Strž je obrazem světa, který se zúžil na jediný prostor – chladnou rokli se stromy, jejichž větve možná jednou dosáhnou až k okraji. Je to příběh společenství, které žije v bezpečí i sevření zároveň, mezi nadějí na skok vzhůru a smířením s tím, že nic víc neexistuje.

Výstava pracuje s metaforou díry v zemi jako stavu mysli i společnosti. Ptá se, zda je strž skutečně celým světem – nebo jen místem, odkud je třeba se odrazit. A co když nahoře přece jen něco je?