[singlepic id=405 w=101 h=133 float=left]Možná jste si všimli té neobvyklé vlajky, která po celý týden vlála na našem obecním úřadě. A možná jste si i položili otázku, kterou tak často slýcháváme od dětí…“Proč?“
Stejná červenomodrá vlajka s bílou zasněženou horou, která symbolizuje Tibet, vlála od 10. března i v dalších 362 městech a obcích v celé České republice a na nespočetně jiných míst všude po světě. Je to jeden z mála možných způsobů, jak projevit solidaritu s lidmi, kteří přišli o svou rodnou zemi, o svobodu slova a o možnost být skutečným Tibeťanem v Tibetu.
Šest měsíců jsem coby dobrovolník žila v indické Dharamsale, kde sídlí tibetská exilová vláda spolu s Dalajlamou a většinou tibetských uprchlíků a měla jsem tu možnost vyslechnout jejich příběhy. Tibeťané, které jsem osobně poznala, pro mě byli zářným příkladem toho, že navzdory těžkým osudům, je možné radovat se ze života. Přes děsivé zážitky plné ztrát, přes mučení kvůli pouhé fotečce milovaného Dalajlámy nebo kvůli dvěma slůvkům „Svobodu Tibetu“ a přes nekonečnou touhu vrátit se domů a potkat svou rodinu, přežila-li….přes to vše dovedou Tibeťané žít s optimismem, vírou a nadějí.
O to děsivější je nekonečnost jejich čekání a zprávy o tom, že s 50. výročím Tibetského národního povstání (1959) proti čínské okupaci, která však začala již v roce 1951, čínské úřady v Tibetu zvýšily bezpečnostní kontroly a zatýkání. Další přitvrzení represe ze strany Číny (operace „Tvrdý Úder“) vede k úplnému potlačení přístupu médií – a tedy k odříznutí od světa, od kterého si ještě před třemi lety všichni Tibeťané, které jsem potkala, slibovali nějakou pomoc. Není-li slyšet a vidět skutečnost, že z šesti miliónů Tibeťanů jich v důsledku čínské okupace zemřelo přes 1,2 miliónu a toto číslo stále nezastavitelně narůstá, něco není v pořádku. A žijeme-li v zemi, kde mnohé, co kupujeme, od česneku až po oblečení, pochází právě z oné „daleké“ Číny, stojí za to o tom vědět a uvědomit si, že i my tímto podporujeme každodenní děsivou realitu Tibeťanů.
I když každý má v dnešní době „svých starostí dost“, takovým aktem solidarity, jako je vyvěšení vlajky, nám starosti nepřibudou a přesto to je, aspoň symbolická, podpora lidem v nouzi, kterou si mnozí těžko dovedeme vůbec představit.
Pár sněžných lvů na tibetské vlajce symbolizuje sjednocení duchovního a světského života a to slunce nad nimi radost ze svobody, duchovní a materiální štěstí a blahobyt všech bytostí žijících v Tibetu. Snad toto poselství dovlálo ze všech těch vlajek tam, kde je zapotřebí.

Jana Chválová
Zdroj: Jinřichovické listy, www.jindrichovice.cz

Pin It on Pinterest

Share This
X

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close