Lhaní – lze chápat jako jeden ze způsobů úniku z osobně nepříjemné situace, kterou dítě nedovede vyřešit jinak.
Pravá lež – je charakterizována úmyslem a vědomím nepravdivosti. Dítě dobře ví, že nemluví pravdu. Jde o obranný mechanismus, který má za cíl: dítě se potřebuje vyhnout potížím nebo získat nějakou výhodu, obvykle nezaslouženou. Pokud se pravé lži vyskytují cyklicky, pravidelně, pak mluvíme o poruchách chování.
Lež s agresivními tendencemi – Dítě sleduje svůj cíl nebo poškození někoho jiného a svůj prospěch. Nelze je považovat za obranu v nouzi a bývají spojeny s dalšími negativními projevy a s osobnostními vlastnostmi, jako je egoismus, necitlivost a bezohlednost při prosazování svých vlastních zájmů.
Bájivá lhavost – bájivá lež má vždy upoutat pozornost k autorovi. Uplatňuje se nejčastěji v dětské společnosti, kdy se děti omračují fantastickými výpověďmi, atraktivním obsahem – dítě tím uspokojuje své potřeby, které jiným způsobem nemůže saturovat. Nejde o poruchu chování.
Patologická lhavost – je trvalejším rysem a jedním ze symptomů disociální poruchy osobnosti. Pro takové jedince je tendence k řešení problémů lhaním a podváděním typická.
Kritéria při hodnocení dětských lží:
frekvence – tj. jak často dítě lže
výběr osob, jímž dítě lže
specifičnost situací, v nichž obvykle lže
účel, který dítě ke lhaní vedl
Záškoláctví – bývá spojeno s negativním postojem ke škole, s nepřijetím pozitivního hodnocení vzdělání, ale může být i reakcí na prospěchové selhání.
Formy záškoláctví:
záškoláctví neplánované – mívá impulzivní charakter, dítě předem neplánuje, že nepůjde do školy, ale reaguje náhle, nepromyšleně nebo odejde v průběhu vyučování.
účelové, plánované záškoláctví – dítě předem plánuje odchod ze školy, tato forma záškoláctví bývá signálem odlišnosti socializačního vývoje,určitého postoje k autoritě a normě povinnosti, kterou dítě není ochotné či schopné akceptovat.
Nejčastější příčiny záškoláctví:
negativní vztah ke škole
vliv rodinného prostředí
způsob trávení volného času
strach z testů, zkoušení, nezájem o školu
šikana.
Milí rodičové 🙂 , v článku jsou stručně popsány vybrané poruchy chování u dětí. Věřte, že není dobré je přehlížet, pokud je vnímáte! a právě u vás v rodině, přijďte se poradit i se speciálním pedagogem, tedy ne vždy musíte vyhledávat psychologa či psychiatra. Pokud se poruchy chování neřeší, přetrvávají do dospělosti a ve většině případech jsou s většími negativními důsledky projevovány vůči sobě (sebedestrukce) či okolí, ve kterém se takový jedinec pohybuje. Dospělá osoba může být například i agresivní, úzkostná s nízkým sebevědomím, což není příliš dobrá kombinace vlastností pro budoucnost – například ve vztahu s druhým.

Pin It on Pinterest

Share This
X

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close