Křest nové knihy Jana Šebelky „Podivín, který okrášlil svět aneb Vzpomínání na Gustava Ginzela“

V pátek 25. 9. 2015, v 18.00 hodin se ve velkém sále Krajské vědecké knihovny (2. patro) uskuteční literární beseda spojená se křtem nové knihy. Hlavním hostem bude autor knihy Jan Šebelka. Na Gustava Ginzela v knize vzpomínají známí spisovatelé (Miloslav Nevrlý, Miloš Zapletal, Jaromír Štětina), geologové (Miroslav Krůta Mydlík), vědci (Jiří Haleš), cestovatelé (František Sláma, Petr Tischer, Mnislav Zelený Atapana), faráři (Heinz Eggert, Aleš Jaluška) a další osobnosti.

PLAKAT_GINZEL_840_px

Celkem deset paragrafů a deset soudů jsem měl. Byl jsem zavřenej kvůli tomu, že lidi chodili ke mně a k těm ostatním ne. Ale kvůli tomu mě nemůžou zavřít, žejo. Můj první paragraf byl maření dozoru státu nad církvemi, protože jeden z mých hostů lákal druhýho hosta ke svědkům Jehovovým. A ten druhej, byl zrovna ze státní bezpečnosti NDR, byl to horolezec a jel v roce 89, hned jak otevřeli hranice, na Vánoce do Švýcarska, a byl tam zasypán lavinou. Byl hned mrtvej. A ten, kterej ho  verboval, ten je teď předsedou německýho horolezeckýho svazu, saskýho horolezeckýho svazu. Taky, že prej jsem za války tady hajloval a to jsem neřek ještě to původní, co říkali a rozšířili vo mě, že jsem tady dole, je tam vodní kolo v tom sklepě, prej zastřelil Poláky. To mně bylo zrovna osm roků v tý době…

Na začátku prázdnin mě zavřeli a na konci prázdnin pustili. Pobuřování jsem měl, spekulaci, hanobení republiky, ohrožování mravnosti, výtržnictví jsem měl. Třeba pobuřování bylo, že jsme měli koně v místnosti. Kůň tam byl deset minut a soud o tom jednal hodinu. Jenže s tím koněm to bylo tak, že stál při Jizerský padesátce venku a bylo mínus třicet stupňů…

Ukázka z knihy a poděkování

Úryvek z dopisu RNDr. Miloslava Nevrlého předsedovi vlády ČSSR Lubomíru Štrougalovi

… nevinnou zábavu, které jsem byl před lety zcela náhodným účastníkem, kdy G. Ginzel skákal ve starém kabátě a požárnické přílbě z NDR do hnoje, představil prokurátor jako pohybování se po Jizerce „v uniformě SS“, a následkem toho jako sympatie k nacismu.
V obžalobě i rozsudku je uveden jako další důkaz sympatií k nacismu legitimace Hilterjungend, nalezená při domovní prohlídce, přestože z legitimace vyplývá (a proto si ji G. Ginzel na doporučení úřadů při poválečném vyšetřování ponechal), že obžalovaný byl jako desetiletý chlapec členem této organizace pouhé dva měsíce v roce 1942 a potom se jeho otci podařilo jej odtamtud uvolnit.
Razítkování knih, jejichž prodej G. Ginzel na Jizerce zcela legálně provozoval (to soud nezpochybňoval), bylo kvalifikováno jako spekulace, lákající majitele razítkované knihy k přenocování a tím i k obohacení majitele domu. To byl jeden z hlavních důvodů trestu a důvod k propadnutí všech orazítkovaných knih státu. Já sám jsem byl ale mnohokrát svědkem, jak lidé si knihy razítkovali sami, a dokonce přinášeli z domova k orazítkování knihy vlastní.
Domnívám se, vážený soudruhu předsedo vlády, že v případě Gustava Ginzela se jedná o nedorozumění, která patrně vzniklo z jeho zcela neobvyklého a řadu lidí jistě dráždícího nekonformního způsobu života, který vyvolává závist a pozornost, ale není nezákonný. Mohu Vás ujistit, že za více než čtvrt století, po které G. Ginzela znám, jsem se jednoznačně přesvědčil, že jeho záliby a zájmy jsou zcela vyhraněné a týkají se cestovatelství, přírody, vlastivědy apod. a že například to, co jsme zvyklí nazývat „politikou“ v širším slova smyslu, je mu zcela a bytostně vzdáleno. Nesoudím, je-li to dobré nebo špatné, ale vědí to o něm všichni lidé, kteří s ním v Jizerských horách i jinde přišli do styku. Tím absurdnější se jim musí zdát jeho odsouzení za pobuřování, znevažování zdejšího státu, politické insinuace atp. Opak je pravdou. Jasně si pamatuji, jak v letech po roce 1968 byl jediným, kdo doprovázel po Československu výpravy sovětských horolezců, a to z ryzího sportovního internacionálního přátelství. Byl mnohokrát v Sovětském svazu a přednášel o něm často a kvalifikovaně i před vysokými stranickými a odborářskými činiteli. Má sice svérázný, bezpochyby pro mnohé lidi trochu toporný, horácký humor, umocněný jeho poněkud špatnou češtinou, ale ani v tomto ohledu se ničeho nezákonného nedopouštěl. Je navíc i skutečným podivínem, to jest je schopen věcí, které by nikdo z lidí, které znám, neabsolvoval. Vzpomínám, jak se vracel ze Sibiře s krosnou obtíženou kromě horolezecké výzbroje i několika obrovskými neskladnými rohy kozorožců, samovarem, losím parožím a starým kbelíkem, ve kterém v horách vařili. Šel s tím pěšky sta kilometrů a dopravil to na zádech prakticky přes půl zeměkoule jen proto, aby to mohl umístit do svého zamilovaného Hnojového domu na Jizerce, který se mu stal osudem.
Jsem již starší a na věci nezúčastněný člověk. Dovolil jsem si Vás o celé záležitosti informovat také proto, že mám jako občan tohoto státu zájem, aby v myslích lidí nebyla zpochybňována právní jistota, kterou jim má stát poskytovat. Ginzelova soudního procesu se zúčastnila široká veřejnost, většinou mladí lidé, protože jmenovaný je v Jizerských horách osobou velmi populární…

