[singlepic id=3792 w=101 h=133 float=left]JINDŘICHOVICE POD SMRKEM – Pokud bych hledal nejnevděčnější vedoucí posty na světě, byla by funkce ředitele školy rozhodně jedním z kandidátů na první místa. Základní školy jsou totiž z hlediska zákonů ve velmi zvláštním postavení. Na jednu stranu musí poskytnout vzdělání všem dětem, i těm, kteří o to vůbec nejeví zájem (nebo jejich rodiče). V tom se liší téměř od všech jiných firem a institucí (včetně středních a vysokých škol), které mají mezi svými klienty jen ty, kteří opravdu o jejich služby stojí. Na druhou stranu musí uspokojit požadavky ministerstva školství, navazujících škol, zřizovatele, hygieny, rodičů, dětí i učitelů. Již z tohoto výčtu je patrné, že ty požadavky budou často diametrálně odlišné… A nakonec je nad školami hrozba finanční – pokud neplní požadavky zřizovatele, může jim ten sáhnout na peníze, pokud neplní požadavky rodičů, ti dají své dítě jinam a škola tak přijde o část financí od státu, které se vypočítávají z počtu žáků. A to je velká bolest zejména malých škol, jako je ta jindřichovická.
Samozřejmě že rodiče mají toto nezpochybnitelné právo. Nicméně jako rodič a člen školské rady za rodiče bych se přimlouval, aby tohoto práva rodiče využívali obezřetně a moudře, nikoliv jako způsobu mocenského boje, ale jako poslední možnosti, když se zájmy rodičů a zájmy konkrétní školy opravdu míjejí. Jindřichovická škola má půl roku novou paní ředitelku a i když třeba já jsem při konkurzu dal hlas jinému kandidátovi, přijímám situaci takovou, jaká je. A vidím, že se paní ředitelka poctivě snaží řešit ty problémy, které na škole vznikají. Neříkám, že bych všechny řešil stejně, ale opravdu vidím, že je řeší poctivě. Velkým problémem je nesehranost nově vznikajícího učitelského týmu. Po odchodu paní Dvořákové ve zkušební době se situace musela řešit záskoky a až na začátku února bude mít nová paní učitelka po státnicích. Za sebe mohu říct, že všichni současní učitelé jsou sympatickými a zajímavými lidmi s velkým zájmem o tuto školu. Věřím tomu, že podaří-li se tomuto týmu sehrát, bude pro školu opravdu přínosem.
Alternativní přístup této školy samozřejmě přitahuje i rodiče dětí se specifickými poruchami učení nebo jinými potížemi. To s sebou nese nutnost individuálního přístupu, na nějž ne vždy je dost času a ne vždy dost zkušeností. A každý takový žák samozřejmě zabírá i podstatnou část pozornosti učitele, což může vést ke komplikacím ve zbytku třídy. Ale i tyhle případy je nezbytné řešit ve prospěch školy jako celku – ale ne vždy se vůbec ví, jak je lze řešit. A v tom bych chtěl vás – rodiče i zástupce zřizovatele pozvat ke společným jednáním. Máte-li témata, kde se chcete na něco zeptat nebo řešit nějaké problémy, zkuste do školy přijít a buďte konkrétní, jasní a vstřícní. Já mám z řady jednání s paní ředitelkou, kdy jsme často vycházeli z jiných pozic a hájili jiná počáteční stanoviska, velmi příznivý dojem. Vždy jsme si vyjasnili ta stanoviska, vzájemně je přijali a pochopili a na základě mantinelů, daných zákony a možnostmi školy, jsme se snažili dobrat pro obě strany uspokojivých řešení. A věřím tomu, že s kýmkoliv z vás bude jednáno stejně.
Proto věřím, že je dobré, abyste chodili na individuální i společné třídní schůzky a věcně tam otvírali potřebná témata. Můžete si domluvit i samostatnou konzultaci s učiteli či ředitelkou a v případě potřeby můžete samozřejmě kontaktovat i mě, jakožto člena školské rady za rodiče. Váš požadavek pak můžu buď tlumočit vedení školy a nebo vám při jednání přímo pomoci. Popřípadě mohu váš návrh vnést na jednání školské rady. Jakékoliv věcné řešení škole pomůže, naproti tomu řešení oklikou („jedna paní povídala“) nebo jednání nekonkrétní, plné emocí či osobní zaujatosti problém jen prohlubuje – a narušuje atmosféru pro všechny děti ve škole, i pro to vaše…
Děkuji vám…
Zbyněk Vlk
předseda školské rady
Zdroj: Jindřichovické listy, www.jindrichovice.cz