Model Kaiserhof / Perun od Bernda Sonsalli v měřítku 1:50
Autor modelu: Bernd Sonsalla, Žitava/Zittau
Model hotelu v měřítku 1:50 vznikl dle projektové dokumentace architekta Josefa Chybíka a dobových fotografií. Výroba modelu trvala více jak 6 měsíců.
Psal se rok 1899, když se hejnický obchodník a soustružník dřevěného zboží Josef Franz Scholz rozhodl koupit a strhnout hostinec U Císaře rakouského s č. p. 85 v dnešní Klášterní ulici. Strategické místo v blízkosti poutního areálu jej přivedlo k myšlence postavit zde hotel nový. Projekt i stavbu zadal frýdlantské projekční a stavební firmě Appelt&Hampel, která navrhla realizaci velkolepé budovy v duchu tzv. Heimatstilu, tedy architektury čerpající z místních tradic, využívající prvků hrázděných domů. Stavba nového hotelu přišla na 250 000 rakouských korun. Již o Vánocích 1900 Josef Franz Scholz otevřel hotel pojmenovaný Klosterhof (Klášterní dvůr).
Rozlehlý objekt stojící mezi hlavní silnicí a břehem řeky Smědé nebyl pouhým podhorským hotelem s elegantní štukovanou fasádou s glazovanou pálenou taškou na střechách. Kromě tehdy moderně vybavených pokojů a mládežnickou ubytovnou zde host nalezl restauraci s terasou a malý i velký sál, který nabízel místo až pro 2000 hostí. Reprezentativní stavba s arkýřem do ulice měla také v jižní části 25 m vysokou vyhlídkovou věž, ze které bylo možné obdivovat barokní kostel s klášterem a hory v pozadí.
Ještě před vypuknutím Velké války (1914–1918) byl hotel přejmenován na Kaiserhof (Císařský dvůr) a na přední fasádě se objevily rozměrné obrazy s portréty rakouského císaře Františka Josefa I. a německého císaře Viléma II. To již však jméno i pověst hotelu významně překročily hranice zdejšího kraje a staly se důležitou a neodmyslitelnou součástí života zdejšího velmi bohatého spolkového a kulturně-společenského života. V roce 1902 zde dokonce vystoupil Johann Strauss nejml. První hejnický starosta a vládní rada Gustav Effenberger v žádosti o povýšení Haindorfu na město neopomněl zdůraznit význam hotelu. Za první světové války byl Kaiserhof přeměněn na vojenský lazaret.
Nedlouho po vzniku Československa byl objekt v důsledku zákona na ochranu republiky přejmenován na hotel Scholz, neboť mladá republika žádala skoncovat se vším, co by jen trochu připomínalo staré pořádky. Od roku 1921 bylo pro potřeby veřejnosti zřízeno kino a hotel se těšil oblibě i četným politickým mítinkům. V roce 1923, po smrti J. F. Scholze, objekt koupil Josef Möller, po kterém byl hotel přejmenován. Za druhé světové války mj. sloužil i pro nouzové ubytování rodin z bombardovaných průmyslových center Německa.
Krátce po II. světové válce byl hotel znárodněn a opět přejmenován, nový název zněl ne právě originálně: Praha. Tehdy – ne příliš dobře udržovaný objekt – se opět probudil ke společenskému životu, který významně doplňovaly odborové rekreace i ochotnická divadelní vystoupení navazující v podstatě na německou tradici. Název Praha si však rekonstrukci vyžadující hotel dlouho neudržel, a tak v době, kdy se rozhodlo o jeho opravě, byl již mezi zdejšími i návštěvníky znám jako Perun. Stavební zásah z počátku 60. let 20. století sice hotel zmodernizoval, ale necitlivě zasáhl do fasády, střechy i vnitřních prostor. Nadobro tak zmizely fasádní štuky, arkýř, vyhlídková věž a pálenou glazovanou střešní tašku nahradila plechová šablona. Ve velkém sále byl demontován dřevěný balkón. I přesto hotel zůstal svědkem mnoha kulturních a společenských událostí i politického schůzování. Mezi nejvýznamnější koncerty patřila vystoupení Pavla Bobka, Evy Pilarové nebo pro Hejnice neodmyslitelný trampský festival Jizerská nota.
