Ve středu 30. dubna 2025 proběhla vernisáž výstavy Čas kamene akademického sochaře Petra Váni. Výstavu zahájil ředitel Kláštera Hejnice Jan Heinzl spolu s hejnickým farářem Pavlem Andršem. Podívejte se na fotografie z této unikátní a krásné výstavy.
“Propojením kamene a času, jedině tak může vzniknout socha. Je to čas kamene a čas sochaře. Cítím přítomnost Stvoření, pokud mohu z tak trvanlivého materiálu tesat tvary. Tvary navazují, plynou, potkávají se, a já mám čas je v kameni nacházet. A mám čas nacházet myšlenky při vzniku sochy. Pociťuji to jako dar, jako krásný dar. A prožívám jej mnoho desítek let. Do takového světa jsem se narodil, tvořím jej, prožívám se svými nejbližšími a zvu na setkání s ním. Všechny myšlenky mi byly dány v průběhu času. Jsem za to rád. “
Akademický sochař Petr Váňa se narodil před šedesáti léty
Petr Váňa je uznávaný český sochař a restaurátor, který vstoupil do sochařského ateliéru již ve třinácti letech. Učil se pod vedením mistrů sochařů Jiřího Seiferta a Jindřicha Severy, vystudoval kamenosochařskou školu v Hořicích a absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Stanislava Kolíbala.
Petr Váňa nachází v kameni příběhy, které svou prací zhmotňuje i pro oči ostatních. Jeho tvorba zahrnuje volné kamenné ale i bronzové sochy, prvky v sakrálních stavbách včetně vitráží a významné volné i restaurátorské projekty. Známým se stal zejména díky obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, které věnoval téměř třicet let svého života.
Váňova díla jsou k vidění po celé České republice i v evropských metropolích jako je Berlín, Hannover či Řím. Získal několik významných ocenění, mimo jiné Řád sv. Cyrila a Metoděje či medaili Senátu Parlamentu České republiky. Zúčastnil se několika sympozií a sám organizuje každý druhý rok Sochařské sympozium Cesta mramoru v Dobřichovicích.
V současnosti se věnuje převážně volné tvorbě v ateliérech na břehu řeky Berounky v Dobřichovicích, v nedalekém Karlíku či v italské Carraře. Aktuálně pracuje na projektu dvou soch z bronzu a kamene nazvaných „Sousoší mezi světy“. Obě sochy bude dělit vzdálenost mnoha tisíc kilometrů mezi Českem a Antarktidou. První, socha Madonny Palladia, bude osazena na skále v Tetíně, v místě, kde žila sv. Ludmila. Druhou část sousoší představuje sv. Jan Nepomucký, velký ctitel Palladia a poutník. Svatý Jan se dotkne vize Madony Palladia a spolu se svým autorem doputuje až na své finální umístění na skalním výběžku ostrova Nelson v Antarktidě.
Vybraná restaurátorská díla
· Obnova Mariánského sloupu v Praze včetně kopie sochy Panny Marie a anděla Moudrosti, více na: www.marianskysloup.info
· Pamětní deska v pražské katedrále svatého Víta (kanovníkům, kteří byli pronásledováni v době totality)
· Socha Putti pro Arcibiskupský palác v Praze
· Sousoší Géniů na tympanonu Národního Muzea v Praze
· Hlava „Bradáče“ na Karlově mostě v Praze
· Sousoší Vzkříšení Krista v pražské Loretě
· Čtyři sochy evangelistů na průčelí kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze
Vybrané projekty a realizace
Kromě nesčetné řady oltářů, obrazů a vitráží, Petr Váňa navrhoval i kompletní interiéry sakrálních staveb, vytvořil velké množství volných soch a sousoší a podílel se na mnoha zajímavých projektech.
Mezi ty nejvýznamnější patří:
· Muž Ticha (2022) – postava sv. Jana Nepomuckého s andělem vysekaná z pískovce. Stojí na skalní vyhlídce nad Kamýkem nad Vltavou. Zobrazuje patrona všech lidí od vody, který tišší řeku, aby lidem neublížila a střeží tajemství jemu svěřené, aby nebyla prozrazena.
· Projekt nového kostela Krista Spasitele v Praze na Barrandově (2015–2020), který v roce 2021 vyhrál stavbu roku. Petr Váňa se od začátku projektu
podílel na návrhu interiéru, vytvořil Sochu Krista, sochu Madony a velkoformátové 7 m dlouhé vitráže do oken, realizoval také oltář, ambon, svatostánek a křtitelnici spolu se Stanislavem Kolíbalem a navrhnul zde i nové varhany ve tvaru geologické krajiny se stromem z Ráje.
· Sousoší Naděje, Láska a Víra (2020) – abstraktní sousoší z pískovce vysoké až 3 m, navržené speciálně pro projekt pěti velkých bytových bloků na pražském Krejcárku. Sousoší tvoří tři velké kamenné plachty napnuté v prostoru, v pohybu. Každá ta plocha je jakoby vedená, směřovaná jedním z principů, jedním z tří přání. První je Naděje, směřuje nahoru. Prostřední je Láska, má hladké hřejivé srdce. Třetí socha v popředí je Víra, která jde, kráčí. Čelní plochy kamenů jsou obrysy žen, jemně otesané dlátem. Boční plochy jsou dramatické směry, co nejvíce plasticky prosekány, aby zachycovaly světla a stíny.
