a8e80f5539fda3cfcc7ab42f76c04110_XLUž jen dva dny zbývají do konce hlasování pro Alej roku 2015. Velkou šanci stát se laureátkou tohoto ocenění má naše Kočárová alej z Frýdlantska. V konkurenci asi 60 alejí z celé republiky zatím drží hezké druhé místo a stále dotahuje zatím vedoucí Melkovskou alej z Jižní Moravy. Oproti ní má ale nejméně dva vážné důvody, proč by měla vyhrát. Především je mnohem hezčí, ta Melkovská je schovaná v lese a břízy, jimiž je tvořena, jsou hodně těsně u sebe, takže netvoří úplně dojem majestátní aleje, kterou by si člověk představil pod titulem „Alej roku“. Druhým důvodem je jímavý příběh naší Kočárové aleje a bylo by dobré, aby titul Alej roku byl spojen právě s příběhem, který chytí za srdce.

Příběh Kočárové aleje se začal psát v roce 1870, kdy Raspenavští, kvůli rostoucímu turistickému ruchu především díky tehdy se rozvíjejícím Lázním Libverda, vysázeli tuto alej. Ta měla zkrášlit okolí Raspenavy a zpříjemnit cesty kočárem, dát stín, šumění listů, omezit vítr i zafoukávání cesty sněhem. Později začaly jezdit po silnici auta a 185 
jasanům začala další práce. Pohlcovat hluk a prach z aut a také vázat oxid uhličitý, jež ta auta produkují a vracet do ovzduší kyslík, který auta spotřebovávají. Jeden strom v této aleji tak každý rok zachytí a naváže jednu tunu prašného spadu z projíždějících aut, celá alej neuvěřitelných 185 tun, tedy množství, které by odtamtud odváželo 20 traktorů s plnými vleky každý rok. Oněch 185 stromů v této aleji vyprodukuje za hodinu tolik kyslíku, kolik spotřebuje na těch dvou kilometrech za stejný čas 100 aut. S tím vším si stromy dokázaly poradit, ale aut pořád přibývalo a s nimi i otloukání kůry stromů zejména pluhy zimní údržby a v poslední době i solení… A to už je na 
mnohé stromy moc a začínají odumírat.

Tuhle úzkou silnici vybral spolu s dalšími Liberecký kraj k rekonstrukci. Jako jediná z pěti silnic na Frýdlantsku se nakonec bude rozšiřovat a tak tam pro ty stromy už nezůstane místo… Ostatní aleje se díky intenzivnímu vyjednávání a úpravám projektů podařilo zachránit, ale tady to není kvůli vlastnickým vztahům a velké finanční náročnosti možné. Tahle alej se tak s námi brzy rozloučí. A bylo by hezké, abychom se s ní rozloučili důstojně, s poděkováním a úctou, To poděkování za vše, čím za těch 145 let obohatila naši krajinu a ovzduší, jí můžeme vyjádřit právě svým hlasem v soutěži Alej roku. Svou úctu jí pak vyjádříme i koncertem pro alej při předání ceny a umístěním pamětního kamene a také poslední procházkou či projížďkou kočárem, když některou sobotu budou dvě hodiny auta jezdit okolo. Mnozí si ještě pamatují procházky touto alejí, dnes už to kvůli velkému provozu nejde. Tak si ji projdeme ještě jednou – naposled… No a pak, už kolem nové, širší silnice, se bude sázet nové stromořadí, protože tady k tomu místu stromy neodmyslitelně patří, aby předělily tu obrovskou plochu luk a polí.

Tak prosím zkuste do 15. listopadu kliknout právě sem: http://www.alejroku.cz/2015/kocarova-alej a dát dvě minuty svého času této aleji. Tolik času, kolik ona dává nám při každém průjezdu našeho auta, kdy jí zanecháme náš kouř, aby ho pochytala a přeměnila zpátky na kyslík…

Zdroj: Zbyněk Vlk

Pin It on Pinterest

Share This

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close