Výlety za přírodou

Turistika (příroda)

Infocentrum Lázně Libverda
Lázně Libverda 17
p. Hejnice, 463 62
Telefon:   +420 482 322 457
Fax: +420 482 322 457
E-mail: infocentrum@laznelibverda.cz
Web: www.laznelibverda.cz

Městské informační centrum Frýdlant
nám. T.G.Masaryka 99
Frýdlant, 464 01
Telefon:   +420 482 312 552
Fax: +420 482 312 440
E-mail: mic@mesto-frydlant.cz
Web: www.frydlantvc.cz

Informační centrum Hejnice
Klášterní 87
Hejnice, 463 62
Telefon:   +420 482 322 276
E-mail: infocentrum@ichejnice.cz
Web: www.ichejnice.cz

Chráněná území, rezervace

CHKO Jizerské hory
[singlepic id=1734 w=101 h=133 float=left]Jizerské hory byly vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí v roce 1967. Celá oblast se rozkládá na ploše 38 000 hektarů. V chráněné oblasti se nachází přes 20 chráněných území – přírodních rezervací, nalezišť a studijních ploch. Chráněna jsou především území s výskytem vzácných rostlin, rozsáhlá rašeliniště a původní bukové porosty. Celkový charakter Jizerských hor připomíná severskou přírodu.

Přírodní rezervace Prales Jizera
Prales Jizera je nejstarší přírodní rezervací v Jizerských horách. Byl vyhlášen v roce 1960 v oblasti Jizery (1122 m), druhé nejvyšší hory na české straně. Chráněn je zbytek původní horské smrčiny na balvanitém a podmáčeném podkladě, v nejvyšších partiích je kosodřevina. V minulých desetiletých prales silně narušily exhalace z polských a německých elektráren Na jižním svahu leží velké suťovisko a z poměrně vysoké členité vrcholové skály je vynikající rozhled.

Přírodní rezervace Meandry Smědé
Přírodní rezervace Meandry Smědé byla vyhlášena 1. července 1998 na ochranu krajinářsky hodnotného území údolní nivy řeky Smědé s vyvíjejícími se meandry a slepými rameny a štěrkopískovými náplavy. Má chránit přirozený charakter říčního koryta se společenstvy rostlin a živočichů mokřadů, říční nivy a svahového lesa. Rezervace má rozlohu 137 hektarů, leží v nadmořské výšce 220 – 280 metrů, nachází se v katastrech obcí Višňová a Černousy. Součástí chráněného území je také Dubový rybník, ornitologicky významná lokalita severních Čech.

Přírodní rezervace Křížový vrch
Přírodní památka Bílá skála
u Srbské (dnes část Horní Řasnice)
Bílá skála je skalní hřebínek tvořený vypreparovanou křemennou žílou při státní hranici s Polskem. Tento geomorfologický útvar býval kdysi výplní tektonické poruchy v okolních ortorulách. Chráněná oblast má plochu 0,63 ha a byla vyhlášena v roce 1997.

Přírodní památka Kodešova skála
Heřmanice
Kodešova skála je zachovalý čedičový skalní masiv se sloupcovitou odlučností a vzácným vějířovitým uspořádáním sloupců v obci Heřmanice na Frýdlantsku. Skála byla odkryta těžební činnosti v dávno zaniklém Gothově lomu. 1. února 1996 byla skála vyhlášena přírodní památkou. Její území má rozlohu 0,11 ha a leží v nadmořské výšce 300 m. (Skála je pojmenována podle frýdlantského učitele Otakara Kodeše. Tento pomocník Stráže ochrany státu zde byl roku 1938 zastřelen příslušníkem sudetoněmeckého oddílu.)

Přírodní památka Kamenný vrch
Kamenný vrch má nadmořskou výšku 443,6 metrů a v roce 1991 byl vyhlášen přírodní památkou kvůli ochraně lesní půdy s matečním komplexem mravenců druhu Formica polyctena. Chráněné území má plochu 31,68 ha. Kopec se zdvihá na jedné straně z bývalé pískovny, kde se daří vysazovat na Frýdlantsku ojedinělý borový les.

Přírodní park Peklo

Pralesní porosty Poledník
Pralesní porosty se nacházejí v severozápadní částí pohoří Jizerských hor.
V závislosti na podmínkách jsou tu zastoupeny čisté bučiny a smrčiny stejně jako lesy s příměsí klenů, javorů a dalších druhů původních dřevin. Příkré svahy prostupují izolovaná skaliska a skalní skupiny. Jsou součástí významné Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny z roku 1999.

