[singlepic id=1891 w=101 h=133 float=left]Jindřichovice p.S. / Lunaria – V letošním roce se nám ze tří zdrojů (Liberecký kraj, Nadace partnerství, ČSOP) podařilo poskládat potřebné peníze na pokračování v projektu „Krajina útulná“. V minulých letech jsme založili kolem našich luk meze, které, až vyrostou, budou důležitým útočištěm různých druhů ptáků a hmyzu. V padesátých letech se rozoráním mezí průměrná velikost jednoho lánu, tedy od meze k mezi, zvětšila ze 3 hektarů na 500 hektarů. To mělo za následek vyhynutí velké části bylin, trav, hmyzu i ptáků a tím narušení rovnováhy v přírodě, mimo jiné i občasné lavinovité šíření invazivních druhů, takzvaných škůdců. Pochopitelně byla narušena i rovnováha vody v přírodě, proto další částí našeho dlouhodobého projektu bylo obnovení dvou rybníčků v našem „pralese“ a vytvoření tří malých tůní na loukách. V nich nyní kromě řady vzácných druhů vážek, šidélek a jiného hmyzu žijí i vodní plži plovatky a také velmi ohrožení čolci, což z našich tůní tvoří významný biotop, o nějž se intenzivně zajímají výzkumníci až z kraje rybníků – z Třeboně. Třetí částí dlouhodobého projektu byl pokusný výsev původních květnatých luk na ploše půl hektaru, který jsme uskutečnili v roce 2001. Protože ten výsev byl úspěšný a asi 60 druhů bylin a trav, které už bohužel ve volné přírodě většinou nenajdete, se tady ujalo, rozhodli jsme se tento projekt rozšířit.
Tím tedy přecházíme k tomu, co se na našich loukách bude tento podzim dít. Mnozí z vás totiž míří na procházky i naším směrem a mohli by být překvapeni, proč se tam děje to či ono, protože často nebude patrný okamžitý výsledek. Tak tedy s naším „dvorním dodavatelem“ Jirkou Zezulkou jsme domluveni, že letos na podzim zorá a uvláčí tři hektary z naší louky. Na takto připravenou plochu pak vysijeme osivo původních druhů bylin a trav z firmy Planta Naturalis, která ho pro nás vypěstovala a namíchala podle podmínek naší lokality. V prvním roce nebudou výsledky příliš patrné, protože louku budeme muset posekat asi třikrát, aby se utlumil růst plevelů a aby nové rostlinky měly dost času budovat svůj kořenový systém. Teprve v dalším roce už jich část vykvete, ale na skutečnou radost z plně rozkvetlé louky všech barev si budeme muset počkat až za tři roky. Péče o krajinu zpravidla nepřináší okamžité výsledky, je třeba trpělivosti.
Tak tomu bude i v případě dalších malých vodních ploch, které máme letos také v plánu. Podle rad odborníků asi o půl metru navýšíme hráz spodního rybníčku v pralese a obnovíme ještě rybníček prostřední. Ke všem rybníčkům pustíme více světla, což se sice neobejde bez kácení některých stromů (vesměs jen náletů bříz a osik, vzácnější stromy zůstanou stát), ale zahřeje to rybníčky o několik stupňů, což je důležité pro vývojová stádia obojživelníků. Jinak v pralese samozřejmě nekácíme žádné stromy, toto je výjimka, protože ochrana ohrožených druhů obojživelníků má v tomto případě přednost. Rovněž na loukách přibudou ještě dvě menší a mělčí tůně, pro větší pestrost nabízených vodních ploch. Ale i na jejich nové obyvatele ať už z rostlinné či živočišné říše si budeme muset počkat…
Věříme tedy, že se těmito zásahy podaří zase o kousek přiblížit krajinu v okolí Jindřichovic krajině přirozené, i když to nebude hned. My můžeme určité přírodní procesy nastartovat a trochu usměrňovat, ale k dokončení je musíme s pokorou předat přírodě…
Pokud by někdo z Vás, ať už v rámci právě probíhajících komplexních pozemkových úprav a nebo i čistě z vlastní iniciativy, chtěl podobně pomoci krajině ve svém okolí, může se přijít inspirovat a mohu Vám poradit i vhodné finanční zdroje a postupy k realizaci náročnějších akcí.
Zbyněk Vlk, občanské sdružení Lunaria
Zdroj: Jindřichovické listy, www.jindrichovice.cz
