hubáček-01Karel Hubáček, rodák z Liberce a autor horského hotelu s vysílačem na Ještědu, by letos oslavil devadesátiny. Město po něm pojmenuje ulici a architekti z naší fakulty umění a architektury svůj ateliér. Na otázku Proč Ateliér Karla Hubáčka? odpovídá první děkan fakulty Jiří Suchomel.

Hubáčkova ulice bude v liberecké čtvrti Doubí, kde vzniká v dosud bezejmenných ulicích zástavba nových rodinných domů. Rada města s názvem souhlasila a doporučila ho zastupitelstvu ke schválení minulý týden. Pokud zastupitelé návrh schválí, mohla by Hubáčkova ulice být v Liberci letos v květnu.

V té době už bude v Liberci Ateliér Karla Hubáčka. Pojmenováním svého ateliéru v univerzitní budově F uctí členové naší fakulty umění a architektury památku svého kolegy, který v roce 1994 stál u zrodu fakulty jako vedoucí katedry architektury. Stane se tak v pátek 14. března v 19.00 hodin za přítomnosti libereckých i světových architektů, kteří se účastní mezinárodní konference Architektura mimo centra.

Na otázku Proč Ateliér Karla Hubáčka? odpovídá vzpomínkou první děkan tehdejší fakulty architektury Jiří Suchomel.

Proč Ateliér Karla Hubáčka?

Rozhodnutí Karla Hubáčka studovat architekturu bylo víceméně náhodné. Často vyprávěl, jak po válce a návratu z totálního nasazení zahlédl na ulici v Praze vývěsku o přijímání studentů na architekturu a po krátkém váhání se přihlásil bez jakékoliv předchozí přípravy.

Studoval krátce a záhy po dokončení školy přišel do Liberce. Jeho začátky byly skromné a proslavila ho až vyhraná soutěž na televizní vysílač a hotel na Ještědu. Ta vedla k následné realizaci a byla důvodem k založení Sialu (Sdružení inženýrů a architektů Liberec). Sial, vedený Karlem Hubáčkem, byl v roce 1968 zřízen městem jako samostatná kancelář a od svého vzniku soustřeďoval schopné architekty, stavební inženýry a projektanty dalších profesí.

Jedním z odvážných kroků Sialu bylo založení skupiny mladých architektů, vedené Miroslavem Masákem a nazývané pracovně „školka“. Školka měla být přestupní stanicí mezi vysokou školou a tvrdou praxí. Na podzim roku 1969 do ní přišla desítka mladých a nadšených čerstvých absolventů architektury a Sial pro ně zřídil samostatné pracoviště v přestavěné výletní restauraci „Na jedlové“ na okraji Liberce.

Přes normalizační tlaky a vynucené začlenění Sialu do Stavoprojektu jako jednoho z ateliérů této velké projektové organizace dokázal Karel Hubáček uhájit celistvost původní kanceláře a její samostatný pracovní profil. Ani udělení Perretovy ceny Mezinárodní unie architektů v roce 1969 ale nepomohlo Hubáčkovi samostatný Sial zachránit. Svým osobním nasazením vytvářel profesionální a lidské prostředí, ve kterém bylo možno svobodně dýchat a pracovat.

Jeho spolupracovníci mu za to byli vděčni. V ateliéru a zejména v okruhu školky vznikla v sedmdesátých a osmdesátých létech řada jedinečných prací včetně úspěšných návrhů v mezinárodních soutěžích a zahraničních realizací. Sial, skrytý za názvem Atelier 2 Stavoprojektu Liberec, byl špičkovým pracovištěm známým nejen v Československu, ale i ve světě. Členové školky zráli a jejich skupina se postupně stávala pevnou součástí ateliéru. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let začínali někteří z nich ateliér opouštět a vydávali se vlastní cestou, často za cenu ilegální emigrace.

Věk a únava z vleklých malicherných politických tlaků vedly Karla Hubáčka v roce 1985 k rozhodnutí odejít do důchodu. Přesvědčil mne, abych se vedení ateliéru ujal a dal mně za úkol udržet ho pohromadě. Šest dalších let jsem se o to snažil a zároveň přemýšlel, jak obnovit jeho samostatnost. Tato možnost se ovšem objevila až po roce 1989.

Když na počátku devadesátých let usiloval tehdejší rektor Vysoké školy strojní a textilní v Liberci Zdeněk Kovář o její odborný rozvoj a přeměnu na šířeji pojatou technickou univerzitu, pověřil svého prorektora Vojtěcha Konopu prozkoumáním možnosti založit fakultu architektury. Pro její možný vznik mluvilo právě renomé Sialu. Byl jsem tenkrát osloven a přijal úkol založení připravit. Po třech létech úsilí a sérii úspěšných letních škol architektury v Liberci byla v roce 1994 fakulta architektury založena. Karel Hubáček, u něhož se tehdy již začínala projevovat choroba, působil na fakultě první tři roky po jejím vzniku a potom na vlastní žádost odešel.

Letos oslavujeme nedožité devadesáté narozeniny Karla Hubáčka a na konci roku oslavíme i dvacáté výročí založení naší fakulty. Při té příležitosti je nutno si připomenout, že bez Karla Hubáčka by nebylo Sialu a bez Sialu by nebylo školy architektury v Liberci. Pojmenování centrálního pracovního prostoru fakulty po Karlu Hubáčkovi je proto logickým krokem a malou splátkou dluhu, který k němu máme.

Jiří Suchomel

Zdroj: TUL

Pin It on Pinterest

Share This

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close