Rozhledny, vyhlídky, skalní města a útvary

Rozhledna na vrchu Smrk
(www.virtualtravel.cz/rozhledna-smrk/vyhlidka-18-metru.html)    Nejvyššívrchol české části Jizerských hor – Smrk je vysoký 1124 m a rozhledna na něm již stála roku 1892. Nechali ji postavit občané Nového Města pod Smrkem. Realizace byla svěřena tesaři Fritschovi, který si musel poradit s tím, že na smrku nerostly tak vysoké a dlouhé stromy. Rozhledna vysoká 25 m byla celá ze dřeva. Byla nejprve zkušebně postavena v údolí a teprve potom pracně rozebrána a přepravena na vrchol hory. Později byla u rozhledny postavena i chata umožňující přenocování. Díky důkladné údržbě vydržela rozhledna neuvěřitelných padesát let. Zničila ji až válečná doba a torzo věže se definitivně zřítilo počátkem padesátých let dvacátého století.
V devadesátých letech dostaly snahy občanů Nového města pod Smrkem konkrétní podobu a v polovině srpna 2003 byla zahájena stavba nové ocelové rozhledny, která byla 21. září 2003 slavnostně předána veřejnosti.

Frýdlantská rozhledna
Resslův vrch
Kamenná rozhledna byla dokončena v roce 1907. Rozhledna je vysoká 21 m. Stavba nahradila původní dřevěnou rozhlednu, která zde stávala od roku 1890. Z jejího vrchu je možné vidět Smrk, Hejnice, Ptačí kupy, či Frýdlant. Dva kilometry od Frýdlantu

Skalní vyhlídka Holubník
Ve výšce 1070 m se nachází mohutné skalisko na plochém vrcholu Holubníku. Takřka kruhový výhled. Směrem na sever je pěkný rozhled na Frýdlantsko a směrem na jih na část Jizerských hor s Bedřichovskou přehradou. Jméno pochází od dnes již dávno zaniklého geodetického vyměřovacího zařízení, které svým tvarem připomínalo holubník. Pět kilometrů od Hejnic

Skalní vyhlídka Ořešník
Ve Smědavské pahorkatině se nad obcí Hejnice tyčí ve výšce 800 m.n.m. skalní dominanta Ořešník. Na vrcholku, na který se jde po schůdcích vytesaných do skály, je kříž. Původně byl postaven františkány z kláštera v Hejnicích. Z vyhlídky je vidět Frýdlant, Hejnice, restauraci Obří sud, Raspenava, Smrk, Ptačí vrchy či Poledník.  Dva kilometry od Hejnic, devět od Frýdlantu.

Skalní vyhlídka Paličník
[singlepic id=1619 w=101 h=133 float=left]Upravená skalní vyhlídka na západním okraji Klínového vrchu, krátkého hřbetu mezi údolími Hájeného potoka a Smědé v Jizerských horách. Na počátku 90. let 20. století zde byl vztyčen kříž. Vyhlídka se nachází na vrcholu dvou mohutných balvanů spojených dřevěným můstkem. Je z ní nádherný výhled na Frýdlantsko a severní svahy Jizerských hor. Na východní straně je možno spatřit i Bukovec a hřeben západních Krkonoš. Dva a půl kilometru od Bílého Potoka, 6 km od Nového Města pod Smrkem

Frýdlantské cimbuří
Řada žulových věží. Pěšina na vyhlídkovou skálu vede romantickým terénem a po kamenných lávkách. Ničím neomezovaný výhled poskytuje strhující pohled přes hloubku údolí Černého potoka. Necelé dva kilometry od Bílého Potoka.

Kočičí kameny
Lázně Libverda
Po schodech vytesaných do žuly můžeme vystoupit na vrchol, který má podobu kočičí hlavy. Výhled k Bílému Potoku a na Hejnický hřeben. Podle pověsti se v Kočičích kamenech skrývají poklady. Dvy kilometry od Lázní Libverda.

Pohanské kameny
Pohanské kameny se nacházejí v katastru obce Višňová. Skupina mohutných balvanů z rumburské žuly. Ještě koncem 19. století byly považovány za lidský výtvor. Ve skutečnosti se jedná o výtvor přírodní. Je pravděpodobné, že v minulosti sloužily Pohanské kameny jako kultovní místo. Ve skále je vsazena mramorová pamětní deska vztahující se k návštěvě prof. Virchowa, který zde v roce 1895 zkoumal tzv. tzv. skalní hrnce, prohlubně vzniklé působením povětrnostních vlivů.

Kodešova skála
Heřmanice
Přírodní památka Kodešova skála je zachovalý čedičový skalní masiv. Byla pojmenována podle frýdlantského učitele Otakara Kodeše. Tento pomocník Stráže ochrany státu zde byl v roce 1938 zastřelen příslušníkem sudetoněmeckého oddílu.

Vrch Jizera
Bílý Potok
Druhý nejvyšší bod české části Jizerských hor, Jizera, se nachází pět km na jihovýchod od obce Bílý Potok. Na vrcholovou skálu Smědavské hornatiny je upravený přístup. Z vyhlídky se zábradlím je kruhový pohled na Ještěd, české i polské Krkonoše a Jizerském hory. Přístup je možný po turistických značených stezkách z Bedřichova, Smědavy a Bílého potoka pod Smrkem.

Loupežnická jeskyně
Hejnice
Loupežnická jeskyně se nachází necelé dva kilometry od Oldřichovského sedla, na raspenavské straně hory Kopřivník. Úzká vstupní chodba vede do několik metrů velké prostory, kde podle pověsti přebýval a své poklady ukrýval loupežník Vorbach.

