S Jakubem Čermákem o práci dluhového poradce Člověka v tísni, o tom, s čím se potýkájí zadlužení lidé i o tom, jak může být člověk zavřený doma a současně se procházet uměleckou galerií.
Mužů v sociální práci je výrazně méně než žen, přitom jsou často velmi žádaní. Co tě k práci v této oblasti přivedlo, co tě k ní motivuje?
Zásadní byla pro mě zkušenost z dětství. V páté třídě jsem se skamarádil se spolužákem, který byl handicapovaný. Ukázalo se, že má doma Playstation a tím přátelství začalo 🙂 Devatenáct her z dvaceti vyhrál. Navíc byl přeborníkem v ping-pongu – vyhrál jsem nad ním vždy tak jednu hru ze třiceti… Ukázalo mi to, že handicapovaný člověk může být v lecčems lepší než člověk bez handicapu – a neradno ty lidi podceňovat. Já mu pak pomáhal v praktických věcech.
A proč dluhové poradenství?
To bylo přirozené vyústění mých pracovních zkušeností a zájmů. Když jsem se vracel z korporátní sféry do sociální, přirozeně se obě spojily do dluhového poradenství.
Co tě na dluhovém poradenství baví?
Baví mě sebevzdělávání. Neustále se něco mění – podmínky, legislativa – a s tím je potřeba pracovat. Druhou složkou, která mě baví, je, že ta práce dospívá k výsledkům, k cíli. Většině lidí, která naváže spolupráci s někým z nás, dluhových poradců, jsme schopni pomoci a dojít s nimi k cíli, dosáhnout výsledku. Problém, se kterým přicházejí, má často východisko, a i oni zjišťují, že má východisko. Což je úleva.
Maluješ. Neuvažoval jsi někdy o tom věnovat se profesionálně výtvarnému umění?
Jsem neposedný člověk, takže ano. Přibližně rok a půl jsem se tím živil. Pod firmou jsme dělali festival deskových her, HOPEcon, největší festival deskových her na severu Čech. Věnoval jsem se tvorbě deskovek. A umění se v různé míře a různým způsobem věnuju bez přestávky. Díky tvorbě deskovek jsem se dostal také k učení výtvarky na 2 základních školách. Malování učím i soukromě, dospělé i děti.
Na čem pracuješ aktuálně?
Teď se postupně klube na světlo světa projekt… Napadlo mi umožnit lidem v době koronakrize vstup na prohlídky galerií virtuálně. A sešly se dobré okolnosti: na jedné akci, kde jsem předváděl malbu ve virtuální realitě, jsem se potkal s člověkem, kterého to zaujalo a stal se mecenášem projektu interaktivních prohlídek.

Jedna z miniatur, které Jakub maloval.
Co konkrétně v projektu děláš?
Řekl bych, že jakéhosi manažera „brainstormingu“. Přicházím s nápady a propojuji lidi, kteří by se za normálních okolností pravděpodobně nesetkali. Například IT specialistu, který by za normálních podmínek galerii nenavštívil, s umělci, kteří by se zase za normálních okolností nedostali do kontaktu s ajťákem.
Jak to bude probíhat?
Budeš moct procházet galeriemi, výstavou, jako ve street view na google mapách. Některé obrazy bude možné „rozkliknout“ a spustí se třeba videorozhovor s autorem díla, jeho výklad k tomu, co vidíme. Například. Všechno už je připravené, čekáme jen na dobu, kdy bude možné rozhovory s umělci natočit a připojit je k prohlídce. Rozhovory by se měly nést v duchu vernisáže. Co mám na vernisážích rád, je, že si o výstavě můžeš u vína s autorem popovídat. A takhle tu atmosféru zkusíme zprostředkovat virtuálně.
Z virtuální reality zpátky do dluhové. Co je podle tvé zkušenosti nejtěžší pro lidi, kteří se topí v dluzích?
První velkou překážkou je vlastně navázat kontakt s dluhovou poradnou. Hodně lidí se snaží řešit svůj problém jenom na základě rad od blízkých příbuzných a přátel, kamarádů a kolegů, kteří mají navíc často podobné problémy. V praxi se setkáváme s tím, že tyto rady jsou spíše ke škodě než k užitku. Dluhová problematika opravdu jednoduchá není. I tím, že – jak už jsem zmiňoval – se často mění pravidla. Také z tohoto důvodu dochází často k situaci, kdy si lidé již zadlužení berou další půjčky. Prvním velkým krokem je ozvat se nám, do dluhové poradny.
