Podzemní bariéra patří k jednomu z nejdůležitějších bodů česko-polské Dohody a má české území ochránit před dalším úbytkem podzemní vody. Dnes se proto v Praze sešel ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou (SLK), aby ho informoval o založení expertní skupinu v čele s Českou geologickou službou (ČGS). Ta má za úkol o nových zjištěních informovat MŽP, Liberecký kraj a širokou veřejnost, a v létě uzavřít rok monitoringu a sbírání dat závěrečným zjištěním o funkčnosti bariéry bránící dalšímu odtoku podzemních vod z českého území. Hejtman Půta ministra Hladíka informoval o tom, jak Liberecký kraj investuje 35 milionů eur, které získal díky vloni v únoru podepsané Dohodě na kompenzaci škod způsobených těžbou v dole Turów, a jak jsou o procesu informováni obyvatelé v regionu. Probrali také, jak postupuje příprava a realizace jednotlivých projektů na Liberecku.
„Jsem rád, že jsme dnes založili pracovní skupinu, jejíž součástí budou největší výzkumné kapacity v oblasti hydrogeologie, které v České republice máme. Věřím tak, že dokážeme kvalitně vyhodnotit, jak funguje podzemní těsnící stěna, která je nyní je v ročním testovacím provozu. Bude to klíčová informace, která posune česko-polskou Dohodu dál,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že o všech výsledcích z jednání pracovní skupiny bude ministerstvo informovat Liberecký kraj. „Vnímám pohled některých obyvatel regionu, kteří mají dojem, že Česká republika neudělala v rámci vyjednávání s Polskem ohledně dolu Turów dost. Důvodem může být obava z toho, že náš zájem nebyl dostatečně ošetřen a že opatření k minimalizaci dalšího strhávání podzemní vody vlivem těžby z našeho území směrem do dolu nezafunguje. Potřebujeme se opřít o data, ne o strach. Jsem proto přesvědčen, že pracovní expertní skupina po analýze všech finálních výstupů nám dá jasné odpovědi podložené fakty,“ doplnil ministr.
Ministr Hladík zřizuje expertní skupinu na ověření funkčnosti podzemní bariéry
V průběhu monitorování podzemní bariéry se hodnotí dvě kritéria: její propustnost a změna hladiny podzemní vody. Data o vývoji hladiny podzemních vod dostává česká strana čtvrtletně. Letos v létě, po ročním pilotním provozu, pošle polská strana čerstvé údaje z monitoringu a poté je posoudí pracovní skupina v čele s ČGS. Její ředitel Zdeněk Venera k tomu dodává: „Z prozatímních výsledků posledních měření můžeme být v tuto chvíli mírně optimističtí. Čtyři monitorovací vrty podél bariéry směrem k našim hranicím, které Poláci doplnili na základě Dohody, hlásí vzestup hladiny o centimetry, někde až desítky centimetrů. Jakékoli změny se dějí opravdu pomalu. Ten tragický moment pro nás nastal už v 80. letech, kdy Polsko přetěžilo takzvaný poludńový zlom, což způsobilo pokles hladiny podzemní vody v těch hlubinných vrstvách o 50 centimetrů do roku 1991. Další zaklesávání pak pokračovalo až do dnešní doby.“ Právě do této kritické oblasti situovala polská strana stavbu podzemní bariéry. Vede přes místa, kam se do dolu dostávala podzemní voda v podobě takzvaných vodních výronů.
Jak bariéra po ročním testovacím provozu funguje, bude vyhodnocovat dnes založená pracovní skupina, jejíž součástí jsou:
Doc. RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D. – Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
prof. Ing. Rapantová Naďa, CSc. – Katedra geotechniky a podzemního stavitelství, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Mgr. Zdeněk Venera, Ph.D. – ředitel České geologické služby (ČGS)
Ing. Tomáš Fojtík – ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV)
RNDr. Renáta Kadlecová – hydrogeoložka ČGS
Mgr. Ondřej Nol – hydrogeolog ČGS
Ing. Radek Vlnas – hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a VÚV
RNDr. Josef Vojtěch Datel – hydrogeolog VÚV a předseda České asociace hydrogeologů
Ph.D. a Mgr. Pavel Eckhardt – hydrogeolog VÚV
Přínos Dohody pro Českou republiku a zejména Liberecký kraj
Mezivládní dohoda je nejlepším řešením, které po celou dobu jejího trvání přináší hmatatelné benefity pro lokality postižené činností dolu Turów a pro jejich obyvatele. Její součástí je kompenzace části nákladů nezbytných například pro vybudování potřebné vodovodní infrastruktury. Finanční příspěvek polské strany, kterou Česko podpisem Dohody získalo, bylo 45 milionů eur, z nich Liberecký kraj obdržel částku ve výši 35 milionů eur na zajištění náhradních zdrojů pitné vody a 10 milionů eur získalo MŽP na zajištění monitoringu dopadů těžby v dole Turów, konkrétně podzemní vody, ovzduší, hluku, světelného znečištění a pohybů terénu.
Česká republika díky Dohodě pravidelně kontroluje činnosti v dole Turów včetně monitoringu jejich vlivů. Vznikají klíčová ochranná opatření k negativních vlivů těžby na české území a české obyvatelstvo. Mezi ně patří zejména podzemní bariéra a prokázání její funkčnosti, která má zabránit odtoku podzemní vody z českého území.
Dohoda přinesla finance na kompenzace, Liberecký kraj pokračuje v jejich realizaci
Před podpisem Dohody bylo zřejmé, že v českém příhraničí existují zdroje vody, které jsou působením více faktorů najednou, mezi něž v prvé řadě patří těžba v dole Turów, kontinuální odběr pitné vody pro obyvatelstvo a klimatická změna působící hydrologické sucho, nevratně poškozeny. Právě proto byl podpis Dohody provázán s finanční kompenzací.
