01Hned dvě významné životní události zažil koncem minulého roku básník a spisovatel Jiří Žáček, který je už více než dvacet let spjat s Frýdlantem a od roku 2007 má ve městě hlášen i trvalý pobyt. Nejprve získal u příležitosti výročí vzniku samostatného československého státu 28. října 2015 od prezidenta republiky Miloše Zemana Medaili Za zásluhy o stát v oblasti umění, o několik dní později oslavil významné životní jubileum. 

Nemohli jsme si tedy nechat ujít příležitost položit tomuto mistru slova několik otázek.

Získal jste od prezidenta republiky Medaili Za zásluhy, tedy velmi významné ocenění. Co pro Vás znamená?

Abych si tím posiloval ego, na to jsem už příliš starý a skeptický. Lepší ani horší knížky psát díky tomu nebudu. Víc než ta medaile mě těší vědomí, že mám fanoušky, kteří mě senátu na tu cenu navrhli. Přízeň čtenářů je pro spisovatele důležitější než všechny metály.

Nemůžu se nezeptat na váš vztah k Frýdlantu. Prozraďte nám nejdřív, kdy jste byl ve Frýdlantě vůbec poprvé a kdy padlo rozhodnutí si tu pořídit chalupu?

Do Frýdlantu jsem zavítal poprvé někdy v roce 1986. Se ženou a s dětmi jsme si udělali výlet na zámek a Frýdlant nás okouzlil. Když jsme se od přátel dozvěděli, že místní zubař dr. Holý prodává chalupu, zkontaktovali jsme se s ním. Jako venkovani žijící v Praze jsme potřebovali mít víkendovou a prázdninovou haciendu, aby se děti měly kde vyřádit a pes pořádně vyběhat. Ta chalupa byla naprosto ideální: okraj města, velká ovocná zahrada, kolem louky, stromy, samota. Celý rok jsme měli chalupu pronajatou na zkoušku a tak jsme si zvykli, že už jsme neuměli ucuknout. A jsem rád.

Čím Vám zdejší kraj učaroval?

Jsem rodilý Sudeťák, z Chomutova, pro mě jsou Sudety magické už jen staroněmeckým architektonickým stylem. Navíc Jizerky jsou nejkrásnější české hory, vlastně svým charakterem spíš velehory. Žít v horách nebo aspoň v podhůří je dramatičtější než v nudném Polabí. Ale nejvíc mi učarovala právě naše chalupa: máme nejkrásnější výhled na zámek a to místo má nějakého genia loci, takže všichni naši přátelé sem rádi jezdí.

Na chalupě jistě vznikala i některá vaše díla. Vzpomněl byste si, která například? A je nějaké alespoň trochu inspirováno zdejší krajinou nebo lidmi, kteří tu bydlí?

Od roku 1992 jsem na volné noze, a od té doby pobývám ve Frýdlantu od jara do podzimu. Mám tu dokonce trvalé bydliště. Hlavně proto, že všechny administrativní záležitosti tady vyřídím během půldne a všude jsou na mě laskaví. Žádný blázinec jako v Praze. Na chalupě je klid, ideální místo na psaní. Napsal jsem tu celou řadu knížek a v některých básních je Frýdlantsko k poznání. Třeba v téhle kratičké básničce:

Sudety  (z knihy Strážce majáku)
Pozdravíš Dobrý den,
ozve se Guten Tag.
Pradávnou keltštinou
přidá se z nebe pták.
Řeč větru přetrvá,
slova se rozplynou.
V pravěkém jazyce
smíš mlčet s krajinou.

Na svém kontě máte bezpočet básniček, které jsou dnes už notoricky známé. Je nějaký rým, verš, básnička nebo kniha, které patří k vašim nejoblíbenějším?

Ze svých knížek mám nejraději Aprílovou školu, svou první knížku pro děti, protože mi ji pomáhaly napsat mé děti, Markéta a Jakub. Otevřeli mi zapomenutou cestu do dětského světa, který je větší, dobrodružnější, fantastičtější než svět dospělých. Asi se mi cesta do vlastního dětství povedla, protože Aprílová škola je spolu se slabikářem můj bestseller, nedávno vyšla posedmé.

A otázka závěrem – na čem v současné době pracujete?

Přestože už jsem důchodce a mohl bych lenošit a užívat si tučného českého důchodu (to je vtip), snažím se pořád něčím zabývat; psaní je skvělá obrana proti dr. Alzheimerovi. Momentálně dokončuji pohádkovou knížku o chytrolínech z města Hloupětína, kterou bude ilustrovat Adolf Born. Už se na jeho obrázky těším.

Jiří Žáček

– narodil se 6. listopadu 1945 v Chomutově
– vystudoval Střední průmyslovou školu stavební a následně stavební fakultu ČVUT v Praze
– pracoval jako redaktor nakladatelství Československý spisovatel, v nakladatelství Carmen a časopise Vlasta
– od roku 1992 je na volné noze
– je autorem básní pro děti i dospělé i dramatických textů
– v roce 2011 dostal v Bratislavě za své básnické dílo Cenu Jána Smreka
– v roce 2015 získal Medaili Za zásluhy v oblasti umění
– je ženatý, má dvě děti a tři vnoučata

Zdroj: Město Frýdlant

Pin It on Pinterest

Share This