vitraze jindrichovice freedlantsko

Kostel Nejsvětější Trojice v Jindřichovicích pod Smrkem prochází významnou proměnou – probíhá zde citlivé restaurování historických vitráží, které jsou nejen uměleckým, ale i historickým pokladem celého regionu.

Dvě okna se již vrátila zpět na své původní místo. Další dvě okna jsou právě nyní v péči restaurátora Davida Roskovce. Každé okno si žádá zhruba dva a půl měsíce soustředěné práce – od odborného čištění, přes slepování prasklin, doplňování chybějících dílků, až po precizní obnovu malby jemným štětcem. Výsledek je ohromující – vitráže znovu promlouvají svou původní barevností a jemnými detaily.

Tyto vitráže nejsou jen krásným výtvarným prvkem – představují také významný hmotný odkaz na jednoho z nejvýznamnějších rodáků Jindřichovic, Johanna Felixe Heintschela. Ten pocházel z rodiny obchodníků s vlněnými tkaninami a společně s bratrem Eduardem založil úspěšnou textilní firmu, jejíž produkce směřovala nejen do Evropy, ale i do Střední a Jižní Ameriky, Východní Indie nebo Ruska. Právě jeho rodina patrně stála za pořízením některých vitráží v kostele.

Autorem samotných vitráží je firma Carl Ludwig Türcke ze saské Žitavy, jedna z předních sklářských dílen konce 19. století. Okna vznikla přibližně v roce 1886 a kombinují techniky řezaného, foukaného a malovaného skla vsazovaného do olověných profilů. Každý prvek je vyráběn tak, aby co nejvěrněji odpovídal původnímu výrazu – ať už jde o odstín barvy skla nebo malbu vypalovacími barvami.

Restaurování je možné díky finanční podpoře Libereckého kraje, který pokrývá větší část nákladů. Jde o investici, která má hlubší smysl než pouhou opravu – chrání paměť místa a obnovuje krásu, která odolala času.

Kostel Nejsvětější Trojice

Kostel Nejsvětější Trojice je výraznou dominantou Jindřichovic pod Smrkem a cennou kulturní památkou. Jeho barokní podoba s charakteristickou věží zakončenou cibulovou bání vznikala postupně od 17. století, kdy původní kaple prošla několika stavebními úpravami. Uvnitř návštěvníky zaujme nejen kazatelna či křtitelnice s rokokovými prvky, ale také bohatě zdobený strop se štukovými poli. K historické hodnotě přispívají i varhany z roku 1889, které patří k významným hudebním nástrojům regionu. Aktuálně probíhá jejich restaurování v rámci veřejné iniciativy Adopce varhan, kterou organizuje spolek Campana společně s obcí Jindřichovice pod Smrkem. Každý zájemce může symbolicky adoptovat konkrétní píšťalu a přispět tak na obnovu nástroje. Projekt nejen pomáhá uchovat hudební dědictví, ale také zapojuje veřejnost do péče o památky a posiluje vztah místní komunity ke svému kulturnímu odkazu. Více informací najdete na webu varhany.jindrichovice.cz.

Foto: Kamila Kolaříková

vitraze jindrichovice freedlantsko 3
vitraze jindrichovice freedlantsko 2
Parním vlakem do Jindřichovic!

Parním vlakem do Jindřichovic!

V sobotu 11. srpna 2018 spolek Frýdlantské okresní dráhy pořádá jízdu parního vlaku s lokomotivami 310.0134 a 431.032 v trase Liberec - Jindřichovice pod Smrkem - Raspenava - Jindřichovice pod Smrkem - Liberec. Jízdní řád zveřejníme v následujících dnech....

číst více
V Černousích hořely balíky sena

V Černousích hořely balíky sena

LIBERECKO - Během čtvrteční noci došlo v obci Černousy na Frýdlantsku k požáru 14 balíků sena. Předběžná škoda je 10 tisíc korun.  Ve čtvrtek 12. července 2018 oznámil na tísňovou linku kolem páté hodiny ranní řidič linkového autobusu, který projížděl obcí...

číst více
Retro Prague historic rally v Hejnicích

Retro Prague historic rally v Hejnicích

V sobotu 14. 7. 2018 Hejnicemi projelo 50-70 historických automobilů. V 11 hodin se jezdci i veteráni zastavili u Kostela Navštívení Panny Marie, kde přijmuli požehnání od hejnického pana faráře Pavla Andrše. Jednalo se o jediněčnou příležitost vidět...

číst více
Vznikla pocitová mapa Frýdlantu

Vznikla pocitová mapa Frýdlantu

Na akci Frýdlant se baví mohli lidé přispět ke vzniku takzvané pocitové mapy. Vznikala po celou dobu programu v městském parku na stanovišti Free-clubu. Jakub Husák se svým týmem tam diskutovali s Frýdlanťáky každého věku o tom, kde se jim ve Frýdlantu...

číst více

Pin It on Pinterest