[singlepic id=4597 w=101 h=133 float=left]OBLASTNÍ GALERIE V LIBERCI – Ve čtvrtek 25. března 2010 v 17 hodin se uskuteční poslední komentovaná prohlídka výstavy Ladislava Zívra. Výklad autora výstavy Jana Červinky bude doplněn komentářem a vzpomínkami váženého hosta, ak. soch. Jiřího Dostála. Jiří Dostál je ředitelem uměleckoprůmyslové školy v Jablonci nad Nisou a významným českým medailérem, který se stejně jako Ladislav Zívr narodil v Nové Pace. Oba sochaře pojilo dlouholeté přátelství.
Srdečně Vás zveme!
………………………..
10. 12. 2009 – 28. 03. 2010
Ladislav Zívr
Výstava ke stému výročí umělcova narození
V letošním roce si připomínáme sté výročí narození Ladislava Zívra, který se zapsal do dějin českého moderního umění svojí svébytnou sochařskou tvorbou. V Liberci jsou představeny Zívrovy sochy a kresby na souborné výstavě vůbec poprvé. Do Oblastní galerie se podařilo zapůjčit na padesát plastik a více jak dvacet kreseb. Vystavená díla dokumentují všechna podstatná období uměleckého vývoje Ladislava Zívra.
Ladislav Zívr náleží k nejvýznamnějším osobnostem českého moderního sochařství. Do uměleckého života vstoupil na přelomu dvacátých a třicátých let. První plastiky byly ovlivněné civilistní tvorbou Otty Gutfreunda. Podobizny přátel a známých, hladce modelované a opatřené polychromií, charakterizovala výrazná a sugestivní modelace tváří. Portrétní tvorba ho provázela celý život. Ve třicátých letech rovněž reagoval na kubismus. Lidskou postavu svobodně zobrazoval v sestavách rozličných prostorových forem. Dále se zařadil do nejmladší generace pražských surrealistů, kde byla opět prvořadá otázka svobodného projevu. V objektech kombinoval nejrůznější materiály a vytvářel tak novou realitu. Politická a společenská situace konce třicátých let vedla Zívra do ústraní, kde tvořil symbolicky koncipovaná díla. Válečné roky strávil také jako člen Skupiny 42, kde byl jediným sochařem. Její program požadoval zobrazit člověka v moderním městě na pozadí obdivného vztahu k technice a lidské práci. Zívr začal ve svých plastikách řešit téma vztahu člověka a stroje. V padesátých letech se z důvodu nesvobodné situace ve společnosti odmlčel. Další dvě dekády strávil ve svém ždíreckém ateliéru plně zaujat mikrokosmem a makrokosmem přírody, kterou velmi podrobně zkoumal. Za těchto dvacet let vytvořil nejucelenější a největší část svého sochařského díla, které charakterizuje jistá lyričnost a fantazijnost. Síla a velikost tvůrčího ducha sochaře Zívra se projevila v kontinuitě tvorby a autorových morálních postojích, které jeho dílu dodávají etickou dimenzi.
Autor výstavy: Jan Červinka
