Pane Pávku, léta o Vás nebylo slyšet, co se stalo?

Vstoupil jsem do veřejného života v roce 1997, od 1998 až do 2010 jsem působil v Jindřichovicích pod Smrkem ve funkci starosty. V letech 2006 až 2007 jsem pracoval jako náměstek ministra v Praze. Ve stejném roce se mi narodil syn a já se rozhodl stáhnout se do soukromí a věnovat se rodině a farmaření.

Vždy jste měl punc rebela a kontroverzního politika. Jaký jste teď?

Nálepku rebela jsem získal poté, co jsme v Jindřichovicích vydali v roce 2003 tzv. protibyrokratickou vyhlášku, která zakazovala státním úředníkům ve službě vstup na území obce bez předchozích souhlasu starosty. Reportáže o tom obletěly doslova celou planetu, nikde lidi nemají rádi šikanu na úřadech. Možná k přezdívce rebela přispěla i skutečnost, že jsem jezdil na motorce a málokdy chodil v obleku. V televizi běžel seriál “Odpadlík”, kde hlavní hrdina také jezdil na motorce.
Kontroveze asi znamená, že jsem se nenechával unášet proudem, že jsem vždy hledal a někdy i nacházel podněty, jak život lidí v obci a v regionu vylepšit. Něco se povedlo, něco ne, ale odcházel jsem s pocitem dobře odvedené práce.

Teď jsem starší, klidnější a snad trochu moudřejší. Ale motorka zůstala a s proudem také pokaždé nejdu. Takže nějaká kila navíc, trochu rebel, trochu kontroverzní, trochu vyklidněný …

Proč kandidujete zrovna do parlamentu? A proč právě v těchto volbách?

Protože chci a protože můžu. Jsem smutný, když vidím, kolik nenávisti, závisti, pomluv a zloby se podařilo rozšířit v naší společnosti. To není zdravé prostředí pro rozvoj, ani ekonomický, natož kulturní, společenský a mravní. To není svět, který chci přenechat svým dětem. Jsem obklopen řadou lidí, kteří si ještě udrželi vzájemnost, pracovitost, smysl pro humor. Ale těch, kteří všechno vzdali, kteří ničemu a nikomu nevěří, těch, kteří nevytváří žádné hodnoty a jenom parazitují na systému, těch bohužel přibývá.
Vidím, jak se objevili štváči, kteří šíří strach a pak ho léčí ještě větším strachem. Vidím, jak se vyrojili miliardáři z dob privatizace, kteří zjistili, že už mohou vylézt na veřejnost, že stačí založit si politickou stranu, nakoupit média a vstoupit do politiky, a že stačí si upravit podmínky tak, aby v rozkrádání národních zdrojů mohli pokračovat.

Působíte jako ředitel Domova důchodců v Jindřichovicích pod Smrkem. Když byste se dostal do parlamentu, skončíte ve funkci?

Budu muset, určitě po dobu mandátu. Ale rád bych si ponechal přehled o tom, jak se domovu, klientům i zaměstancům bude dařit a v případě potřeby mohl pomoct.
Jsem za zkušenost v domově důchodců moc vděčný. Stárnutí, nemohoucnost, zdravotní problémy a smrt jsou témata, která lidé ze svého života vytěsňují. Podle mého názoru neprávem. Vidím v tom přirozené završení života, jeho poslední vydechnutí, který začal příchedem na svět a prvním nádechem. Možná všichni neskončíme v domově důchodců, ale všichni zemřeme. A jsem vnitřně přesvědčený, že je lepší trávit život v lásce, porozumnění, vzájemnosti a prací než v nenávisti, strachu, sobectví a neužitečnosti.
Právě v zaměstnání potkávám množství žen, které denně odvádí úžasnou práci při péči o naše klienty. Ve dne v noci, bez ohledu na osobní problémy a strasti. Den za dnem. I kvůli nim chci měnit věci zhora. Chci sociální služby zbavit byrokratické zátěže a spousty parazitů, kteří jsou na ni přisáti.

Proč bychom Vás měli volit? Kandidujete za Starosty a nezávislé, očekáváte úspěch?

Byl jsem starostou 12 let a nikdy jsem jím ve svém nitru nepřestal být, to se dostane do krve. Nezávisle na osobních pocitech, výhradách a ideologiích mám starostky a starosty v úctě. Jsou to lidé, kteří minimálně jednou přesvědčili své spoluobčany a vyhráli volby. Jsou to lidé, kteří pracují v obcích a ve městech bez ohledu na pracovní dobu. Jsou to lidé, za kterými lidé často chodí večer i k nim domů s různými problémy a žádostmi. Jsou to lidé, kteří jsou denně vystaveni kritice svého okolí, mnohdy nevybíravé. Potkáte je na ulici, v hospodě, v obchodě. Řeší cesty, dopravu, školky a školy, osvětlení, hasiče, sportovce a spolky, sníh, záplavy, nezamněstnost a tisíc dalších témat. Nejezdí v limuzínách, nemají tiskové mluvčí. Jsou skuteční, nikoliv virtuální. Oni znají potřeby a trápení obyvatel. Oni jsou nárazníkem mezi blbostma, které se valí z Prahy směrem dolů a lidma v obci.
Je na čase, aby do parlamentu zasedli lidé se zkušenostmi z provozu. Takže ano, věřím v úspěch STANu. Navíc nám paní Štěstěna přiřkla v losování šťastné číslo 7.
Co se mně týče, nikdy jsem nezradil mandát, který jsem dostal od lidí. Bez ohledu na osobní újmu jsem vždy dělal pro obec, kraj, zemi a nyní domov důchodců to nejlepší, čeho jsem byl schopen. Tak třeba proto …

Děkujeme Vám pane Pávku

Pin It on Pinterest

Share This

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close