[singlepic id=13617 w=133 h=133 float=left]FRÝDLANT – fotoreportáž – Výstavu Redernové v bronzu a mramoru (otevřena od 26. 11. 2010 do 31. 1. 2011, pondělí až pátek od 9 do 15 hodin) pořádá Městské muzeum Frýdlant ve spolupráci s katedrou historie FP TU v Liberci za podpory děkana FP, doc. Miroslava Brzeziny. Kurátorem výstavy je dr. Milan Svoboda z liberecké katedry historie, spolupracovníky ředitelka muzea Iva Beranová a její zástupce Karel Šoltys. Exponáty zapůjčil Národní památkový ústav, ú. o. p. v Liberci ze zámků Frýdlant a Grabštejn, a Christian-Weise-Bibliothek v Žitavě. Výstava probíhá za spolupráce frýdlantského děkana římskokatolické církve Víta Audyho, resp. Biskupství litoměřického, a vedení Města Frýdlant.
[nggallery id=116]
Pojetí výstavy?
V českém prostředí jedinečný náhrobní monument, mauzoleum svobodných pánů z Redernu, patří z hlediska dějin umění i dějin regionálních k nejvýraznějším památkám epochy raného novověku. Mauzoleum, od jehož slavnostního dokončení uplynou 25. listopadu 2010 čtyři staletí, se stalo od druhé poloviny 18. věku předmětem občasného zájmu regionálních vlastivědných badatelů. Ve 20. století došlo k jeho zhodnocení také českými a evropskými historiky umění, avšak až na výjimky zůstalo u popisnosti. Zatímco osobností tvůrce mauzolea, vratislavského měšťana Gerharda Hendrickse (Heinricha), se zabývá polský badatel Dr. Piotr Oszczanowski z univerzity ve Vroclavi v kontextu jeho slezské tvorby, k historii frýdlantské větve slezských Redernů v posledních letech publikoval své badatelské výsledky Dr. Milan Svoboda z Technické univerzity v Liberci. Na rozdíl od historiků umění však nepátral pouze po renesančních inspiracích (převážně) ze západní či jižní Evropy, ale snažil se monumentální manýristické mauzoleum interpretovat obsahově a symbolicky z hlediska onoho „věku mnohomluvnosti“ z počátku 17. století. V mauzoleu se setkávají odkazy na rodovou paměť, náboženský pohled na tehdejší svět i vojenská kariéra Melchiora z Redernu, stejně jako prezentace ideálních vztahů ve šlechtické rodině. Výstava o mauzoleu Redernů nacházejícího se v rodové pohřební kapli kostela Nalezení sv. Kříže ve Frýdlantu v Čechách přiblíží široké české i zahraniční veřejnosti význam rodu Redernů pro region a jeho souvztažnost se slezským umělcem v rámci aristokratické sebereprezentace. Návštěvník se v textech, avšak přede vším obrazem seznámí se stručnou historií protestantských Redernů v regionu severního příhraničí Království českého, s dochovanými hmotnými památkami a se způsoby výkladu vzniku a symbolického charakteru rodového pohřebiště s jedinečným skvostným náhrobním monumentem z bronzu a mramoru.
Cíl výstavy?
Seznámit s ojedinělou sepulkrální památkou na českém území všechny věkové a sociální kategorie obyvatelstva nejen z Frýdlantska, ale i ze širšího Liberecka. Expozice, kterou by bylo možno nazvat i „malou výstavou o velkém náhrobku“, chce ukázat, že ty největší skvosty máme většinou na dosah ruky, ale zapomínáme na ně. Smyslem je vytvořit do budoucna prostor pro expertní jednání o prohlášení redernské pohřební kaple spolu s mauzoleem za Národní kulturní památku a získat finance na její restaurování. Samozřejmě cílem je také přilákat do opomíjeného města všechny, kteří mají zájem o umění a historii, i když není denně na očích.
Objekty k vidění?
Olejomalby, mědiryty, kresby, fotografie, archiválie a jiné trojrozměrné předměty. Výstava sestává z prostory, v níž jsou soustředěny památky na rod Redernů a mauzoleum samotné, a z místa, kde se každý může seznámit s monumentálním náhrobkem v promítané prezentaci.
Pro koho je výstava určena?
Dospělým je určena projekce a tištěné informační materiály, pro děti jsou připraveny drobné badatelské úkoly a hry.
Frýdlant 24/11/10
PhDr. Mgr. Milan Svoboda, Ph.D., TUL
