04Od června minulého roku má Lesní správa Frýdlant nového šéfa. Je jím Ing. Václav Vacek, který vystudoval lesní inženýrství a celý profesní život pracuje v lese nebo se dřevem.

Frýdlantsko pro něj bylo ještě začátkem minulého roku téměř neznámé. „Od chvíle, kdy jsem tady začal pracovat, jsem ale touto oblastí ohromen. Líbí se mi zdejší krajina, pohledy na severní část Jizerských hor a z přírody Frýdlantské pahorkatiny jsem nadšený. Vše pro mě má velmi příjemné klima. Krásná je tato oblast i z hlediska lesnického. Nížiny střídají horské oblasti a mají svá specifika. Rozhodně tu nic není jednotvárné,“ říká Václav Vacek s úsměvem.

Pojďme si na začátek říci, jak velkou oblast vlastně Lesní správa Frýdlant spravuje?

Obhospodařujeme zhruba 18 tisíc hektarů lesa. Severní část Jizerských hor a všechny státní lesy ve správě LČR ve Frýdlantském výběžku až po hranici s Polskem.

Jaké je složení zdejších lesů?

Horskou část Jizerských hor tvoří převážně jehličnaté smrkové porosty. Všichni si jistě pamatují, jak to v této oblasti vypadalo před zhruba 25 lety, kdy byla zničena imisně – kůrovcovou kalamitou. Všude souše nebo holé kopce. Ty se podařilo během minulých dvou desítek let zalesnit, některé části nejprve porosty náhradních dřevin, což je například smrk pichlavý nebo kleč, ale i ostatními druhy cizokrajných smrků. V posledních letech přistupujeme k postupné přeměně těchto porostů náhradních dřevin. Prosazujeme do nich smrk ztepilý a listnáče. Buk a jeřáb, na nejchudších půdách břízu. Podle stanoviště a lesního typu toho kterého místa.

Snažíte se vrátit druhové složení do doby před imisně – kůrovcovou kalamitou?

Snažíme se dospět k cílové druhové skladbě dřevin, která se přibližuje té původní přirozené, ale není to úplně jednoduché. A to jednak díky extrémně chudým a kyselým půdám s velkou depozicí těžkých kovů, které na některé druhy dřevin působí až toxicky a jednak zvýšenými škodami zvěří na výsadbách listnáčů a jedle. Každý druh dřeviny není adaptabilní na tyto těžké podmínky. Takže i když se snažíme výsadbami přibližovat k cílové druhové skladbě, nejde to hned a jednoduše. Stojí to spousty peněz a nezměrné lidské práce. Je to běh na dlouhou trať, je to poslání pro několik generací lesníků.

Trošku jsme odbočili od toho složení lesů. Mluvil jste o nejvýše položené části vaší lesní správy. Jak je to se zbytkem?

Tam se nachází významná část bukových porostů, jejichž nejvýznamnější části zahrnuje národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny. Jde zejména o severní stráně Jizerských hor nad Bílým Potokem, Hejnicemi kolem Ferdinandova, Oldřichov v Hájích a podobně. Zde je druhová skladba dřevin pozměněná dlouhověkou lidskou činností, bukové monokultury také nejsou z hlediska složení původní. Naší snahou je doplňovat do těchto lesů jedli a ostatní listnaté stromy jako je jilm, klen, lípa. A co se týče složení lesů ve Frýdlantské pahorkatině, tam se vyskytují kromě dominantního smrku ztepilého i ostatní druhy dřevin, zejména borovice, duby, buky, javory, douglasky a jedle.

Zmínil jste lesy kolem Oldřichova v Hájích. Tam vznikla v loňském roce naučná interaktivní stezka. Chystá se v lesní správě Frýdlant letos něco podobného?

Obecně se Lesy ČR snaží naplňovat zájmy veřejného využívání lesů. Pro tento účel mají zřízen takzvaný Program 2020, v rámci kterého investují poměrně velké finanční částky do budování naučných stezek, lesních studánek, odpočívadel a dalších podobných zařízeních. Na Lesní správě Frýdlant máme letos naplánováno vybudování čtyř lesních studánek, jedna je přímo u zmiňované stezky u Oldřichova. Dále připravujeme rekonstrukci kaštanové aleje kolem cesty k bývalé hájence Zátiší. Tam by se měly obnovit ochrany chránící kmeny stromů a dojde i na arboristický prořez, ozdravení stromů. Naučná stezka v tomto roce plánována není. Rýsuje se ale pro další období třeba na Rapické hoře, vzniknout by měla ve spolupráci s Novým Městem pod Smrkem a místním občanským sdružením. Má jít o takzvanou hornickou stezku. Vše je ale zatím ve fázi jednání. Nicméně letos nás čeká revize všech stezek, odpočívadel či studánek, kde budeme zjišťovat jejich stav a tam kde to bude nutné, je opravíme či doplníme. Teprve pak budeme uvažovat o další nové stezce.

Nějaké vize do budoucna už ale jistě máte. Mluvil jste o záměru u Nového Města pod Smrkem. Ve Frýdlantu nic?

I tady jednáme s vedením města, konkrétně o rozšíření lesoparku Střelnice, který jsme pro veřejnost upravili v minulém roce. Už dnes je tam altán a místo pro trávení volného času, teď se uvažuje, kam dál tento prostor posunout. Ve hře je například varianta vzniku přírodní posilovny nebo sportovní dráhy pro děti. Co konkrétně tam ale přibude, bude záviset na předložených návrzích města Frýdlant a konečné dohodě s Lesy ČR.

V lesích se staráte nejen o stromy, ale i o zvířata. Jaká vlastně žijí v našich okolních lesích?

