Tajemství železnic, pořad o zajímavostech českých železnic, tentokrát o zrušené trati Frýdlant v Čechách – Heřmanice s rozchodem 750 mm a úvraťovou stanicí Dětřichov, která byla propojena se Žitavskými úzkokolejkami. Pořadem provází Martin Dejdar. Odkaz na celý pořad: zde Veškerá práva k tomuto videu vlastní Česká Televize. Bohužel tento díl v archivu již nenajdete.

Video dílu Tajemství železnic – úzkokolejná trať Frýdlant v Čechách -Heřmanice najdete na YouTube zde: https://www.youtube.com/watch?v=2DwrYm18Nt0

Železniční trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice (někdy nazývaná též Heřmanička) byla jednokolejná úzkorozchodná místní dráha, která spojovala město Frýdlant s obcí Heřmanice na česko-polských (do roku 1945 česko-německých) hranicích. Zde trať plynule navazovala na síť saských úzkorozchodných drah, což umožňovalo spojení po kolejích z Frýdlantu až do dnešní Bogatyně a Žitavy. Kvůli návaznosti na trať ze Žitavy měla Heřmanička specifický rozchod koleje 750 mm. Na území Předlitavska neexistovala žádná jiná trať o tomto rozchodu, na níž by byla zajišťována veřejná doprava. V Předlitavsku se navíc nenacházel žádný jiný hraniční přechod, na němž by – jako v případě Heřmanic – tvořila úzkorozchodná trať mezistátní spojnici.

O zbudování tratě se začalo uvažovat s rozvojem průmyslových podniků v jihozápadní části Frýdlantska. Po úvahách o vybudování nakonec nerealizované tratě o normálním rozchodu ze saské Žitavy do pruské Lehnice, která měla procházet přes Frýdlant (a tedy přes Rakousko-Uhersko), se okresní úřad ve Frýdlantě zasadil o vybudování železničního spojení z Frýdlantu do Heřmanic. Ve spojení s německým podnikatelem Herrmannem Bachsteinem a jeho stavební firmou se počátkem roku 1899 začala trať stavět a 25. srpna 1900 byla za velkého zájmu přihlížejících uvedena do provozu. V okolí tratě se následně otevíraly další průmyslové podniky, čímž se využití této železnice zvyšovalo. Avšak vlivem krize během první světové války a následných nevýhodných finančních machinací se společnost Frýdlantské okresní dráhy, která trať provozovala, dostávala do obtíží, na něž její zaměstnanci reagovali i stávkou. Požadavky stávkujících se sice podařilo uspokojit, leč firma zabředala do stále větších problémů, až provoz na jejích tratích k začátku roku 1925 převzaly Československé státní dráhy (ČSD).

Po druhé světové válce se kvůli nerentabilitě provozu začalo uvažovat o zrušení tratě. Osobní doprava byla ukončena ke konci září 1947, nákladní provoz počátkem března 1951. Obce v okolí tratě však měly zájem o její opětovné zprovoznění a jejich přání se splnilo o letních prázdninách roku 1957, kdy na trati došlo k obnově osobního i nákladního provozu. Zájem o nákladní dopravu však postupně klesal, takže v červnu 1964 skončila definitivně; osobní pokračovala. Roku 1971 delegáti sjezdu Komunistické strany Československa, tehdy vládnoucí strany v zemi, schválili rozhodnutí o rušení neefektivních provozů. Byla proto zpracována studie rentabilnosti železničních tratí, z níž vyšla trať do Heřmanic jako neefektivní. A právě na jejím základě se započalo s jejím rušením. K ukončení provozu došlo k 13. lednu 1976. Část vozového parku přešla na úzkorozchodné železnice v okolí Jindřichova Hradce a zbytek byl sešrotován. Ve sběrných surovinách skončily v polovině devadesátých let 20. století i kolejnice.

Roku 2004 vzniklo uskupení, které o čtyři roky později otevřelo v bývalé frýdlantské výtopně muzeum věnující se této úzkorozchodné železnici. Snahou spolku je obnova tratě. Naproti tomu obecní úřad v Heřmanicích by na železničním tělese rád vybudoval cyklostezku.

Zdroj videa: Česká televize.

Zdroj textu a foto. Wikipedie