[singlepic id=2563 w=101 h=133 float=left]JELENÍ HORA – Maršálkovský úřad v Jelení Hoře chce oživit projekt na výstavbu tunelu pod Krkonošemi. Průjezd pod Krkonošským průsmykem by totiž výrazně zkrátil cestu ze Špindlerova Mlýna do Jelení Hory. Zatímco dnes je třeba ujet 80 km, tunelem by se cesta zkrátila na čtvrtinu. Jerzy Łużniak, náměstek dolnoslezského maršálka, si myslí, že by šlo stavbu financovat z prostředků Evropské unie a vysvětluje, že pokud dojde k propojení obou stran Krkonoš, vznikne polsko – česká turistická nabídka a polská dobře rozvinutá ubytovací kapacita by mohla přijímat hosty, kteří by dojížděli do nejlepšího lyžařského střediska v Čechách.
„Mám za to, že během roku, roku a půl, vznikne koncepce tunelu, která upřesní náklady a způsoby financování,“ vysvětlil europoslanec Piotr Borys (ještě nedávno náměstek maršálka Dolního Slezska) a přiznává, že chce do Bruselu exportovat zajímavé nápady z Dolního Slezska. Takovým nápadem je tunel spojující obě části Krkonoš. Podle europoslance by se na něj podařilo sehnal i finance, protože se Polsku nedaří ze „svých“ 100 miliard EUR peníze příliš získávat.
Tunel, který by zajistil spojení centrální části Krkonoš, kdysi plánovali Němci. Projekt takzvané Sudetské cesty však nebyl nikdy dokončen. Práce v roce 1945 přerušila blížící se fronta. O 30 let později plánovali dokončení stavby Poláci, ale práce byly po čase zastaveny také.
Podle badatelů tajů Dolního Slezska je možné, že Němci mohli začít i se stavbou tunelu. Mirosław Bojko ze Sdružení hledání starých památek narazil na velký počet starých kabelů uložených pod zemí. Ustupující německé vojsko zde podle něj ukrylo svoji těžkou techniku, která se však nikdy nenašla.
Počátkem století se plán výstavby tunelu pod Krkonošským průsmykem zrodil v hlavách zastupitelů z Podgórzyna a byl zahrnutý do plánu rozvoje obce. Zastupitelé vyčlenili dostatečně velký pozemek na komunikační uzel, který měl vzniknout u vjezdu do tunelu. Vjezd plánovali v Dolním Podgórzyně na úpatí hory Chełm a výjezd na české straně byl plánován u Vrchlabí. Délka Krkonošského tunelu, jak se měl tunel nazývat, se předpokládá kolem 30 km.
Také starosta Špindlerova Mlýna Bohumír Zeman myslí, že by se jím vyřešily současné komunikační problémy a proto navrhnul se vrátit k původní německé koncepci dokončení sudetské cesty. Vyvolalo to však odpor ochránců přírody a Michał Makowski z Krkonošského národního parku říká, že by šlo o velmi vážný zásah do životního prostředí.
Jak se na tunel dívají inženýři? Specialista na komunikace Czesław Wandzel si myslí, že se realizovat dá, ale náklady by byly obrovské. Pro srovnání uvedl, že náklady na obdobný tunel v délce 300 metrů u jiné připravované investice činily 100 mil. Zlatých, přičemž by v případě tunelu pod Krkonošemi šlo o 30 kilometrů.
Zdroj Euroregionální Periskop ERN
