001

Frýdlant – Aprílové počasí si v minulém týdnu zahrávalo nejen s lidmi, ale i s přírodou. V lesích, které vlastní město Frýdlant, zanechal silný vítr, který toto počasí přineslo, polomy. Podle lesního správce městských lesů Jiřího Pánka, ale o žádné velké drama nejde. 

Jak se tedy vítr v minulém týdnu na lesích Frýdlantu konkrétně podepsal, jaké jsou škody?

Zlomil nebo vyvrátil dohromady kolem pěti desítek stromů, všechno to byly smrky ztepilé. V oblasti obory to bylo asi 15 stromů, v oblasti Harty zhruba 25 stromů a dalších několik pak padlo nebo bylo zlomeno v bažantnici.

Kolik je to dřeva?

Počítáme tak kubík dřeva na jeden strom, takže 40 – 50 kubíků, čili metrů krychlových.

Šlo o jednotlivě vyvrácené či zlomené stromy nebo to byly spíše plošné polomy?

Jednoznačně o jednotlivé vývraty a zlomy dospělých stromů a to na všech třech místech. Stromy nevydržely nápor větru, protože byly mechanicky nestabilní. Ve většině případů byly oslabené kmenovou hnilobou ve spodní části kmene. Tomu také odpovídá zlomení v metru, až dvou metrech nad zemí, tedy v té nejvíce prohnilé části. Vítr vlastně provedl jakýsi zdravotní výběr po celé ploše majetku.

Takže takové ozdravení. Je to pro vás lepší zpráva, než kdyby šlo o plošný polom?

Jednoznačně. I když bude nutné poškozené stromy odstranit, nebudeme muset zalesňovat, jak by to bylo nutné při plošném polomu.

Jak dlouho bude odstraňování poškozených stromů trvat?

Zhruba měsíc, rychleji to nepůjde. Protože stromy jsou jednotlivě popadané či polámané v lesní ploše, budeme je přibližovat na odvozní místo s pomocí koně. Traktor by se tam nedostal. Ten dřevo odveze až z odvozného místa někde u cesty. Nicméně vše bude uklizeno včas. Tak, aby nehrozil nálet kůrovce.

Na co bude dřevo použito?

Ve větším procentu než obvykle z něj bude palivo, protože je rozštípané. Zbytek bude klasická pilařská kulatina.

Jsou podobné polomy na jaře časté?

Vlastně se každoročně opakují. Vždycky v březnu nebo dubnu takovéto silnější větry přicházejí a zanechávají za sebou polámané a vyvrácené stromy. Ale naštěstí většinou nejsou příliš ničivé.

Pamatujete si, kdy naposledy jste měli kvůli větru opravdu velký problém?

Asi v roce 1993, to byl na městských lesích Frýdlantu asi největší polom. Tenkrát to zničilo 4,5 hektaru lesa z celkové polochy 80 hektarů. A navíc plošně. V přepočtu to bylo1600 metrů krychlových dřeva. Podobnou škodu už u nás nenadělal ani mediálně známý orkán Kyrill.

Zdroj: Město Frýdlant

Pin It on Pinterest