Další potíží bývá představa, že se vše vyřeší do měsíce, do dvou. To častokrát není možné. Když to lidé zjistí, stane se občas, že přestanou svou situaci řešit. Ale za dobu práce dluhového poradce se mi také opakovaně stává, že se ti lidé pak po roce nebo dvou vrátí. A jsou už připraveni na to, že je potřeba být trpělivý, vědí, že to nepůjde tak rychle a jsou odhodlaní se do toho pustit.
Je nějaký příběh, který tě hodně zasáhl?
Stává se to. Teď aktuálně je to příběh člověka, se kterým spolupracuju dlouhodobě. Dělal v pohostinství, které, jak je asi všeobecně známo, funguje z velké části v šedé ekonomice. Nezanedbatelná část výplaty je závislá na dýškách a penězích takzvaně „bokem“ od zaměstnavatele. Tento příjem však v době COVIDu není a lidé se často ocitnou i s 50% původního příjmu. Když má k tomu člověk ještě zdravotní problémy… O to radši jsem, když takový člověk naváže spolupráci i s dalšími službami – v tomto konkrétním případě s naším terénním programem – a získává oporu z více stran. Když jsem s ním naposledy mluvil, měl samé dobré zprávy – a to je pak zase o to větší radost i pro mě.
Jak dopadá aktuální koronavirová situace na lidi, se kterými pracuješ?
Hodně jich přišlo o práci. Úplně ztratilo práci tak 35 procent mých klientů. Někteří z nich naštěstí rychle našli alternativu. Samostatnou oblastí jsou pak problémy, se kterými se potýkají rodiny s dětmi. Koronakrize, výuka na dálku… Může to být velký problém. Pokud má matka samoživitelka jedinou možnost – přijmout práci na 3 směny, když má doma dvě malé děti…
Je Frýdlantsko něčím zvláštní z hlediska zadluženosti a exekucí nebo obecně z hlediska sociální situace tady?
Nepřipadám si kompetentní mluvit o sociální situaci celkově. Co se týče dluhů, nepřijdou mi frýdlantská města a obce jiná než další města. Jiné je to v případě, že člověk ztratí práci. Může být větší problém najít si novou a navíc relativně dobře dostupnou spoji hromadné dopravy. Jinak je ale příběh každého klienta individuální, a tak je k němu potřeba i přistupovat.

Tvorba.
Jak dobře znáš Frýdlantsko a Jizerky? Máš tady nějaké oblíbené místo?
Frýdlantsko i Jizerky znám, přímo ve Frýdlantu, na Střední škole hospodářské lesnické, jsem vystudoval nástavbu – obchod a služby. Mám rád historii, takže renesanční hrad a zámek. Pravidelně se účastním Valdštejnských slavností. Navíc ta příroda kolem je tady všude krásná. Naposled mě překvapilo, jak nádherná místa jsou v okolí Nového Města pod Smrkem. Má své kouzlo.
Ještě pořád jsme na začátku roku 2021, tak by ještě šlo něco popřát Frýdlantsku a lidem, kteří tady žijí a působí. Co bys jim popřál do tohoto roku?
Přání dobrého roku může přijít kdykoliv, souhlasím. Hlavně v tak obtížné době. Ať je především lepší, než byl rok 2020. Také přeju všem lidem Frýdlantského výběžku, kteří se ocitnou v těžké situaci, v krizi či nouzi, ať se nebojí oslovit neziskové organizace, které v území fungují a mohou jim často hodně pomoct situaci řešit. Důležité je se nebát. Stačí vyhledat na internetu nebo podle letáčku, který najdou na úřadu i jiných místech a zavolat.
Na stránkách https://www.frysko.cz/ najdete kontakty na všechny sociální a návazné služby poskytované neziskovými organizacemi a sociální odbory měststkých úřadů na Frýdlantsku.