Poděkování

Vydání knihy umožnila podpora Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor.

Text knihy by nevznikl bez pomoci mnoha lidí, kteří se na jejím vzniku podíleli buď vlastními vzpomínkami, nebo připomínkami a radami. Její základ tvoří rozšířený nekrolog Miloslava Nevrlého a vyprávění Gustava Ginzela, které zaznamenal a přepsal Jiří Preisler z Liberce v roce 1995 po požáru jeho domu. Nemít tyto dva obsáhlé příspěvky, nikdy bych se do piplavé práce shánění jeho spolucestovatelů, známých a kamarádů nepustil. Miloslavu Nevrlému patří ještě jedno poděkování za to, že se uvolnil mi dělat „něžnou supervizi“, jak to sám nazval.
Dík patří všem, kteří příspěvky sami napsali, nebo u piva vyprávěli. Zároveň bych se jim chtěl omluvit za to, že jsem je prudil a páčil z nich jejich vzpomínky. Bohužel, u některých nebyla průda úspěšná, což mi je líto. (Mimo jiné jsem neuspěl u Lubomíra Štrougala.)
Zásluhu na vzniku knihy má také pan Vladimír Horáček z Liberce, který mi velmi pomohl se sháněním lidí, kteří Gustava Ginzela znali.

Poděkování lidem (celkem jich bylo 115), kteří přispěli na vydání knihy na www.hithit.cz

Rodina Adamcova Nová Ves
Jan Sůra, Liberec
Josef Hrubeš, Liberec
Jiří Tomášek, Turnov
Josef Lank, Liberec
Martin Vondra, Liberec
Jan Podhora, Hejnice
Tomáš Mikolanda, Liberec
Stanislav Louma, Frýdlant v Čechách
Ondřej Liška, Brno
Ondřej Kráčalík, Liberec
Libor Bednařík, Liberec
Pavlína Pancová Šimková, Bořkov
Milada Prokopová, Liberec
Soňa Kratochvílová, Liberec
Jaroslav Zámečník, Liberec
Vlasta Vavrinova, Oberviechtach, Deutschland
Libor Nejezchleb, Liberec,
Karel Milský, Liberec
Zdeněk Hermoch, Tanvald
Aleš Bednařík, Miroslav
Tomáš Krupka, Zásada
Ivan Šmaus, Bedřichov
Lucie Peláková, Praha 3
Tom Řepík, Chomutov
Jan Picek, Lučany nad Nisou
Jan Svoboda, Dolní Řasnice
Aleš Bobek, Jablonec nad Nisou
Bořivoj Pohl, Liberec
Jan Votruba, Liberec
Milan Zoubek, Albrechtice v Jizerských horách
Vendula Ottisová, Liberec
Jiří Hušek, Oldřichov v Hájích
Alena Režná, Liberec
Marcel Kratochvíl, Liberec
Jirka Kosek, Filipka
Jiří Zaplatílek, Liberec
Zdeněk Spevak, Calgery, Canada
Nikola Rafaj, Šimonovice
Jitka Klingerová, Chrastava
Petr Pávek, Jindřichovice pod Smrkem
Míša Šťastná, Pec pod Sněžkou
Ondřej Šouba, Liberec
Pavel Jelínek, firma Ermeg
Klaus Porsche, Nidderau, Deutschland

Chtěl bych také poděkovat všem příznivcům a čtenářům portálu Freedlantsko.eu, kteří přispěli na knihu Podivín, který okrášlil svět aneb Vzpomínání na Gustava Ginzela.

