BEDŘICHOV – Výsadba pamětního stromu Franzi Clam – Gallasovi, poslednímu muži slavného rodu, se uskuteční u příležitosti 160. výročí jeho narození v sobotu 17. května v 15 hodin na Nové Louce u Bedřichova v Jizerských horách.
Franz hrabě Clam-Gallas * 26. 7. 1854 Liberec – † 20. 1. 1930 Frýdlant
V létě roku 1854, se na libereckém zámku narodil Klotildě hraběnce Clam-Gallasové, rozené Dietrichsteinové, a Eduardu syn František. Dětství prožil na rodových sídlech v Čechách a v Rakousku, kde byl vychováván přísnou anglickou vychovatelkou k pokoře a střídmosti. Univerzitní vzdělání získal v oborech právo a historie. František vyrostl v osobnost, na kterou se nezapomíná, a když po smrti svého otce přebírá rozsáhlý majetek, necítí se jako jeho vlastník, nýbrž jen dočasný správce a opatrovatel pro další generace. Jeho velkým zájmem byla příroda a především lesy Jizerských hor, které miloval a jejichž správě se věnoval teoreticky i prakticky. Sám sportovně založený rád jezdil na koni a v zimě na běžkách. Hrál tenis a provozoval další sporty. Patřil mezi první motoristy v českých zemích a u vídeňského dvora byl ctěn již jako mladý gentleman, což dokládá, že si jej v roce 1884 vybrala císařovna Alžběta, aby ji doprovázel na cestě do Anglie. V roce 1882 se ve Vídni oženil s Marií hraběnkou Hoyosovou, která mu porodila sedm dcer. Byl milujícím otcem smířeným s tím, že je posledním svého rodu. Byl osobností, která pro rodinu i zdejší obyvatele znamenala mnoho. Ne však proto, že byl šlechticem a posledním mužem svého rodu, ale proto, jaký byl. Jeho dobré srdce, laskavý humor i moudrost byly tím, co jej charakterizovalo. Rodové motto: „Věrni osudu, statečně jej následujeme“ naplňoval až do své smrti. Hrabě Clam-Gallas byl široce uznávanou, skutečnou autoritou. Jeho péčí a podporou se v Jizerských horách rozvíjely turismus a spolkový život. Z pozice patrona spravoval 27 kostelů a hejnický klášter. Když objevil talent pozdějšího významného sochaře Heinricha Scholze z dnešní Raspenavy, neváhal jej podporovat ve studiích stejně, jako jeho děd malíře Führicha.
V závěru svého života byl konfrontován s dalekosáhlými společenskými, politickými i majetkovými změnami. Nebylo pro něho snadné přijmout je. Ztratil mnoho z toho, co miloval, a čemu odpovědně zasvětil svůj život. Trápil se důsledky prvorepublikové pozemkové reformy. František umírá v lednu 1930. Jeho smrt hluboce zasáhla nejen rodinu. Nekrology byly otištěny v mnoha denících i časopisech bývalého habsburského mocnářství. S Franzem hrabětem z Clam-Gallasu se loučily tisíce – členové rodiny, přátelé, obyvatelé všech míst, se kterými byl spojen. Kondolenci zasílá i prezidentská kancelář. Když dnes vstoupíte do ambitu hejnického chrámu, spatříte jeho epitaf, kterému dominuje sv. Martin předávající ze sedla svého koně svůj šat žebrákovi. Legenda, která byla naplněna. Pod jeho reliéfem čteme prosté sdělení: Franciscus comes de Clam-Gallas.
Akci pořádají Lesy ČR.