Zase to můžeme rozdělit na část horskou a na část pod horami. V horské části je hlavní zvěř jelení, dále srnčí a černá, tedy divoká prasata. Ve spodní části směrem od Oldřichova v Hájích do Frýdlantské pahorkatiny je hlavní zvěř dančí, srnčí, černá, ale vyskytuje se i jelení zvěř, která do těchto míst migruje v zimním období. Zimní stávaniště má v nižších polohách, s postupem jara a v létě se vrací do hor. Samozřejmá je zvěř jako lišky a jezevci a sporadicky zajíci.

Máme tu nějaká zvířata, která nejsou běžná pro naše lesy?

Čím dál častěji se u nás vyskytuje mýval severní a psík mývalovitý, to jsou zvířata, která v našich lesích dříve doma nebyla. Jsou to druhy invazivní a nežádoucí. Mýval severní se zatím vyskytuje ojediněle, ale počet psíků mývalovitých je na vzestupu. Další druhem, který se vzácně objevuje v Jizerských horách, je rys ostrovid. Myslíme si, že k nám chodí z Krkonoš. U nás se objevuje v zimě, kolem února, kdy registrujeme jeho stopy a občas je zachycen na fotopasti. Ale tady dole ho nečekejte, objevuje se na horských hřebenech v nepřístupných terénech.

Je v současné době problém s přemnoženou zvěří? Zaznamenala jsme jinde v republice, že je přemnožená černá zvěř. Je tomu tak i u nás?

Černá zvěř je přemnožená v celé republice, takže i u nás. Ale co se týče dopadů na lesní hospodářství, škody v našich lesích nepociťujeme nijak výrazné. Jiné je to s tlakem na ostatní druhy zvěře – srnčí, zajíce, tetřívka obecného. Černá zvěř likviduje jejich hnízda a mláďata. Potom výrazně škodí zemědělcům rozrýváním luk a na zemědělských kulturách.

Mluvil jste o tom, že v lesní správě máte poměrně dost jelení zvěře. Slyšela jsem, že pro ni existují jakési speciální obory.

To je pravda. Jde o přezimovací obůrky pro tuto zvěř, které mají 5 až 10 hektarů. V naší lesní správě máme čtyři, kam se vždy soustředí na zimu určitý počet zvěře. Jednak proto, aby se zabránilo škodám na lesních porostech, které vznikají okusem a ohryzem stromků a jedna proto, abychom se mohli o jelení zvěř v zimě, tedy v době strádání, řádně starat. Můžeme jim tam zaručit dostatek kvalitní potravy. Kde přesně ale tyto obůrky jsou, nebudu raději říkat. Protože mají zvěři mimo jiné zajistit potřebný klid, kterého mají čím dál méně.

Je nějaký další zvířecí druh, který takto chráníte?

Není to úplně stejný případ, ale Lesy ČR se zabývají ochranou a podporou ohroženého druhu tetřívka obecného. Nejde ale jen o jeho zajištění v zimě. Na jeho záchranu vznikla takzvaná tetřívčí centra na náhorní plošině Jizerek. Jeho populace se zmenšuje a to kvůli tomu, že jeho přirozený biotop – v případě Jizerek holiny, které vznikly imisně – kůrovcovou kalamitou, zanikly. Hory jsou už dnes zalesněné. My ale stojíme o to, aby tetřívek obecný v našich lesích zůstal. Vytváříme proto tetřívčí centra, což jsou odlesněné plochy v průměru velké 5 hektarů. Nicméně nepředstavujte si, že jsme takto velký kus lesa naholo vykáceli. Jde spíše o částečné vyřezání prořídlých mladých nekvalitních porostů, někde s holinou, jinde řešené proředěním nebo pruhovými prvky. Na volné plochy byly vysázeny jeřáby ptačí a břízy pýřité, tedy potrava tetřívka, na některých částech jsou uměle vytvořené popeliště a tůně.

A otázka závěrem. Máte nějakou vizi, kam by se měla lesní správa Frýdlant posouvat? Nebo vás teď zaměstnává více nějaký akutní problém?

Extrémní počasí se v posledním období negativně projevuje i na zdravotním stavu lesa. V současné době je nejaktuálnějším problémem kůrovcová kalamita na revírech ve Frýdlantské pahorkatině. Naším hlavním cílem v krátkodobém horizontu je zastavit nastupující kůrovcovou kalamitu a vzniklé holiny obnovit vhodnou druhovou skladbou dřevin. Přidat ty druhy dřevin, které snášejí sucho lépe než současný smrk. Tento akutní problém se týká níže položených částí lesní správy. V té horské části je naší prioritou zajistit trvalost lesa, dokončit přeměnu porostů náhradních dřevin ve stabilní les, který bude odolnější vůči klimatickým podmínkám i škůdcům. Ale to je práce nejen pro mě a mé kolegy, ale i pro řadu dalších generací. Dále je pro mne důležité nacházet společná řešení v otázkách ochrany přírody s dotčenými institucemi, naplňování veřejného zájmu v lesích se starosty obcí i občanskými sdruženími a v neposlední řadě v otázce myslivosti s nájemci honiteb a mysliveckými sdruženími.

Václav Vacek

  • narodil se 10. května 1978 v Praze
  • vystudoval lesnickou fakultu v Praze při České zemědělské univerzitě
  • od roku 2002 byl adjunktem Lesní správy Ještěd
  • v roce 2003 pracoval na pile Facek
  • v roce 2004 přešel k lesnické firmě Tilia plus
  • od roku 2006 byl revírníkem v Lesní správě Jablonec nad Nisou
  • v červnu 2015 se stal lesním správcem Lesní správy Frýdlant

Zdroj: Město Frýdlant

Pin It on Pinterest