdila, že Pohanské kameny patří k místům, která mají...
3,75 milionu pro přírodu. Nadace Ivana Dejmala pomáhala nejen v Jizerkách
Liberec / Jizerské hory – Rok 2025 byl pro Nadaci Ivana Dejmala pro ochranu přírody mimořádně silný. Na podporu ochrany přírody rozdělila rekordních 3,75 milionu korun a podpořila 59 projektů po celé republice. Významná část pomoci směřovala také do Jizerských hor – k...
Nové Město pod Smrkem má vlastní veterinární ordinaci. Město se na jejím vzniku aktivně podílelo
Obyvatelé Nového Města pod Smrkem a okolí mají nově k dispozici veterinární péči přímo ve městě. V Areálu pod Komínem v Husově ulici vznikla nová veterinární ordinace, jejíž otevření město aktivně podpořilo. Ordinace je zatím v provozu jeden den v týdnu. Impulsem ke...
Višňovská drbna znovu mezi nejlepšími v kraji. V soutěži Radniční listy roku 2025 získala 2. místo
Obecní zpravodaj Višňovská drbna má za sebou další výrazný úspěch. V krajském kole soutěže Radniční listy roku 2025 obsadil 2. místo, čímž navázal na loňský ročník, kdy se stal vítězem krajského kola. Potvrzuje se tak, že dlouhodobá a systematická práce na kvalitním...
Mírné navýšení ceny vody na Frýdlantsku v roce 2026
Cena vody na Frýdlantsku se od 1. ledna 2026 mírně zvýší. Celkové zdražení činí v průměru 3,4 %. Hlavním důvodem je potřeba posílit financování obnovy vodohospodářské infrastruktury. „Navýšení ceny je v souladu s dlouhodobým plánem financování obnovy vodovodní a...













