„Na základě Dohody jsme jako Liberecký kraj již spustili Fond malých projektů. Na konci loňského roku jsme vyhlásili první výzvu k příjmu žádostí. Obdrželi jsme jich šest s celkovými výdaji 934 tisíc eur a požadovanou podporu ve výši 358 tisíc eur. Nyní přijaté návrhy kontrolují odborníci a už chystáme druhou výzvu s alokací 500 tisíc eur, u které bude příjem žádostí pokračovat do konce letošního září. Z 35 milionů eur, které dohoda Libereckému kraji přinesla, podpoříme například projekty v oblasti ležící blíže k Hrádecku, například to bude rekonstrukce úpravny vody v Machníně, vybudování přivaděče vody z Machnína do Uhelné, zvýšení kapacity chrastavského vodojemu Svatý Ján a stavba vodovodů mezi Hrádkem nad Nisou a Václavicemi a z Chrastavy do Horního Vítkova. Z tohoto výčtu bude prvním odstartovaným projektem právě zmíněná rekonstrukce úpravny vody v Machníně, která začne v červnu letošního roku a hotová by měla být v roce 2025,“ uvedl hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Rozcestník informací
MŽP kontinuálně informuje o novinkách k Dohodě a výstupech z monitoringu: https://www.mzp.cz/cz/turow
Nejnovější monitoring odtoku vody v dole Turów České geologické služby: http://www.geology.cz/extranet/onas/aktuality/text-aktuality?id_aktu=22361
Liberecký kraj informuje o aktualitách k Turówu: https://krajsky-urad.kraj-lbc.cz/turow
TZ ve spolupráci s MŽP
Mgr. Filip Trdla
tiskový mluvčí kraje a krajského úřadu
filip.trdla@kraj-lbc.cz
485226307
770134419
Zdroj Liberecký kraj
Další pohled na Valdštejnské slavnosti: momentky z víkendu / Fotoreportáž
Valdštejnské slavnosti 2025 přilákaly do Frýdlantu davy návštěvníků a nabídly pestrý program plný hudby, historie i zábavy. Po první fotogalerii vám nyní přinášíme další sérii snímků, které slavnostní víkend zachycují z jiného úhlu – tentokrát s důrazem na atmosféru,...
Valdštejnské slavnosti 2025: Frýdlant se opět ponořil do historie / Fotoreportáž
Frýdlant se o víkendu 16.–18. května 2025 vrátil v čase do období třicetileté války. Valdštejnské slavnosti, připomínající působení Albrechta z Valdštejna v regionu, nabídly i letos tři dny plné hudby, historie, bitev, průvodů i zábavy pro celou rodinu. Páteční...
Višňová bojuje o titul Vesnice roku 2025 – jediný zástupce z Frýdlantského výběžku
V letošním 29. ročníku celostátní soutěže Vesnice roku 2025 se za celý Frýdlantský výběžek postavila jediná obec – Višňová. Ta tak nejen reprezentuje sebe a své obyvatele, ale také celou naši část severu Libereckého kraje. V konkurenci celkem 181 obcí z celé České...
Valdštejnské slavnosti 2025 přehledně: program, vstupné, parkování
Vše, co potřebujete vědět o Valdštejnských slavnostech 2025 Ve dnech 16. až 18. května 2025 se Frýdlant promění v centrum historické zábavy během tradičních Valdštejnských slavností. Tato největší kulturně-historická akce Frýdlantského výběžku nabídne bohatý program...
Otevření zmrzlinárny v Kunraticích se těšilo velkému zájmu / Fotoreportáž
Slunečný čtvrtek 1. května 2025 se v Kunraticích nesl ve znamení sladkého osvěžení. Přesně v poledne otevřela své brány nová zmrzlinárna "Zmrzlina od Klárky", která se okamžitě stala hitem širokého okolí. Zájem místních i přespolních návštěvníků předčil veškerá...
Pálení čarodějnic v Lázních Libverda tradičně zakončil koncert v klubu Stodola / Fotoreportáž
Rej čarodějnic a čarodějů • Šermíři Nostra Ex s ohňovou show • Malování na obličej • Skákací hrad • Stánek Střevlik • Zdobení perníčků v perníkové chaloupce • Prodej balónků • Jízda na koních • Pálení vatry • Opékání vuřtů • Večerem bude provázet Ferlesband • Dobroty...
Vernisáž výstavy akademického sochaře Petra Váni v Klášteře Hejnice / Fotoreportáž
Ve středu 30. dubna 2025 proběhla vernisáž výstavy Čas kamene akademického sochaře Petra Váni. Výstavu zahájil ředitel Kláštera Hejnice Jan Heinzl spolu s hejnickým farářem Pavlem Andršem. Podívejte se na fotografie z této unikátní a krásné výstavy. “Propojením kamene...
Kunratická paleta se sladkým překvapením / Fotoreportáž
Sobotní dopoledne 3. května patřilo v Kunraticích již 19. ročníku oblíbeného křídového kreslení na návsi – Kunratické paletě. Ještě čtvrt hodiny před začátkem akce to vypadalo, že dějiště soutěže vypláchne déšť. Bouřkový mrak se však nakonec stočil mimo obec, jako by...
Multiinstrumentalista Tomáš Najbrt nadchnul posluchače ve Frýdlantském výběžku / Fotoreportáž
V neděli 6. 4. se v evangelickém kostele v Novém Městě pod Smrkem rozezněly tóny středověkých hudebních nástrojů. O své umění se přijel podělit multiinstrumentalista Tomáš Najbrt. Divákům představil chamuleau, kravský roh, šofar, šalmaj, bisernicu, citeru, niněru,...