Jindřichovice pod Smrkem

Historie

Okolní kraj vlastnil od roku 1278 rod Biberštejnů. Někdy během jejich správy vznikla v panství také nevelká víska o přibližně 15 chalupách obývaných převážně dřevorubci. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1381, kdy je obec zmiňována jménem Heynrichsdorf ym gebirge gelegen. Ve druhé polovině 13. století byl v tehdejší obci postaven kostel sv. Jakuba Staršího v románském slohu.

Dne 21. března 1431 se ze spanilé jízdy od Baltu vracel oddíl husitských bojovníků pod vedením Jana Čapka ze Sán. Husité se o této osadě dozvěděli a rozhodli se zdejší obyvatele obrátit na svou víru. Ves zapálili a kostel pobořili, z tehdejších obyvatel přežili jen ti, kteří uprchli do okolních lesů. Tito uprchlíci založili novou osadu asi 1 km po proudu potoka. Ves zde založená se postupem času rozrůstala a dostala jméno Heinrichsdorf (Jindřichova ves). Roku 1600 měla 51 čísel popisných.

K roku 1895 existovaly v obci klimatické lázně, letovisko nabízející léčbu klidem pro rekonvalescenty. Dějiny lázní se ovšem nezdařilo zmapovat a tak se pouze odhaduje, že zanikly pravděpodobně během, respektive po skončení druhé světově války.

Největší rozmach zažila obec na začátku 20. století. Od 2. srpna 1902 mohli tamní obyvatelé využívat k dopravě železniční trať do českého vnitrozemí a hned roku 1903 se začalo s výstavbou přeshraniční trati do tehdejšího Friedebergu (dnes Mirsk). První vlak z tohoto místa dorazil do Jindřichovic 21. srpna 1904. V obci bylo v té době 349 domků, v nich žilo 2440 obyvatel (2525 v roce 1910). Obec byla v této době nazývána „Malá Vídeň“. Obyvatele obce a obcí okolních zaměstnávala především prosperující textilka E.Heintschel & spol.

Od konce první světové války Jindřichovice ztrácely na důležitosti a vzrůstající nespokojenosti obyvatel využili henleinovci k posílení svých pozic.

Roku 1938 hlasovalo 1049 zdejších obyvatel pro připojení k Německu, proti byli pouze 4. Po skončení druhé světové války bylo odsunuto 551 Němců a přišlo 210 Čechů. Poválečný vývoj znamenal pro obec období úpadku. Textilní továrna se přeměnila na betonárku a poté na skladiště vlny, v šedesátých letech srovnala československá armáda se zemí veškeré momentálně nepoužívané stavby.

V roce 1960 se Jindřichovice rozšířily o Dětřichovec, 1. července 1980 byly připojeny k Novému Městu pod Smrkem, od kterého se odtrhly v roce 1990.

Pamětihodnosti a tipy na výlety

Obec je dnes známá zejména díky aktivitám svého bývalého starosty Ing. Petra Pávka. Během jeho úřadování byla v obci postavena dvojice větrných elektráren, kotelna na biomasu, byla vydána vyhláška zakazující do obce vstup úředníkům bez předchozího ohlášení a ve spolupráci s libereckou Technickou univerzitou bylo zřízeno Mezinárodní univerzitní a inovační centrum. Dvě větrné elektrárny o nominálním výkonu 2×600 kW dodávají od 17. května 2003 elektřinu do veřejné sítě.

• Muzeum venkovského života před průmyslovou revolucí má ve sbírce řadu exponátů od velkých zemědělských strojů až po nádobí a nářadí denní potřeby používaných v minulosti.
• Větrný mlýn ze 30. let 20. století je jedním z exponátů muzea.
• Statek Jiřího Zezulky

Kostel svatého Jakuba Staršího

je ruina sakrální stavby stojící na jihovýchodním okraji obce při silnici do Dětřichovce. Původně však byl středem zdejší obce. Zbudován byl v polovině 13. století a zasvěcen byl svatému Jakubu Staršímu. K jeho zničení došlo roku 1431 během návratu husitských vojsk z jejich Spanilé jízdy od Baltského moře, kterou vedl Jan Čapek ze Sán. O této události však neexistuje žádný dobový pramen. Podle archeologických vykopávek bylo okolí kostela osídleno ještě během 16. a 17. století. Zánik stavby tedy pravděpodobně nenastal v souvislosti s husitskými válkami, nýbrž až v období třicetileté války a následné protireformace. Proto je pravděpodobné, že kostel zanikl až ve třetí čtvrtině století sedmnáctého.Objekt je kulturní památkou České republiky a díky příspěvkům z ministerstva kultury mohla proběhnout jeho rekonstrukce.

Kostel Nejsvětější Trojice

Kostel Nejsvětější Trojice je sakrální stavba zbudovaná v Jindřichovicích pod Smrkem ve Frýdlantském výběžku na severu České republiky. Objekt i s přilehlým hřbitovem, jeho ohradní zdí, márnicí a náhrobky, které se na něm nacházejí, je kulturní památkou České republiky.[1]
Na místě kostela stávala kaple, která na něj byla roku 1670 rozšířena. Na počátku 18. století (roku 1717) přibyl navíc ke svatostánku presbytář. V pozdějších letech (1775 a na přelomu 18. a 19. století) proběhly navíc ještě další stavební úpravy.^[2]

Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jind%C5%99ichovice_pod_Smrkem
https://www.jindrichovice.cz