Lokalita se nachází na východním okraji obce Jindřichovice pod Smrkem. Jedná se o vzrostlý les, jenž byl koncem minulého století špatně odvodněn prostřednictvím hlubokých rigolů po těžbě rašeliny. V osmdesátých letech bylo koryto nevhodným zásahem při melioračních pracích napřímeno a přeloženo k jihovýchodnímu okraji. Les s charakterem luhu tak vyschl a voda v napřímeném korytě tudy jen prosvištěla.
Revitalizačním záměrem je koryto vrátit tam, kde kdysi potok tekl, proto bude stávající koryto částečně zahrazeno a dojde k vytvoření dvou tůní s kolísající hladinou. Tůně budou sloužit jako stanoviště pro obojživelníky a další organismy, vyhledávající tento typ prostředí. Částečně pak budou plnit funkci suchých poldrů při jarním tání sněhu a přívalových deštích. Většina vody však bude vedena opět přes les, kde dojde pomocí drobných hrází z přírodních materiálů k zahrazení stávajících rigolů.
Starosta obce pan Pavel Novotný, který stál před rokem u vzniku tohoto projektu, říká: „Jsem rád, že jsme projekt dotáhli do konce, i když nás to stálo hodně sil. S ohledem na poměrně malou investici i nepatrný stavební zásah do koryta toku, jednalo se o administrativně stejně složitý proces srovnatelný s mnohamilionovými stavbami. Když dnes vidím, jak se voda vrátila do přirozených míst, vím, že naše úsilí za to stálo. Obec má dlouhodobý zájem o stabilizaci a zadržování vody v jejím území. Navíc je to již druhý projekt, který má při bleskových povodních pomoci zabránit prudkému vzedmutí Jindřichovického potoka, který nám pravidelně zaplavuje některé domy v obci a vodu minimálně nad obcí zpomalí“.
Čmelák vybral tento záměr hned z několika důvodů, mokřadní ekosystémy patří mezi nejohroženější ekosystémy jak ve světě, tak i v České republice. Avšak jejich úloha je pro správné fungování ekologických služeb nezbytná. Dlouhodobá lidská snaha vysušovat krajinu a co nejrychleji z ní odvést vodu vede k nepříznivým jevům pro přírodu i lidi. Jedná se o stále ničivější následky povodní, smyv ornice z polí, narušení koloběhu živin a tvorby půd, či ztrátu biologické rozmanitosti. Plocha mokřadů se dlouhodobě v České republice zmenšuje.
„Tento revitalizační záměr, který má široké spektrum pozitiv, stál mnoho úsilí a problémy, na které jsme narazili během jeho příprav, jsou svým způsobem modelové a brzdí realizaci obnov krajinných struktur na mnoha místech republiky. Jejich vyřešení by tak přineslo i multiplikační efekt,“ doplňuje koordinátorka projektu a odborná pracovnice v ochraně přírody Dagmar Najmanová ze Čmeláka.
Čmelák vedle této revitalizace letos otevřel mokřad v Jablonném v Podještědí a stará se o dalších téměř 60 hektarů vlastních přírodních pozemků, mimo jiné o orchidejovou louku nebo lesní pozemky v rámci projektu Nový prales.
Celý projekt se povedlo zrealizovat díky projektu „Krajinné struktury v česko-saském příhraničí“ spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj z programu Cíl3.
