Historie

Historie regionu Frýdlantsko

První osídlení Frýdlantského výběžku
[singlepic id=1613 w=101 h=133 float=left]Frýdlantský výběžek a Jizerské hory patřily odedávna k nejchladnějším a nejméně přístupným oblastem  českých zemí. Proto se jim soustavné osídlení dlouho vyhýbalo. Nejstarší doklady lidské existence jsou známy z Pohanských kamenů nad Višňovou. Zdejší nálezy kamenných seker pocházejí z pozdní doby kamenné. Na znělcovém vrchu Chlum nad Raspenavou bývalo hradiště v době bronzové, dodnes se vedou spory o to, kdo je vlastně obýval.
Územím procházely odedávna jen obchodní nepohodlné stezky, které spojovaly Čechy s Lužicí a se Slezkem. Svědčí o tom nečetné archeologické nálezy římských mincí.
Počátky osídlení zdejšího kraje sahají do 6. století našeho letopočtu. Prvními osídlenci byli slovanští rybáři a lovci ze sousední Lužice. Lužickosrbské kmeny zde poté žily více jak sedm set let. Poté byly nadobro poněmčeny kolonisty ze Saska a Lužice.
Po dávných Slovanech zůstaly na Frýdlantsku zbytky Hradišť v Loučné a Předláncích. Také řada jmen obcí jako například Černousy, Ves, Předlánce, Loučná a říček Smědá, Lomnice či Řasnice jsou lužickosrbského původu a později byla jen zkomolena.
Ještě ve 12.století bývalo Frýdlantsko součástí Záhvozdu, širokého pruhu území v povodí řeky Nisy, který nenáležel k Čechám. Vládl zde míšeňský biskup. Hranice Frýdlantska, zhruba v té podobě jak je známe dnes, se ustálily v polovině 13.století. Od té doby toto území trvale patřilo k českému království.

Bibersteinové
[singlepic id=1614 w=101 h=133 float=left]Protože přes dnešní Frýdlant vedla důležitá zemská stezka, byla na čedičové skále postavena strážní věž, zvaná Indica, v pozdějších dobách přestavěná na hrad.
Frýdlantský hrad byl založen v polovině 13. století pány z Ostrve. Roku 1278 ho koupil od českého krále Přemysla Otakara II. za 800 hřiven stříbra Rudolf z Bibersteinů. Tento rod, který byl  energický odpůrce českého krále Jiříka z Poděbrad a husitů, zde žil až do vymření rodové větve v roce 1551. Pod správu hradu patřila od začátku 14. století i osada Liberec.
Ve 13. století se objevují na Frýdlantsku další osady jako například Hejnice, Ludvíkov pod Smrkem nebo Lázně Libverda.
Hejnice, Ves v háji, je poprvé zmiňována v souvislosti s kostelem v roce 1346. Přibližně ve stejnou dobu vznikla osada Ludvíkov pod Smrkem, který byl založena jako středověká kolonizační vesnice západně od vrchu Měděnec. Důkazem jejího stáří je jednolodní kostel sv. Patra a Pavla, jehož jádro lze datovat do 13. století. První písemná zmínka o Lázních Libverda je z roku 1381, kdy se jí říkalo Lybenwerde. Zápis je uveden v tzv. urbáři frýdlantského panství, který v té době přinášel úplný výčet poddanských vesnic a jejich obyvatel s udáním majetku a povinností.

Redernové – Gallasové – Clamové
[singlepic id=1615 w=101 h=133 float=left]V roce 1558 koupil frýdlantské panství Bedřich z Redernu. Ihned po svém příchodu změnil všechny kostely na svém panství na protestantské. Pouze mariánský poutní kostel v Hejnicích nemohl být kvůli četným poutím z okolních katolických panství změněn, byl proto uzavřen. Nástupem Redernů nastal hospodářský rozkvět Frýdlantska. Byl podporován rozvoj řemesel, hlavně plátenictví, bylo založeno několik nových vesnic. Posledním vlastníkem z rodu Redernů byl Kryštof z Redernu, kterému byly pro podporu Fridricha Falckého po bitvě na Bílé hoře zabaveny všechny statky a byl prohlášen za zrádce majestátu.
V roce 1622 koupil frýdlantské panství od císaře Ferdinanda II. generalisimus Albrecht Eusebius z Valdštejna a s ním se do celého panství vrátilo katolictví. Frýdlantské panství se stalo součástí jeho knížectví, povýšeného roku 1625 na vévodství.
V roce 1636 získal frýdlantské panství od císaře Ferdinanda II. jako odměnu za věrnost v tažení proti Albrechtu z Valdštejna hrabě Matyáš Gallas de Campo. Frýdlantsko až do roku 1647 trpělo závěrem třicetileté války, po které následovala silná rekatolizace protestantských poddaných. Mnoho z nich se proto rozhodlo pro emigraci.
V roce 1757 umřel poslední hrabě Filip Josef Gallas. Poněvadž neměl děti, byl ustanoven za dědice panství jeho synovec Kristián Filip Clam s podmínkou, že on i jeho potomci připojí ke svému jménu také jméno Gallas a budou užívat také Gallasovský erb. Tak vznikla nová rodová větev Clam-Gallasů.
Poslední mužský potomek František Clam-Gallas zemřel roku 1930. Poslední majitelkou frýdlantského zámku byla Clotilda Clam-Gallasová, která v dubnu 1945 odjela do Vídně. Zemřela 21. 11. 1975 v Salzburgu.

…více na http://hledani.turistik.cz/frydlantsky-vybezek.htm

2 komentáře

  1. Zuzana Vaňková

    Dobrý den,nikde se nemůžu dočíst,co se s městem dělo v době první a druhé světové války. Jsou někde dostupné informace? Děkuji za odpověď a případné odkazy.

    Odpovìdìt
  2. odjela ne zcela dobrovolně

    Dobrý den,
    pěkný stručný popis. jenom Clotilda Clam-Gallasová by si zasloužila větu „byla donucena k odjezdu“. Takhle to vypadá, jako když se stěhovala čirou náhodou v 1945 🙂

    Odpovìdìt

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Pin It on Pinterest

Share This
X

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close