kůrovec 2Na vině je loňské extrémně suché a horké počasí.

O kůrovcové kalamitě hovoří lesníci v souvislosti s některými lesy na Frýdlantsku. Podle lesního správce Lesů ČR oblasti Frýdlant Václava Vacka je kalamitní stav v souvislosti s lýkožrouty napadajícími smrky, neboli kůrovci, na revíru Poustka, Bulovka a částečně na revíru Jindřichovice pod Smrkem. Ale nejen tam se lesníci už několikátým rokem s tímto broukem, kterého se při teplém a suchém počasí dokáží za sezónu vyvinout až tři generace, potýkají.

Boj s kůrovcem svádíme už řadu let. Právě extrémně horké a suché počasí loňského roku ale tomuto škůdci velmi prospělo. V kombinaci s okolností, že loni byl místy u smrků takzvaný semenný rok, tedy rok, kdy je dřevina produkcí šišek a semen oslabená, pak počasí vytvořilo pro jeho vývoj a množení doslova ideální podmínky,“ říká Václav Vacek.

Kůrovec se totiž soustředí výhradně na stromy oslabené. „Evoluce dala kůrovci do vínku schopnost neomylně najít nejvíce oslabené stromy. Zatímco zdravý smrk by brouka zasmolil, v oslabeném se mu daří, může se zde rozmnožit a projít všemi stádii svého vývoje,“ vysvětluje lesní správce Frýdlantských lesů Jiří Pánek. Z jednoho napadeného stromu pak může vylétnout až 80 tisíc brouků, kteří se dále množí.

kůrovec 1

Na snímku suché stromy v lesích za hřbitovem – ty už kůrovec opustil.

Kůrovec je podkorní hmyz, který žere lýko smrku. Velmi rychle se množí právě pod celým obvodem kůry stromu, přeruší vodící pletiva pro živiny a strom tím zahubí. „Projevuje se to nejprve roněním pryskyřice na kmeni, změnou barvy jehličí, které v poslední fázi uschne a opadá a nakonec odpadáváním kůry z kmenů. V ten moment strom uhyne,“ říká Václav Vacek.

Lesy České republiky loni museli kvůli kůrovcové kalamitě pokácet téměř 9 tisíc m³ napadené hmoty. Jde o zhruba sedminu veškeré těžby na Lesní správě Frýdlant v loňském roce. Z toho jen na revíru Poustka muselo jít k zemi na 4 tisíce m³ kůrovcem napadeného dříví.

V zimním období kůrovec přezimuje buď ve stromech, nebo v zemi, které opustí zase na jaře. „Ale ani teď v zimě nezahálíme. Lesníci vyhledávají napadené stromy, které jsou káceny a odváženy z lesa,“ říká Václav Vacek. Hlavní boj však začne opět na jaře. „Snížit populaci kůrovců se snažíme instalací lapačů a lapáků. Každé toto opatření je trochu jiné,“ doplňuje.Zatímco lapače jsou deskové placaté krabice s feromonovou návnadou, které mají polapit co nejvíce brouků, lapáky jsou vlastně zdravé, lesníky úmyslně pokácené stromy. „Jsou to takové návnady. Tyto stromy se přikryjí chvojím a tím jak zavadají, vylučují pro kůrovce neodolatelnou vůni. Kůrovec se pak při výletu z jiného napadeného stromu soustředí na tento strom (lapák). Lesníci pak mají za úkol tyto lapáky kontrolovat a v momentě vývojového stádia larvy, těsně před zakuklením, zasáhnou. Buď je strom zbaven kůry a larvy seschnou a odumřou nebo projde chemickou asanací,“ popisuje Václav Vacek.

Kromě těchto opatření se pak lesníci samozřejmě po celou dobu snaží co nejrychleji pokácet a odvézt napadené stromy, čímž se také brání dalšímu šíření brouka.

Městské lesy Frýdlantu zatím vyloženě kůrovcovou kalamitu nehlásí, s problémy s kůrovcem se ale také potýkají. „Výskyt kůrovce, který napadá celý strom je v městských lesích malý, dosahuje jen kolem 10 procent. Mnohem více škodí v městských lesích dva menší druhy kůrovců vrcholkových. Lýkožrouta lesklého a lýkohuba matného,“ vysvětluje správce lesů Frýdlantu Jiří Pánek. Tito menší brouci dokáží umrtvit strom v jeho nejvyšší části, zhruba 3 až 4 metry od špičky, zbytek stromu ale přežívá.

Problémy s kůrovcem jsou v městských lesích především v části Harta – obora. „V těchto případech, kdy je suchý vrcholek, ale zbytek stromu je v pořádku, se rozhodujeme strom od stromu, jak postupovat. Někdy strom ponecháme, jindy ho pokácíme,“ vysvětluje Jiří Pánek.

Městské lesy Frýdlant loni vytěžily kolem 350 m³ dřeva, třetinu hmoty tvořilo dřevo napadené kůrovcem. „Není to zanedbatelné číslo, ale nelze mluvit ani o kalamitě. Daleko horší pro nás loni byla letní větrná smršť,“ podotýká Jiří Pánek.

V souvislosti s kůrovcovou kalamitou musí lidé v příštích měsících počítat v lesích Frýdlantska s viditelným odlesňováním větších oblastí a také s přítomností těžké techniky. Těžba napadených stromů je nezbytná k zastavení kalamity a zabránění dalšího šíření kůrovce. Už teď ale lesníci uklidňují, že je naplánovaná rozsáhlá obnova těchto lesů.

Pin It on Pinterest

Share This

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close