I na Frýdlantsku žijí děti s PAS

V posledních letech se stále více mluví o dětech s poruchou autistického spektra (tzv. PAS), kterým se někdy říká také „děti úplňku“. Možná nějaké takové dítě máte i ve svém okolí nebo chodí s vašimi dětmi do školky či do školy. Rodiče a učitelé takových dětí volají již delší dobu po pomoci a podpoře: jak s takovým dítětem zacházet, jak mu nastavit prostředí a jak jej dobře začlenit do kolektivu třídy?

Jak poznáme žáka s PAS (poruchou autistického spektra)?

Žáci nebo děti s PAS se nám často mohou zdát jiní, zvláštní, obtížně se přizpůsobující. Je však důležité vědět, že ne každé dítě, jehož chování nerozumíme je autistické. Rodič, učitel, dokonce ani školské poradenské zařízení tuto poruchu nemohou diagnostikovat.

Kdo určí zda žák PAS má?

Diagnostika je prováděna erudovaným odborníkem v oblasti psychodiagnostiky, vývojové dětské psychologie a psychopatologie. Obvykle jde o dětského klinického psychologa nebo dětského psychiatra. Ideální je, když diagnostika probíhá ve spolupráci těchto odborníků. Takových odborníků u nás však není dostatek, a proto rodiče i učitelé na diagnostiku čekají někdy déle, než by si přáli, řádově až několik měsíců. Zákonný limit tří měsíců od přijetí žádosti o vyšetření je stanoven pouze pro PPP a SPC. O všechna vyšetření, včetně diagnostiky samotné, musí žádat zákonní zástupci, tedy rodiče.

Proč je dobré navštívit odborníka?

Diagnostika je velmi důležitá pro poskytnutí včasné a odborné intervence, tedy proto, aby učitelé i rodiče takovému dítěti lépe porozuměli a znali cesty, jak se s dítětem domluvit a jak s ním pracovat. Aby škola měla nástroj, díky kterému může žákovi poskytovat individuální péči a mohla získat případnou finanční podporu na tuto péči.

Proč rodiče návštěvu odborníka často odkládají?

Rodiče mohou diagnostiku odkládat z mnoha důvodů. Nechtějí, aby jejich dítě dostalo „nálepku“, věří často, že „z toho vyroste“, nebo prostě ještě nejsou připraveni na to, že bude mít jejich dítě specifické potřeby. S diagnózou přicházejí obavy, zda dítěti budou moci oni sami či škola poskytnout vše, co potřebuje.

Jak se děti s PAS projevují ve třídách?

Díky své odlišnosti mají často děti s PAS nelehké sociální postavení v kolektivu. Mnohdy se jedná především o výchovné problémy, které souvisí s neporozuměním či nedorozuměním v oblasti komunikace. Mnoho z toho, co si dítě myslí, jak se chová a co u něj pozorujete, má někde svůj původ. Přijmout dítě s autismem takové, jaké je, je někdy pro učitele nelehký úkol. Přeje si totiž, aby pracoval stejně a dodržoval stejná pravidla jako ostatní žáci ve třídě. Nesmíme však zapomenout, že autismus je celoživotní vývojová porucha. Pro efektivní práci s dětmi s poruchou autistického spektra je třeba si uvědomit, že vnímají svět jinak než my a že naším cílem nemůže být požadavek tuto skutečnost změnit.

Právě oni dva si mezi sebou vyměňují cenné informace, které mohou pozitivně ovlivnit vzdělávání dítěte a urychlí jinak zdlouhavý proces pokusů a omylů, který čeká na každého pedagoga vzdělávajícího žáka s PAS.

Jakou podporu v tomto ohledu nabízíte pro MŠ/ZŠ a rodiny na Frýdlantsku?

Práce učitele má svá úskalí a mnohdy je pro ně vzdělávání žáků s PAS jen dalším z nich.  Nabízíme školám i rodinám odborné konzultace, podporu asistentů, sdílení dobré praxe, přípravu materiálů pro konkrétní dítě, doprovázení a doučování dítěte.

Díky projektu Na jedné lodi II se na nás mohou školy i rodiny obrátit s žádostí o pomoc. Pro naši činnost není důležitá diagnóza. Rodinám a školám nabízíme podporu při práci s dětmi s doposud nediagnostikovanými obtížemi, problémovým chováním ve škole i doma nebo s poruchami pozornosti. Naší snahou je zavedení efektivních strategií a intervencí, které mohou pomoci dítěti, rodině, ale i škole. Ať už se jedná o poskytnutí odborné přednášky k této problematice nebo individuální práci s žáky.