autor knihy
Jan Šebelka

O autorovi

autor

Jan Šebelka
22. 3. 1951 v Děčíně, žije v Liberci

Vystudoval FAMU Praha, obor dramaturgie  a scenáristika. Pracoval jako závozník, dělník, vychovatel, vedoucí internátu a v letech 1993 až 2014 byl novinář. V roce 2001 vydal s astroložkou Alenou Kárníkovou knihu Kdy s lunou do postele. Ve stejném roce vyšel první díl jeho liberecké tragikomedie Případ spravedlivého vraha. Druhý díl Smrt podle Marka vyšel v roce 2002, třetí román s názvem Perpetuum mobile aneb Vládcové v r. 2003.  Je spoluautorem knihy rozhovorů Petr Pávek: Mám vizi (2005). V roce 2007 přibyl k jeho bibliografii román Koktejlový úkrok Otýlie B. Je autorem životopisného rozhovoru v černobílé monografii Jan Pikous: Subjektivní fotografie (2008) a knihy rozhovorů s legionářem Stanislavem Hněličkou  Byl jsem tobruckou krysou (2008, rozšířené vydání 2014). V roce 2010 vydal Román pro Quida.

Výzva autora

Tato kniha si nečiní nárok na úplný obraz „podivína, který okrášlil svět“. Je toliko souborem vzpomínek na Gustava Ginzela, které se mi podařilo během několika měsíců shromáždit. Přestože se v ní některé příběhy opakují, věřím, že mnoho dalších historek z jeho života zatím zůstává utajeno. Z toho důvodu považuji její vydání za určitý základ, na kterém je možné dál stavět jak textově, tak obrazově.

Proto bych chtěl požádat všechny, kteří by mohli obraz legendy Jizerských hor jakkoliv rozšířit, aby se na mě, budou-li chtít, obrátili.  jakub.sebelka@volny.cz

Galerie

Tiráž

Vyprosil, sestavil, editoval a napsal Jan Šebelka
Podivín, který okrášlil svět aneb Vzpomínání na Gustava Ginzela

Supervize: Miloslav Nevrlý
Texty: Aleš Jaluška, Miloslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát, Hans Ginzel, Oldřich Lhotský, Roman Karpaš, Bernd Raffelt, Gustav Ginzel (Jiří Preisler), Naděžda Gutzerová, Otakar Štěrba, Jaromír Štětina, Jiří Haleš, Mnislav Zelený Atapana, Blahoslav Braun, Petr Tischer, František Sláma, Miroslav Krůta, Miloš Zapletal, Zdeněk Lukeš, Siegfried Weiss, Heinz Eggert a Jan Šebelka

Foto: Roman Karpaš, Miloslav Nevrlý, Jiří Haleš, Jan Šebelka, Milan Drahoňovský, Aleš Ječmen, archiv Jiřího Langera, Gustav Ginzel, Rudolf Ginzel, Richard Višňák, František Sláma, Otakar Štěrba, Miroslav Krůta, Martin S., Aleš Tauchman, Petr Bíma a archiv.

Kresby: Petr Ferdyš Polda

Grafická úprava a obálka: Petr Bíma, www.petrbima.cz

Spojení na autora Jana Šebelku: jakub.sebelka@volny.cz
Vydal Kruh autorů Liberecka a Jan Šebelka, Liberec 2015

Vytiskla tiskárna
TISK SPRINT s.r.o.
Vestecká ul.541
252 42 Jesenice – Vestec

ISBN: 978-80-904798-7-6

Relevantní odkazy

http://www.frydlantsko.eu/tag/gustav-ginzel/

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1559938-pabitel-gustav-ginzel-z-hnojoveho-domu-na-jizerce

http://www.serius.cz/podivin-ktery-okraslil-svet-aneb-vzpominani-na-gustava-ginzela

http://liberec.idnes.cz/gustav-ginzel-sebelka-hnojovy-dum-jizerka-jizerske-hory-kniha-internet-hithit-19t-/liberec-zpravy.aspx?c=A150618_115938_liberec-zpravy_ddt

http://www.nasliberec.cz/aktuality/podivin-ktery-okraslil-svet-aneb-vzpominani-na-gustava-ginzela.php

 

Autor: Redakce / Petr Bíma

tel.: 778 800 778, 482 312 599 mail: petr@bima.cz web: www.petrbima.cz
Sdílet tento příspěvek na

Trackbacky/Pingbacky

  1. Nová kniha o jizerskohorském podivínovi je plná vzpomínek na Hnojový dům i bývalý režim | FRÝDLANTSKO - […] http://www.frydlantsko.eu/krest-nove-knihy-jana-sebelky-podivin-ktery-okraslil-svet-aneb-vzpominani-… […]

Odeslat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pin It on Pinterest

Share This