20143261527325988Letošní zima byla nad očekávání mírná a aktuální teploty se pomalu šplhají nad 15 °C. Jak na takové podmínky reagují klíšťata? Měli bychom se bát jejich přemnožení?

Na toto téma hovořil zástupce Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava pana RNDr. Pavel Švec, Ph.D., a Mgr. Václav Hönig z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, kteří jsou autory mapového portálu „Klíšťata a jimi přenášená onemocnění v Jihočeském kraji a regionech Bavorska“.

„Nadprůměrné teploty a málo srážek jsou podmínky, které obecně klíšťatům i jejich hostitelům svědčí. V tomto ohledu tedy můžeme počítat s tím, že letos začnou být klíšťata dříve aktivní a tím budou mít také více času pro přisátí na jejich hostitele,“ říká RNDr. Pavel Švec, Ph.D. z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Hlavní sezona

Sezona klíšťat většinou začíná přibližně v březnu a končí v listopadu. Hlavním regulátorem ovšem není kalendář, ale teplota – jako hraniční teplota pro aktivaci klíšťat se udává 5–9 °C. V některých případech lze ale i u nás ve střední Evropě najít aktivní klíšťata i v zimních měsících. Klíšťata žijí přibližně 3–6 let a během této doby sají krev jen 3krát – před přechodem do dalšího vývojového stadia.

Onemocnění klíšťovou encefalitidou

Kolektiv vědců z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava vytvořil několik prostorových modelů zobrazujících aktivitu klíšťat podle sezóny, pravděpodobnost jejich nákazy virem klíšťové encefalitidy či spirochétami lymeské boreliózy.

„Co se týče případů klíšťaty přenášených onemocnění, tak tradičně nejvyššího počtu případů klíšťové encefalitidy je dosahováno v Jihočeském kraji a v poslední době narůstá počet případů tohoto onemocnění i v kraji Vysočina. V Moravskoslezském regionu je to zejména okres Opava, kde jsou pro klíšťata vhodné vegetační podmínky – listnaté a smíšené porosty, které jsou zejména na podzim navštěvovány houbaři. K ohroženějším patří také níže položené oblasti Jeseníků,“ shrnuje situaci v ČR Mgr. Václav Hönig z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

V České republice je promořenost klíšťat patogeny v podstatě dlouhodobě na stejné úrovni. V případě viru klíšťové encefalitidy přibližně do 1 %, v případě původce lymeské boreliózy přibližně 10 % u nymfálního stadia a 20–30 % u dospělého stadia klíštěte. Počet případů klíšťové encefalitidy (KE) postupně narůstá od sedmdesátých let. Od roku 2000 počet případů osciluje v rozmezí 600–800. Výjimku tvoří rok 2006, kdy bylo dosaženo maxima 1 029 případů za rok (zdroj: SZÚ).

„Nárůst počtu případů je zřejmě způsoben několika faktory, jako jsou změny v hospodaření se zemědělskou půdou (nárůst biotopů vhodných pro klíšťata, snížení používání pesticidů), nárůst početních stavů zvěře, změny v chování obyvatel (nárůst podílu outdoorových aktivit). Všechny tyto faktory mohou ovlivňovat celkovou početnost klíšťat i míru kontaktu člověka s nimi. Podíl na rostoucím počtu hlášených nákaz má i zvýšené povědomí o nemocech přenášených klíšťaty (u laické i odborné lékařské veřejnosti) a zlepšená diagnostika,“ říká RNDr. Pavel Švec, Ph.D. z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Prevence je základ

Způsobů, jak se před klíšťaty chránit, je několik. Na prvním místě je to očkování proti klíšťové encefalitidě, a to jak u dospělých, tak i u dětí, a dále předcházení kontaktu s klíštětem. Při vycházkách do přírody se doporučuje používat repelenty proti klíšťatům a nosit dlouhé kalhoty, navzdory letním teplotám. Nejvíce rizikové oblasti jsou listnaté a smíšené lesní porosty, okraje lesních porostů a remízky s travnatým podrostem.

Po návratu z vycházek je důležité se vždy důkladně prohlédnout a klíště okamžitě odstranit. S délkou sání klíštěte totiž významně roste pravděpodobnost přenosu patogenů. Místo přisátí by se mělo dezinfikovat (běžnou dezinfekcí z lékárničky), klíště odstranit ať již kýváním nebo vytáčením (na směru nezáleží) a místo opět dezinfikovat. Nedoporučuje se dušení klíštěte krémem nebo olejem! Dochází pak k vyvrhávání obsahu klíštěte (včetně patogenů) do rány.

Odstraněné klíště je následně nejlepší spláchnout do odpadu a umýt si ruce. Pokud dojde k rozmáčknutí klíštěte, může teoreticky dojít k infekci kontaktem obsahu klíštěte se sliznicemi nebo čerstvými ranami. Je dobré si také poznamenat datum a místo přisátí klíštěte a toto místo po dobu cca 2 týdnů kontrolovat. Při výskytu příznaků poté navštívit lékaře a informovat ho o podrobnostech.

Autor / zdroj: Klára Janoušková,
Foto: ilustrační

Pin It on Pinterest

Share This

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close