Jakub Čermák působí na Frýdlantsku a v Liberci jako dluhový poradce Člověka v tísni už více než 2 roky. Sociální práci vystudoval v Praze na Vysoké škole sv. Alžběty. Pracoval například v libereckém Jedličkově ústavu. Kromě dluhového poradenství má rád umění. Je několikanásobným mistrem štětce ČR v malování miniatur, což jsou figurky do deskových her. Výtvarnu učí také děti a dospělé.
Dluhoví poradci Člověka v tísni na Frýdlantsku:
Jakub Čermák 778 406 341
Iva Janusová 777 787 534
Iva Šedová 778 442 540
Jana Průšková 778 442 539
Potvrzeno. Ve Frýdlantě vyroste nová továrna, zaměstná až 400 lidí
Až 400 lidí by mohlo v budoucnu najít práci v nové továrně na okraji Frýdlantu. Firma DGS tu chce postavit výrobnu dílů z hliníkových a hořčíkových slitin. Deníku to potvrdil jednatel české části firmy Luboš Pfohl.Více se dočtete zde.Zdroj: Liberecký deník...
Vyjděte na hory, zvedá lidi z gauče mobilní aplikace z Liberce
Netrávit volný čas před mobilem, televizí či v supermarketu nutí lidi mobilní aplikace nazvaná Horobraní. Její tři liberečtí autoři ukazují, že zdolávat hůrky, vrcholky, kopečky i hory může být zábava a dá se v tom i soutěžit.Více se dočtete zde.Zdroj:...
SŠHL Frýdlant zve opět na dny otevřených dveří
Na dny otevřených dveří na pracovištích v Bělíkově a Zámecké ulici ve Frýdlantu a v Hejnicích zve v pátek 17. a v sobotu 18. ledna 2020 Střední škola hospodářská a lesnická Frýdlant. Potenciální žáci a jejich rodiče mohou během dne otevřených dveří získat...
V nízkoprahovém klubu Cajk se před Vánoci vzpíralo jako o život
Konec roku byl v nízkoprahovém klubu Cajk (NZDM Cajk) ve Frýdlantu, v Centru 1407 ve znamení „hecu“ a skvělých sportovních výsledků. Vzhledem k tomu, že se v našem klubu věnujeme i zvelebování tělesné schránky našich uživatelů a nejen uživatelů, přišli ke...
Krajské dotace míří i do oblasti cyklistické dopravy
Na konci prosince loňského roku vyhlásil Liberecký kraj dva dotační programy v oblasti dopravy. Peníze mohou zájemci využít například na projektové přípravy, rekonstrukci pozemních komunikací pro cyklodopravu, opravy cyklostezek či budování...
Díky novému simulátoru budou v Liberci lépe léčit rakovinu
Lepší péče se dočkají pacienti onkologického centra v Krajské nemocnici Liberec. Do provozu tam uvedli nový CT simulátor, pomocí kterého se pro každého pacienta sestaví individuální plán ozařování. Díky novým technologiím už bude vše přesnější.Více se...
Místostarosta Frýdlantu se zúčastnil mezinárodního Fóra zaměstnanosti
Mezinárodní konference týkající se zaměstnanosti a pracovního trhu se 12. listopadu zúčastnil v Olomouci místostarosta Frýdlantu Jiří Stodůlka. Na konferenci byl jednou z 80 diskutujících osobností.První ročník konference s názvem Fórum zaměstnanosti...
Kraj vyhlašuje tradiční soutěž Zlatý erb o nejlepší weby měst a obcí
Krajské kolo 22. ročníku soutěže Zlatý erb o nejlepší internetové prezentace měst a obcí vyhlašuje ve spolupráci se spolkem Český zavináč Liberecký kraj. Soutěž je určena městům a obcím Libereckého kraje, které mají oficiální webové stránky, elektronické...
Výstava na kraji představí hraběcí obory v Jizerských horách
Tisíce malých, letitých kamenných menhirů se vypínají v hlubokých lesích Jizerských hor. Jsou pozůstatky někdejších hraběcích obor, v nichž se chovala zvěř. V rámci cyklu Rok Gallasů a Clam-Gallasů připravilo liberecké pracoviště Národního památkového...







