Vodní plochy, řeky, potoky

Vodní nádrž Josefův Důl
Jizerské hory
Stavba pochází z let 1976 – 1982. Jedná se o největší údolní přehradu v Jizerských horách. Má dvě sypané hráze, čelní (délka 720 m, výška 43 m) a boční, zadržují 23 milionů m3 vody. Nádrž je zásobárnou pitné vody pro Jablonec, Liberec a Českolipsko. Voda proudí štolou do úpravny v Bedřichově.

Řeka Smědá
Pramení jako Bílá Smědá v rašeliništích mezi Smědavskou horou a Jizerou v Jizerských horách. Dalšími zdrojnicemi Smědé jsou Černá Smědá pramenící na Předělu v oblasti rašeliniště Černá jezírka a Hnědá Smědá pramenící v rašeliništi U Studánky. Jako Smědá se označuje od chaty na Smědavě, kde se všechny Smědé stékají. Původní lužickosrbský název řeky uváděný již roku 1539 byl Wietew nebo Vietev, ukazující na skutečnost, že je řeka pravostranným přítokem Lužické Nisy. Z tohoto jména bylo nejprve odvozeno její německé jméno Wittig a teprve z něj staré české jméno Vítka. Dnešní české jméno řeky je připomínkou smědé, tmavé rašelinné vody v ní.
Na našem území má délku 46 km a povodí má plochu 238 km2 s průměrnou nadmořskou výškou 573 m. Na tomto povodí spadne ročně 1180 mm srážek, průměr odtoku je 736 mm a je tedy jedním z nejvodnatějších povodí České republiky. Při svém toku na našem území překonává převýšení 800 metrů. Na řece leží přírodní rezervace Meandry Smědé.
Na polském území byla asi kilometr od hranic postavena rozlehlá vodní nádrž Witka (zvaná také Jezioro Niedów). Asi dva kilometry pod hrází se Smědá vlévá do Lužické Nisy. Pravé přítoky: Šindelový potok, Hájený potok, Libverdský potok, Pekelský potok, Lomnice, Řasnice, Bulovský potok, Kočičí potok. Levé přítoky: Bílý potok, Černý potok, Velký a Malý Štolpich, Holubí potok, Andělský potok, Minkovický potok, Višňovský potok

Rybník Dubák
Největší (cca 12 ha) a nejstarší rybník Frýdlantského výběžku leží mezi obcemi Filipovka a Černousy. V okolí jsou mokřady s výskytem chráněné rostliny ďáblík bahenní a s hnízdišti volavky, bekasiny, ledňáčka. Hráz je zpevněna staletými duby červenými a letními. Rybník je součástí přírodní rezervace Meandry Smědé.

Šolcův rybník
Raspenava
Rybník leží nedaleko za Raspenavou při silnici směrem na Oldřichov v Hájích. Přírodní koupání, rybaření

Rybník Petr
osada Peklo
Přírodní park Peklo se svými zachovalými „roubenkami“ nabízí koupání v místním rybníku Petr,  jehož voda je stále trochu zbarvená zbytky nevytěžené rašeliny.
Potoky Malý a Velký Štolpich
Divoký potok stéká skalnatým údolím, které je porostlé původním bukovým a jehličnatým lesem. Unikátní květena a živočichové. Pozůstatky těžby rudy, která se zde těžila v 15. století. K zajímavostem patří vodopády Velkého Štolpichu. C. M. Weber se zde nechal inspirovat ke své opeře Čarostřelec, když se léčil v nedalekých lázních.

Safírový potok
Safírový potok je pravostranným přítokem Jizerky v horní části osady Jizerka. Od 16. století bylo toto místo vyhlášeným nalezištěm drahokamů, které se nacházely v náplavu potoka. Kromě nich je zde prokázaný i nález zlata. Nejznámějšími drahokamy zde nalezenými jsou safíry, zdejší naleziště bylo prý jedno z nejhodnotnějších v Evropě. Mezi další nálezy patří rubín, turmarín, topas avanturin, chalcedon, ametyst, křišťál, granát, zirkon a další. Dosud hojný je zde ilmenit, který se také nazývá iserin, podle Jizerských hor. O naleziště se vedly dlouhé a mnohdy krvavé spory mezi panstvími. Známými hledači byli italští prospektoři, nazývaní též „Vlaši“, podle nich nese název i hřeben na kterém potůček pramení „Vlašský hřeben“.

Kaskáda malých vodopádů u Bulovky
Jihovýchodně od bulovské čtvrti Štemberk se v lese nachází přírodní rozsedlina, kde Arnoltický potok tvoří kaskádu malých vodopádů. Roklina působí romanticky, v létě za slunných dní je zde příjemný chládek.

Pramen Kyselky
Nové Město pod Smrkem
Pramen minerální vody se nachází v dřevěném přístřešku pod svahem Měděnce při toku Ztraceného potoka. Mnoho obyvatel Nového Města po Smrkem sem přichází s nádobami pro lahodnou přírodní kyselku, která je bohatá na železo a kysličník uhličitý. Dva a půl kilometrů od Nového Města pod Smrkem.

Pin It on Pinterest