Ekonomické a společenské změny po sametové revoluci z roku 1989 znamenaly velká očekávání. Hotel Perun byl hejnickou samosprávou v privatizaci nabídnut k prodeji. Zájemců bylo více, mj. i bývalý bavorský ministr vnitra, jenž vlastnil hotel ve významném poutním místě Altötting a měl v Hejnicích své kořeny. Budovu nakonec na počátku 90. let 20. století koupila za 3 mil. Kčs Květoslava Brennerová. Jejím záměrem bylo navrátit objektu jeho původní krásu. Projekt, podle kterého vznikl i model, na který se díváte, zpracoval architekt Josef Chybík. Započaté stavební práce však v důsledku neodborného vedení znamenaly narušení statiky jižní přední části. Ta se pak v květnu 1997 zřítila. Z noblesního plánu nebylo i v důsledku chybějících finančních prostředků realizováno nic. Nového majitele ruina hotelu získala o deset let později. Ten ji v dubnu roku 2010 nechal zbourat. Na počátku roku 2015 pozemky po strženém hotelu odkoupilo město Hejnice.
Hotel Klosterhof > Kaiserhof > Scholz > Möller > Praha > Perun
Sledujte náš kalendář akcí na www.frydlantsko.eu/kalendar-akci
Pro Obecní úřad Dětřichov nafotil Petr Bíma, www.freedlantsko.eu, www.reklama-frydlant.cz, www.petr-bima.cz
119 let od nehody Heřmaničky: dramatické ráno na trati Heřmanice – Frýdlant
Ve čtvrtek 24. ledna 1907 došlo v ranních hodinách na železniční trati mezi Heřmanicemi a Frýdlantem k vážnému železničnímu neštěstí, které se jen shodou okolností neproměnilo v tragédii s oběťmi na životech. Za silné bouře vyjel z kunratického nádraží první ranní...
Milan Götz o Jamparádě, životě v Kunraticích a proměně zámečku Jednička / Rozhovor
Starosta Kunratic Milan Götz v rozhovoru pro Freedlantsko.eu mluví o rekordním ročníku Jamparády, který letos přilákal přes 700 marmeládových vzorků i stovky návštěvníků, o životě a komunitních akcích v obci, provozu vesnické hospody a postupné obnově fascinujícího...
Polární záře nad Českem: pohledy z Frýdlantska
Frýdlantsko zažilo v noci na úterý nečekanou podívanou. Severní oblohu nad Českou republikou ozdobila mimořádně intenzivní polární záře, která byla viditelná pouhým okem – a to i z velkých měst. Nejinak tomu bylo i u nás. Severní oblohu nad Českou republikou v noci na...
Měření mobilního signálu v Hejnicích: co ukázala kontrola ČTÚ
Hejnice a jejich místní části se s problémy s mobilním signálem potýkají dlouhodobě. Na situaci si opakovaně stěžují obyvatelé i návštěvníci města, především po rekonstrukci vysílače mobilního signálu na věži hejnického kostela. Právě na tuto skutečnost upozornil v...
Rekordní silvestrovský výšlap na Pohanské kameny. Obec Višňová chystá Kamennou stezku / Fotoreportáž
Více než dvě stovky lidí se na konci roku vydaly na Pohanské kameny, aby se společně zúčastnily 3. ročníku Silvestrovského výšlapu. Oblíbená akce, kterou pořádá obec Višňová, zaznamenala dosud nejvyšší účast a potvrdila, že Pohanské kameny patří k místům, která mají...
3,75 milionu pro přírodu. Nadace Ivana Dejmala pomáhala nejen v Jizerkách
Liberec / Jizerské hory – Rok 2025 byl pro Nadaci Ivana Dejmala pro ochranu přírody mimořádně silný. Na podporu ochrany přírody rozdělila rekordních 3,75 milionu korun a podpořila 59 projektů po celé republice. Významná část pomoci směřovala také do Jizerských hor – k...
Nové Město pod Smrkem má vlastní veterinární ordinaci. Město se na jejím vzniku aktivně podílelo
Obyvatelé Nového Města pod Smrkem a okolí mají nově k dispozici veterinární péči přímo ve městě. V Areálu pod Komínem v Husově ulici vznikla nová veterinární ordinace, jejíž otevření město aktivně podpořilo. Ordinace je zatím v provozu jeden den v týdnu. Impulsem ke...
Višňovská drbna znovu mezi nejlepšími v kraji. V soutěži Radniční listy roku 2025 získala 2. místo
Obecní zpravodaj Višňovská drbna má za sebou další výrazný úspěch. V krajském kole soutěže Radniční listy roku 2025 obsadil 2. místo, čímž navázal na loňský ročník, kdy se stal vítězem krajského kola. Potvrzuje se tak, že dlouhodobá a systematická práce na kvalitním...
Mírné navýšení ceny vody na Frýdlantsku v roce 2026
Cena vody na Frýdlantsku se od 1. ledna 2026 mírně zvýší. Celkové zdražení činí v průměru 3,4 %. Hlavním důvodem je potřeba posílit financování obnovy vodohospodářské infrastruktury. „Navýšení ceny je v souladu s dlouhodobým plánem financování obnovy vodovodní a...














































