119 let od nehody Heřmaničky: dramatické ráno na trati Heřmanice – Frýdlant

Ve čtvrtek 24. ledna 1907 došlo v ranních hodinách na železniční trati mezi Heřmanicemi a Frýdlantem k vážnému železničnímu neštěstí, které se jen shodou okolností neproměnilo v tragédii s oběťmi na životech. Za silné bouře vyjel z kunratického nádraží první ranní vlak číslo 201. Krátce po výjezdu na trať však nárazový vítr převrátil několik vagonů na konci soupravy. Ty se následně svezly po náspu trati a strhly s sebou také služební vůz a jeden vagon určený pro cestující. Lokomotiva naštěstí zůstala na kolejích.

Ve vlaku utrpěly lehká zranění čtyři osoby. Na místo neštěstí byl okamžitě povolán obvodní lékař MUDr. Metzel, který zraněným poskytl první pomoc. Krátce nato dorazila také soudní komise vedená JUDr. Jindřichem, jejímž úkolem bylo sepsání zprávy o průběhu nehody a vyčíslení vzniklých škod.

Velkým štěstím bylo, že se všichni cestující vyvázli bez vážnějších následků. Mezi pasažéry se totiž nacházeli nejen zaměstnanci železnice, ale také větší množství školou povinných dětí. Událost tak skončila především silným leknutím, nikoli tragédií.

Heřmanička – malá trať s velkým příběhem

Železniční trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice, lidově nazývaná Heřmanička, byla jednokolejná úzkorozchodná místní dráha se specifickým rozchodem 750 mm. Spojovala město Frýdlant s obcí Heřmanice na tehdejších česko-německých hranicích a v Heřmanicích plynule navazovala na síť saských úzkorozchodných drah. Díky tomu bylo možné železniční spojení z Frýdlantu až do dnešní Bogatyně a Žitavy. Na území Předlitavska šlo o zcela výjimečnou trať – žádná jiná veřejná železnice s tímto rozchodem zde neexistovala a zároveň se jednalo o jediný mezistátní přechod, kde úzkorozchodná trať tvořila mezinárodní spoj.

O vybudování tratě se začalo uvažovat v souvislosti s rozvojem průmyslu v jihozápadní části Frýdlantska. Po neuskutečněných plánech na trať s běžným rozchodem ze Žitavy přes Frýdlant se okresní úřad ve Frýdlantu zasadil o výstavbu spojení do Heřmanic. Stavba byla zahájena počátkem roku 1899 ve spolupráci s německým podnikatelem Herrmannem Bachsteinem a jeho stavební firmou. Slavnostní zahájení provozu proběhlo 25. srpna 1900 za velkého zájmu veřejnosti.

Trať si brzy našla své místo v regionu – v jejím okolí vznikaly nové průmyslové podniky a železnice zajišťovala jak osobní, tak nákladní dopravu. Provozující společnost Frýdlantské okresní dráhy se však během první světové války a v následujících letech dostala do vážných finančních potíží, které vyústily mimo jiné i ve stávku zaměstnanců. Od počátku roku 1925 proto provoz převzaly Československé státní dráhy.

Po druhé světové válce začala být trať kvůli nízké rentabilitě považována za problematickou. Osobní doprava byla ukončena na konci září 1947, nákladní v březnu 1951. Na přání obcí v okolí tratě došlo v roce 1957 k obnovení provozu, avšak zájem o nákladní dopravu postupně klesal a v roce 1964 skončila definitivně. Osobní doprava pokračovala až do poloviny 70. let.

Na základě celostátní studie efektivity železničních tratí bylo rozhodnuto o jejím zrušení a provoz Heřmaničky byl definitivně ukončen 13. ledna 1976. Část vozového parku byla převedena na úzkorozchodné tratě v okolí Jindřichova Hradce, zbytek byl sešrotován a kolejnice skončily v polovině 90. let ve sběrných surovinách.

Přesto Heřmanička z paměti regionu nezmizela. V roce 2004 vzniklo uskupení nadšenců, které o čtyři roky později otevřelo v bývalé frýdlantské výtopně muzeum věnované této trati. Cílem spolku je obnova alespoň části železnice. Opačný pohled má obec Heřmanice, která by na bývalém železničním tělese ráda vybudovala cyklostezku.

Dnes už Heřmanička patří minulosti, přesto zůstává důležitou součástí historie Frýdlantska. Připomíná dobu, kdy železnice zásadně ovlivňovala každodenní život obyvatel regionu – a kdy i krátká lokální trať dokázala psát dramatické příběhy.

Zdroj: Miloslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát – Album starých pohlednic Frýdlantsko (2009)