· Strom života (2018) – 3 m vysoká pískovcová socha v krajině na kopci Vejdoch u Žďáru nad Sázavou v obci Jámy symbolizuje příběh, kdy se jednotlivé roky, kmeny a větve událostí proplétají a rostou.
· Sousoší svatých Cyrila a Metoděje (2013) – 3 metry vysoké sousoší z řeckého mramoru v podobě brány, kterou lze procházet a kterou tvoří postavy dvou mužů, Cyrila a Metoděje, umístěné před kostelem v Moutnicích u Brna. Příběh sousoší svatých Cyrila a Metoděje si můžete přečíst na: www.cyrilametodej.petrvana.info
· Socha pod vodou (2012) – volná pískovcová socha „Setkání sv. Jana Nepomuckého s andělem,“ kterou potápěči z Willyteamu umístili 40 m pod vodní hladinou přehrady Slapy. Bronzový odlitek jejího modelu se stal součástí mramorové fontány v Římě v koleji sv. Jana Nepomuckého. Detailní příběh o vzniku této sochy najdete na stránkách www.sochapodvodou.cz
Více najdete na: https://petrvana.info
Kontakt: petrvana@petrvana.info
Poděkování patří donátorům této výstavy, Klášteru Hejnice – vzdělávacímu, konferenčnímu a poutnímu domu, mé ženě Pavle, dcerám Elišce a Anežce, synovi Lukášovi a spolubratřím kameníkům Tomášovi Váňovi a Hynkovi Shejbalovi – naší Mariánské huti
Pro pořadatele nafotil Petr Bíma, www.freedlantsko.eu, www.reklama-frydlant.cz, www.bima.cz
Mateřská škola v Bělíkově ulici prošla rozsáhlou rekonstrukcí
Rozsáhlou rekonstrukcí prošla v minulém roce mateřská škola v Bělíkově ulici ve Frýdlantu. Opraveny byly během ní střecha a krov, stará okna byla vyměněna za nová a obnovena byla i fasáda. To vše nákladem více než 4 miliony a 850 tisíc korun bez...
Vlkům se v Česku daří, počet jejich teritorií se zvýšil
V loňském roce zasahovalo do České republiky alespoň částečně na dvaadvacet vlčích teritorií. Informace přinesl terénní monitoring, který probíhá ne celém území ČR.Více se dočtete zde.Zdroj: Liberecká drbna [adrotate...
Ještěd obsadí o jarních prázdninách filmaři, na vrchol nepůjde vyjet ani vyjít
Přístup na Ještěd v Liberci omezí příští týden filmaři. Uzavřená bude v pondělí a úterý pro auta i pěší silnice k vrcholu. Natáčení ovlivní také provoz kabinové lanovky.Více se dočtete zde.Zdroj: Liberecký kraj DNES [adrotate...
Krajská nemocnice Liberec hledá dárce krevní
Jednou z možností léčby těžších průběhů nemoci covid-19 je podávání takzvané rekonvalescenční plazmy od lidí, kteří tuto nemoc v minulosti prodělali. Liberecká krajská nemocnice proto vyzývá vhodné dárce. Jakým způsobem je možné plazmu darovat a...
Češi mají významného spojence v boji proti Turówu. Na těžbu v dole podali stížnost i Němci
Evropská komise obdržela další stížnost na rozšiřování těžby polského hnědouhelného dolu Túrow nedaleko českých a německých hranic. Po české stížnosti, kterou komise uznala, se na ni obrátilo i Německo jménem Žitavy, Görlitz, několika členů...
Podél Fügnerovy ulice chodí lidé po nových chodnících
Nové chodníky včetně osvětleného přechodu pro chodce jsou od konce minulého roku po obou stranách Fügnerovy ulice ve Frýdlantu. Částečně nahradily staré ze 70. let minulého století a částečně byly dostavěny v místech, kde dosud chyběly. Na...
Obce v kraji se mohou zapojit do soutěže Obec přátelská rodinám a seniorům
Získat peníze na podporu aktivity rodin a seniorů mohou obce z Libereckého kraje v celostátní soutěži Obec přátelská rodině. Každoročně ji vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí a jejím prostřednictvím usiluje o propagaci a rozvoj...
Horolezec spadl z ledu v nepřístupném terénu Velkého Štolpichu a zranil se. Pomohla Horská služba
Horská služba zasahovala v neděli u zraněného horolezce v oblasti Velkého Štolpichu v Jizerských horách. Horolezec spadl z velkého kusu ledu a nebyl schopný pohybu. Záchranáři muže pomocí lanové techniky dostali až na cestu a poté k sanitce, muž...
(NE)OBYČEJNÍ: Letecký inženýr, který má v Jizerkách malou farmu a ve volnu zachraňuje životy
Od malička si hrál s traktory a figurkami zvířátek. Jeho snem ale bylo stát se pilotem záchranářského vrtulníku. Řeč je o Aleši Bittnerovi. Původně Jablonečák má nyní v Jizerkách vlastní farmu Vlčí bouda a zároveň je členem Horské služby a...
















































